Post-Fukushima Discourse regarding Nuclear Energy in the European Union and its Implications

Mgr. Nikita Minin

Disertační práce

Anotace:

Tento výzkum se zaměřuje na postfukušimský diskurz o jaderné energii v EU (včetně Velké Británie) do konce roku 2019. Protože vazby mezi diskurzem a tvorbou politiky jsou v akademické literatuře dobře zavedeny, je nezbytné prozkoumat koncepty a aktéry, kteří ovládli jaderný diskurz po Fukušimě, s cílem zlepšit porozumění možné úlohy jaderné energie v EU. Tato práce vychází z tradice sociálního konstruktivizmusu v mezinárodních vztazích a z oblasti diskurzních studií za účelem řešení výzkumného úkolu. Smíšená metoda – analýza diskurzních sítí – se pro tento účel používá a umožňuje vizualizovat konfigurace diskurzu podél aktérů a konceptů v longitudinálním výzkumu. Výsledky naznačují, že neexistuje žádný důvod k absolutizování negativních dopadů havárie ve Fukušimě v kontextu EU, protože byly omezeny na určité členské státy a do roku 2014 byly do značné míry překonány, protože neprokázaly konzistentní celoevropský trend a situace kolem jaderné energie se většinou vrátila do obvyklého stavu. Dynamika diskurzu rovněž ukazuje, že se pozornost přesouvá z debaty o možnostech jaderné politiky směrem k rámcovým soutěžím. Zároveň se vysoká polarizace projevuje jako klíčová strukturální charakteristika diskurzu, která časem stoupá a odhaluje jeho konfliktní strukturu. Navíc Evropští aktéři začali hrát významnější roli, přestože příslušné otázky rozvoje jaderné politiky v celé EU zůstávají v diskurzu okrajové. Kromě toho energetické společnosti ze zemí mimo EU mají tendenci zdržet se rámcových soutěží, zatímco se někteří evropští poskytovatelé energetických služeb uchylují k různým strategiím rámcování, jako je maskování, znovuobjevení a sekuritizace. Analýza celkově ukazuje, že neexistují důvody pro tvrzení, že jaderná energie přestane být v budoucnu důležitým zdrojem energie v EU.

Abstract:

This research focuses on the post-Fukushima discourse regarding nuclear energy in the EU (including the UK) up to the end of 2019. Since the connections between discourse and policymaking are well established in the academic literature, it is crucial to explore concepts and actors that dominated the nuclear discourse after Fukushima with the goal of improving understanding of the possible role of nuclear energy in the EU. This work draws from the Social Constructivist tradition of International Relations and the field of discourse studies in order to address the research task. A mixed method – discourse network analysis – is utilised for this purpose, allowing to visualise discourse configurations along actors and concepts in a longitudinal design. Results suggest that there is no reason to absolutise the negative effects of the Fukushima accident in the context of the EU, since they had been confined to certain Member States and largely overcome by 2014, failing to establish a consistent EU-wide trend, and the situation had mostly returned to business-as-usual. The dynamics of the discourse also reveal that the focus is shifting away from the debate on nuclear policy options towards framing contests. In addition, high polarisation manifests itself as a key structural characteristic of the discourse, rising over time and revealing its adversarial structure. At the same time, European actors have started to assume a more prominent role, even though issues pertinent to the EU-wide nuclear policy development remain relatively marginal in the discourse. Furthermore, the non-EU nuclear companies tend to abstain from framing contest, while some European energy incumbents resort to various framing strategies such as masking, reinvention, and securitisation. Altogether, the analysis demonstrates that there are no reasons to assert that nuclear energy will cease to be an important source of energy in the future in the EU.

Keywords

Nuclear energy policy, Fukushima, European Union, Discourse network analysis, Social network analysis, Polarisation, Girvan-Newman algorithm, Politika jaderné energie, Fukušima, Evropská unie, Analýza diskurzivních sítí, Analýza sociálních sítí, Polarizace, Girvan-Newmanský algoritmus

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 4. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 6. 2020
• Vedoucí: doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Tomáš Vlček, Ph.D., Mgr. Matúš Mišík, PhD.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Mezinárodní vztahy a evropská politika / Mezinárodní vztahy a evropská politika