Monetary Policy Efficiency in Czech Economy Between 1998–2023

Yu Liu

Diplomová práce

Efektivnost Měnové Politiky v České Ekonomice v Letech 1998–2023

Anotace:

Diplomová práce zkoumá efektivitu měnové politiky v České republice od prvního měsíce roku 1998 do posledního měsíce roku 2023, poté, co Česká národní banka v roce 1998 přijala režim cílování inflace. míra růstu (CPI), odchylky od tohoto cíle během finančních krizí a nedávné COVID-19 vyvolaly obavy ohledně účinnosti měnové politiky. Normální krátkodobá úroková sazba je centrálním nástrojem, který Česká národní banka používá k udržení cenové stability. Tato práce si proto klade za cíl prozkoumat vliv měnové politiky, zejména prostřednictvím úrokového kanálu, na českou ekonomiku v letech 1998 až 2023. Hypotézou je, že měnová politika ve flexibilním inflačním kanálu měla nezanedbatelný vliv od roku 1998 do roku 2023. 2023 v obdobích přijetí inflačního režimu. V teoretické části popisuji hloubkový přehled historického vývoje a mechanismů měnové politiky, diskutuji různé kanály, jako jsou úrokové a úvěrové směnné kurzy, ceny aktiv a očekávání, a jak ovlivňují efektivitu měnové politiky. fenomén cenové hádanky. Poskytuje také perspektivu interakcí mezi měnovou, fiskální a makroobezřetnostní politikou. Empirická část reviduje relevantní empirickou literaturu a představuje klíčové české makroekonomické ukazatele od roku 1998 do roku 2023, s výjimkou období 2013 až 2017. Analyzuje synchronizaci s eurozónou. Autoregresní model strukturních vektorů se používá k interpretaci účinnosti měnové politiky prostřednictvím funkcí impulsní odezvy. Studie končí diskusí o omezeních a politických důsledcích mých empirických zjištění.

Abstract:

The master thesis investigates the efficiency of monetary policy in the Czech Republic from the first month of 1998 to the last month of 2023, following the Czech National Bank's adoption of an inflation-targeting regime in 1998. Despite targeting an annual 2% consumer price index growth rate (CPI), deviations from this target during financial crises and the recent COVID-19 have raised concerns regarding the efficiency of monetary policy. The short-term normal interest rate is a central instrument used by the Czech National Bank to maintain price stability. Therefore, this thesis aims to explore the impact of monetary policy, particularly through the interest rate channel, on the Czech economy from 1998 to 2023. The hypothesis is that monetary policy in the flexible inflation channel has had a non-negligible effect from 1998 to 2023 during periods of adopting the inflation regime. In the theoretical part, I describe an in-depth overview of the historical evolution and mechanisms of monetary policy, discussing various channels such as interest rate and credit exchange rates, asset prices, and expectations, and how they affect monetary policy efficiency, alongside the price puzzle phenomenon. It also gives the perspective of the interactions between monetary, fiscal, and macroprudential policies. The empirical part reviews relevant empirical literature, and presents key Czech macroeconomic indicators from 1998 to 2023, excluding the period from 2013 to 2017. Analyzes the synchronization with the Euro Area. The Structural Vector Autoregression model is employed to interpret monetary policy efficiency through impulse response functions. The study concludes with a discussion of the limitations and policy implications of my empirical findings.

Klíčová slova

Měnová politika, inflace, Česká republika, Česká národní banka, SVAR Model, Grangerova kauzalita

Keywords

Inflation, Czech Republic, Czech National Bank, SVAR model, Granger causality, Monetary policy

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 8. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2024
• Vedoucí: Milan Bednář
• Oponent: Pavel Štěpánek

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program:
Economics and Public Policy