Sázavský klášter v 11. století

Bc. Alena Tůmová

Bakalářská práce

Sázava Monastery at 11th century

Anotace:

Tato bakalářská práce se zabývá Sázavským klášterem, ve kterém byla v 11. století prokazatelně používána staroslověnština a dvojí liturgie. V práci se zaměřuji na hledání příčin této nejednotnosti v rané české církvi, kontext slovanské liturgie a důvody, proč bylo od jejího užívání nakonec upuštěno. Slovanská etapa v počátcích české církve je stále nedostatečně probádaná kapitola českých církevních dějin. Z velké části je to způsobeno nedostatkem pramenů a jejich fragmentací. Poznatky o tomto období lze rozdělit do dvou skupin- historické a jazykovědné, přičemž ne vždy jsou ve shodě. Historický pohled pracuje s rozborem dobových reálií, tj. situací v Čechách a střední Evropě po r. 1000 a rodící se církevní organizace, jejímiž důležitými body jsou velkofarnostní soustava, snaha o získání arcibiskupství, zakládání klášterů a zejména vztah moci duchovní a světské. Jazykověda přispívá studiem staroslověnských literárních památek nejen z našeho území, ale i zahraničních opisů, v nichž se český vliv projevil. Klíčovými postavami pro Sázavský klášter jsou kníže Břetislav a opat Prokop, jehož původ a vzdělání může být odpovědí na otázku, proč zrovna v Sázavském klášteře vzniklo centrum užívající slovanskou liturgii. Světská knížata sázavskou činnost v letech 1032-1096 střídavě podporovala a potlačovala v závislosti na domácí situaci a vztahu k francké říši či papežství. Církevní instituce tak byla plně v područí státu z důvodů, které jsou v práci popsány (historický vývoj, majetkové vztahy). Při sloučení poznatků z historického i filologického materiálu vznikne obraz náboženského života v Čechách 11. století, kdy se kromě římského ritu používala okrajově i slovanská liturgie. Teprve tlaky ze strany Říma na liturgickou čistotu, které zesílily právě koncem 11. století, vedly knížete k vyhnání slovanských mnichů ze Sázavy a definitivnímu ukončení užívání staroslověnštiny v liturgii. Výsledkem bakalářské práce je ucelený pohled na postavení rané české církve ilustrovaný na osudech Sázavského kláštera.

Abstract:

Bachelor´s thesis deals with Sázava Monastery, where it is documented, that in the 11th century the Slavic language and dual liturgy were used. This thesis is focus on searching for causes of this disunity in early Czech Church, context of the Slavonic liturgy and reasons, why its using was avoided after all. The Slavic stage of early age of Czech Church is still insufficiently explored chapter of the Czech Church history. It’s largely due to lack of sources and their fragmentation. The knowledge from this period can be divided into two groups – historical and philological. But there is no consensus of this opinions. A historical view works with analysis facts, that means the situation in Czech countries and Central Europe after 1000 AD and also new church structure, where very important points are: newly established greatpresbytery system, efforts to get archbishoprics, building up new cloisters and mainly the relationship between spiritual and secular power. The philology brings a study about Slavonic literary heritage not only from Czech country but also from foreign copies where Czech influence can be found. Key figures for Sázava Monastery are Duke Břetislav and Abbot Prokop. The origin of Abbot Prokop could be the answer for a question why the centre of using the Slavic liturgy was right in Sázava. Dukes supported and suppressed the work of Sázava Monastery in years 1032 – 1096 alternatively on and off depending on domestic situation and relationship with frankish empire or Pope. The Church institutions were controlled by government. The reasons are described in this work (historical development, property relations). By combining historical and philological knowledge arise a picture of the Bohemian religion life in 11th century when marginally was also used Slavic liturgy next to Romanic liturgy. There was a big press from Roma for a clear liturgy at the end of 11th century. The Duke was pushed to drive from Sázava the Slavic monks and by that he definitely stopped using the Slavic liturgy. The result of this work is a comprehensive view of the position of early Czech Church exemplify by the Sázava Monastery.

Klíčová slova

Sázavský klášter, sv. Prokop, slovanská liturgie, raná česká církev, duchovní a světská moc Sázava Monastery, st. Prokop, Slavic liturgy, early Czech Church, spiritual and secular power

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 8. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 9. 2010
• Vedoucí: PhDr. Iva Doležalová

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Filozofie / Religionistika