Running on the garbage treadmill: An environmental sociological analysis of illegal municipal waste shipment from Germany to the Czech Republic

Mgr. Benjamin Jeremiah Vail, Ph.D., M.Sc.

Disertační práce

Anotace:

Tato disertační práce přináší sociologickou analýzu současné problematiky nelegálního dovozu odpadů z Německa do České republiky. Od roku 2005 bylo z Německa do Čech nelegálně dovezeno nejméně 30 000 tun domácího odpadu, které byly vyloženy na statcích, ve skladech, na staré vojenské základně a dalších nevhodných místech. Důsledkem byl sociální konflikt a zvýšené riziko pro lidské zdraví i životní prostředí. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je: Co je příčinou problému nelegálního dovozu odpadu z Německa do Čech? Základní hypotéza testována v této disertaci předpovídá, že strukturální politické a ekonomické faktory vytvořily pobídku pro pašování odpadů a přispěly k vytvoření podmínek, ve kterých je nelegální převoz odpadů možný a ziskový. Skzrze výsledky bádání autor dochází k závěru, že na makro úrovni logika ekonomického růstu vede ke stále se zvyšující produkci odpadů a že německý pokus chránit životní prostředí skrze strikní pravidla odpadového hospodářství vedl k neočekávanému vývozu environmentálního rizika a to ve formě nelegálního dovozu odpadu do České republiky. Tato zkušenost nelegálního převozu odpadu poukazuje na slabost státu při kontrolování obchodní aktivity, ať legální či nelegální, která ohrožuje životní prostředí. Tato slabost je primárně důsledkem vlivu mocných politických a ekonomických sil. K pochopení příčin, důsledků a možných řešení tohoto problému byla aplikována teorie environmentální sociologie nazvaná Treadmill of Production (ToP). ToP je kritickou politicko-ekonomickou teorií vztahů mezi společností a přírodou, jež je dobře známá v Severní Americe, ne tolik však v Evropě. ToP zaujímá socio-strukturální pohled na degradaci životního prostředí a teoretizuje, že hlavním problémem environmentálních problémů v moderních průmyslových společnostech je hodnota připisovaná ekonomickému růstu, jež bývá podporována tzv. „koalicí růstu“, sestávající z firem, státu a pracovníků. Tyto tři instituce často míní, že jejich zájmy jsou nejlépe naplňovány skrze hospodářský rozmach a i přes časté konflikty spolupracují na dosažení tohoto cíle. Jejich motivací je víra, že společenské dobro je automaticky zlepšováno při ekonomickém růstu. Někteří badatelé společenských věd teoretizují, že environmentální problémy mohou být vyřešeny jen skrze hospodářský růst, neboť díky němu má společnost lepší finanční zdroje k nápravě degradace prostředí. Proponenti ToP s tímto nesouhlasí. Teoretizují, že hospodářský růst v moderních průmyslových společnostech ve své podstatě poškozuje životní prostředí a že společnost a příroda jsou v „neustálém konfliktu.“ Pojem „treadmill“ (běžící pás) v ToP je metaforou pro hodnoty a praktiky současných kapitalistických ekonomik, jež ženou hospodářství ke stále se zvětšujícímu rozmachu. Mnohá národní hospodářství od Druhé světové války vyrábí stále větší množství produktů a bohatství pro své občany, a tím zlepšila jejich kvalitu života v mnoha důležitých ohledech. Tento proces je však založen na stále větším využívání přírodních zdrojů a produkuje více a více odpadu a znečištění. Badatelé ToP prováděli v USA empirický výzkum sociálních a ekologických aspektů recyklace a odpadového hospodářství a tento přístup byl aplikován také v tomto výzkumu česko-německé odpadové problematky. Tato práce používá případovou studii k analýze česko-německé odpadové otázky z mezinárodního pohledu. Metodika výzkumu zahrnuje pohovory s českými vládními institucemi provadějícími šetření, komunikaci s autoritami a badateli v oblasti odpadů v EU, práci v terénu včetně návštěv zaříze

Anotace:

ní zpracovávajících odpady s cílem poznat technologie zpracování odpadů v České republice, analýzy vládních zpráv a politických dokumentů, data získané z databází OSN, OECD, EU, a české a německé státní správy, a obsahovou analýzu českých mediálních výstupů na téma ilegálního odpadu v Čechách. Informace získané těmito metodami se staly podkladem pro analýzu odpadové politiky a praxe v Německu, České republice a EU s cílem podchytit institucionální faktory jež mohly přispět k nelegálnímu dovozu odpadů. V současné době smí být v rámci EU odpady vyváženy jen za účelem recyklace, ne ke konečnému zpracování. Data však ukazují, že Německo má dlouhou historii vývozu domácího odpadu po Evropě a že tyto incidenty měly podobný průběh. Němci se uchýlili k vývozu odpadů vždy, když se zvýšil objem domacího odpadu a snížila se kapacita konečného zpracování odpadů. Tato situace nastala na začátku 90-tých let a opět v roce 2005, kdy začaly platit nové zákony o zpracování odpadů. V prvním případě nová politika recyklace vyžadovala novou úroveň recyklace obalů v Německu. V roce 2005 zase novela zákona uzavřela mnohé staré skládky a začala vyžadovat předzpracování odpadů před jejich skládkováním. V obou případech bylo cílem zákonů chránit životní prostředí. Ale zákony také zvýšili cenu zpracování odpadů, což podpořilo vznik černého trhu s odpady, jehož důsledkem byl často nelegální export. V případě nedávných černých skládek v Čechách se spojily české firmy s německými producenty odpadů a dovezli odpad od Čech, kde ho skladovali na černo. Do dnešního dne nebyl nikdo usvědčen z trestního činu za nelegální sklad odpadu, i když několik řidičů bylo zatčeno a několik firem čelí administrativním pokutám. Tato disertace také dokumentuje a analyzuje navržené změny opatření EU pro převoz odpadů, jež by legalizovaly přeshraniční převoz odpadu za účelem spálení. Několik českých obcí a měst mají zájem dovážet odpad z Německa a Rakouska ke spálení ve svých obecních spalovnách a argumentují tím, že spalovaní je forma recyklace, neboť se spálením získává energie. Na úrovni EU je debatována nová direktiva, jež by právě takovýto převoz odpadů umožnila. Německo nová pravidla popdoruje, zatímco Česká republika v čele dalších středoevropských členských států oponuje, že nová direktiva by vedla k „eco-dumpingu“, vyvážení odpadů ze Západní Evropy do nových členských států. Analytická část této práce je organizována okolo několika hypotéz vycházejících z ToP, jež se snaží vysvětlit česko-německý odpadový problém. Analýza role státu a politických faktorů je následována ekonomickými aspekty převozu odpadů a skládek, a v závěrečné části je zvážena schopnost ToP dostatečně osvětlit český případ. Autor dochází k závěru, že v souladu s ToP teorií je hlavní příčinou nelegálního dovozu odpadů kombinace institucionálních faktorů včetně nedostatečné vymáhání zákonů, komplikované a matoucí regulace, a tržní pobídky producentům odpadů, aby hledali v globalizovaném hospodářství tu finančně nejvýhodnější možnost zbavení se odpadů. Přestože nelze zcela pominout individuelní motivace různých pašeráků odpadu, tento případ není příkladem hrstky špatných lidí, kteří jednají mimo mezinárodní zákon. Data poukazují na to, že institucionální faktory vytvořily podmínky, ve kterých je ilegální převoz možný. Je ironické, že zatímco německé zákony se snažily podpořit udržitelný rozvoj nastavením striktnějších opatření pro zpracování odpadů, jejich výsledkem byl vývoz environmentálního rizika svým východním sousedům. V ohledu můžeme říci, že v roce 2005 mohly odpovědné orgány lépe předvídat tento negativní dopad. Co se týče budoucnosti, navržené EU direktivy o transportu odpadů, jež by rozšířily jejich vývoz, jen napomohou zrychlit běžící pás vytváření odpadků.

Abstract:

This dissertation is a sociological analysis of the contemporary problem of illegal waste shipment from Germany to the Czech Republic. Since 2005, at least 30,000 tons of municipal solid waste (MSW) has been transported improperly from Germany to Bohemia, where it has been deposited on farms, in warehouses, an old military base, and other inappropriate locations. This has caused social conflict and risks to public health and the environment. The main question guiding this research is: What is the cause of the problem with illegal waste shipments into Bohemia? The basic hypothesis tested in this dissertation to explain the situation is that structural political and economic factors have created incentives for waste smuggling and have contributed to creating conditions in which illegal waste shipment is feasible and profitable. The dissertation concludes, at the macro level, that the logic of economic growth results in the production of ever-increasing amounts of municipal waste, and the attempt in Germany to protect the environment through strict waste management rules has had the unintended consequence of that country exporting environmental risk in the form of illegal waste shipments to its eastern neighbors. This experience with illegal waste transports shows the weakness of the state to control commercial activity – whether legal or illegal – that threatens the environment. This weakness is due primarily to the influence of powerful political and economic forces. To understand the causes, effects, and possible solutions to the problem, a theory from the sub-discipline of environmental sociology called the Treadmill of Production (ToP) theory is applied. ToP is a critical political-economic theory of society-nature relations that is well known in North America but is not so well established in Europe. ToP takes a social structural view of environmental degradation, theorizing that the main cause of ecological problems in modern industrial society is the value of economic growth, which tends to be supported by a “growth coalition” consisting of business, the state, and labor. All three institutions often perceive that their interests are best served from economic expansion and, despite frequent conflict amongst themselves, they often work together to achieve this goal. They are motivated by the belief that social welfare is automatically improved by economic growth. Indeed, some social scientists theorize that environmental problems can be solved only via economic growth, because then more financial resources will be available to mitigate the degradation. ToP theorists disagree. They theorize that economic growth in modern industrial societies is inherently detrimental to the environment, and that society and nature are locked in an “enduring conflict.” The “treadmill” in ToP is a metaphor for the values and practices of contemporary capitalist economies that drive the economy to ever-increasing expansion. While many national economies since World War II have produced more and more goods and wealth for their citizens – and improved their quality of life in many important ways – this process is based on using increasing amounts of natural resources and generating more and more waste and pollution. ToP theorists have conducted empirical research in the USA about the social and ecological aspects of recycling and waste management, and this approach is utilized in the study of the Czech-German waste dispute. The dissertation uses a case study approach to analyze the Czech-German waste controversy from an international perspective. Methods used to gather data included interviews with Czech government officials; communication with waste authorities and researchers in the EU; fieldwork including visiting waste processing facilities to learn about waste management techniques in the Czech Republic; analysis of government reports and policy documents; use of waste-related databases from sources such as the UN, OECD,

Abstract:

EU, and Czech and German governments; and content analysis of Czech news media about the problem of illegal dumping in Bohemia. These data are used as the basis for analysis of waste management policies and practices in Germany, the Czech Republic, and the EU to understand the institutional factors that may have played a role in causing the illegal shipments. Currently, within the EU waste can be shipped across borders only for purposes of recycling, not final disposal. But the data reveal that Germany has a long history of shipping municipal waste illegally around Europe, and that these practices have followed a common pattern. Historically, Germans have sought to export their rubbish as municipal waste generation has increased and disposal capacity decreased. This occurred in the early 1990s and again in 2005, in both cases as new laws took effect that changed treatment regulations. In the first instance, revolutionary new German recycling policies required new levels of household recycling of packaging. In 2005, a new law took effect that closed many old landfills and required pre-treatments of waste before it could be landfilled. In both cases, the laws were intended to protect the environment. But they also increased the costs of waste disposal, which encouraged a black market in disposal that often led to illegal exports. In the case of recent illegal dumping in Bohemia, Czech companies colluded with German waste producers to haul the waste and dispose of it illegally. To date, no one has been convicted of a crime in relation to the illegal dumping, though several drivers have been indicted and several firms have faced administrative penalties in the form of fines. The dissertation also documents and analyzes proposed changes to EU waste shipment regulations that would legalize the cross-border transport of waste for incineration. Several Czech municipalities have sought to import waste from Germany and Austria to burn in their municipal incinerators, claiming that this is a form of recycling – since the waste is converted into useful energy. At the EU level, a new waste framework directive is being debated which would allow for just such a trade in waste. Germany has supported the new rules, while the Czech Republic has led its Central European neighbors in opposing the measure, concerned that it would lead to “eco-dumping” from wealthy Western nations to the new member states. The dissertation’s analysis is organized around multiple hypotheses derived from ToP theory that help explain the Czech-German waste problem. This includes analysis about the role of the state and political factors; analysis of economic aspects of waste shipment and dumping; and a final section in which the explanatory power of ToP theory in the Czech case is assessed. The dissertation concludes that, consistent with ToP theory, the main cause of the illegal waste shipments is a combination of institutional factors including flawed law enforcement, complex and confusing regulations, and market incentives for waste producers to find, in a globalized economy, the lowest-cost location for disposal. While the motivations of the individual waste smugglers cannot be discounted, this is not simply a case of “a few bad apples” defying international law; rather, institutional factors helped determine the conditions under which illegal transport was possible. Ironically, the German laws that were intended to promote sustainable development by making waste processing stricter led to the export of environmental risk to the country’s eastern neighbors. In view of history, the responsible authorities in 2005 might have better anticipated this negative outcome. And looking ahead, the new EU waste shipment policies threaten to legalize expansion of this export – which only serves to speed up the garbage treadmill.

Keywords

Česká republika, environmentální politika, environmentální sociologie, Treadmill of Production teorie, odpadové hospodářství Czech Republic, environmental policy, environmental sociology, Treadmill of Production theory, waste management

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 5. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 9. 2008
• Vedoucí: doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D.
• Oponent: prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., prof. PhDr. Libor Musil, CSc.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociologie / Humanitní environmentalistika