Angkor: kult devarádži

Bc. Tomáš Kumbera, DiS.

Bachelor's thesis

Angkor: Devaraja Cult

Abstract:

V preangkorské době na území dnešní Kambodže existovala řada menších státních celků s pohyblivými hranicemi a nestabilní povahou, někdy charakterizovaných pojmem mandala. Kromě nápisů jsou hlavním zdrojem informací o nich problematické zprávy čínských kronik, které hovoří o království „Fu-nan“ [Funan] a „Čen-la“ [Zhenla]. Na počátku našeho letopočtu rozpoznáváme v Kambudžadéše indický kulturní vliv, který se ve starší literatuře označuje jako „indianizace“. Brzy po svém vzniku se do vládnoucích struktur jak v Indii, tak v Kambudžadéše začlenil tantrický šivaismus (mantramárga). Indická náboženství nasedala na domácí kulty, které zahrnovaly mimo jiné víru v předky (neak ta) a lokální ochranná božstva typu kamraten džagat („pán světa“). Na počátku angkorské říše stojí král Džajavarman II., jehož nástup k moci v roce 802 n. l. byl podle nápisů ze Sdok Kak Thomu (K. 235) provázen ustavením Dévarádži („Boha-krále“), v khmerštině označeného jako Kamraten džagat ta rádža („Pán světa-král“). Identita Dévarádži se stala předmětem diskuse řady vědců, mezi jinými George Coedèse, Hermanna Kulkeho, Nidhi Aeusrivongse a Clauda Jacquese. Zřejmě se jednalo o přenosnou sochu či lingamu Šivy (Tumbura). Toto božstvo se stalo božským protihráčem angkorského panovníka, alespoň v počátcích angkorského státu. Věřilo se, že podstatou krále (rádžjasára) je část Šivy (amša) a ta přechází spolu s dharmou na jeho potomky. Konsekrační rituál byl proveden podle Vínášikhatantry. Jednalo se o tantrický rituál spojený s božstvy-mantrami, „jemným tělem“ (súkšmašaríra) a kundaliní („hadí silou“) za účelem získání „sil“ (siddhajah, sg. siddhi), které měly zajistit nezávislost na zemi označené jako Javá. Indická náboženství spolu s místním kultem předků vedla ke vzniku monumentálních chrámů, jejichž velikost také manifestovala královskou moc. V některých případech obsahovaly velké nepohyblivé královské lingamy označené jménem panovníka s připojením slova –íšvara („pán“). Na úpadku angkorského impéria ve 14. století a přesunutí centra říše dále za západ se podílela řada faktorů a jedním z nich mohl být nástup théravádového buddhismu, spojený s opuštěním velkých angkorských chrámů.

Abstract:

In the ‘pre-Angkorian period’ there was a lot of small states with changeable borders (‘fluid in terms of territory’) and ephemeral nature in area of contemporary Cambodia. They are also described as mandalas. Our cognizance of them is based on inscriptions and disputable reports of Chinese chronicles about kingdoms named ‘Funan’ and ‘Zhenla’. In the beginning of the Common Era there is an Indian cultural influence, named by older scientific tradition as an ‘Indianisation’. Shortly after its inception Tantric Śaivism (Mantramārga) became convenient to ruling elite in India as well as in Kambujadeśa. Indian religions mixed with indigenous Khmer cults as a belief in ancestors (neak ta) and local protective deities called kamraten jagat (‘lord of the world’). In the beginning of the Angkorian Empire Jayavarman II was consecrated as a cakravartin (‘universal monarch’) in 802 C.E. According to Sdok Kak Thom inscriptions (K. 235) it was connected with installation of the Devarāja (‘God-king’), in Khmer Kamraten jagat ta rāja (‘Lord of the world-king’). Identity of the Devarāja was discussed by George Coedès, Hermann Kulke, Nidhi Aeusrivongse, Claude Jacques and others. He was probably represented by a movable statue or linga of Śiva (Tumburu) and became a divine counterpart of Angkorian ruler, mostly in the beginning of the Empire. It was believed, that the nature of kings (rajasāra) was a part of Śiva (amśa), moving from ruler to ruler together with his dharma. The consecration of Jayavarman II was performed according to the Vīnāśikhatantra. This tantric ritual was tied with the deities-mantras, ‘subtle body’ (sūksmasarīra) and kundalinī (‘serpent power’) for attainment of siddhis (‘forces’). These siddhis served for independence from a state called Javā. Indian religions together with the cult of ancestors led to the construction of monumental temples manifesting rulers’ power. In some cases they contained large immovable royal lingas named after a ruler with adding –īsvara (‘lord’). In 14th century the Angkorian Empire declined and the new capitals were founded in the east. There were many factors including the raise of Theravada connected with abandoning of the monumental temples.

Keywords

Angkor, Dévarádža, Kamraten džagat ta rádža, „Fu-nan“, „Čen-la“, neak ta, indianizace, lingam, tantrický šivaismus (mantramárga), Vámasróta, siddhi, Devarāja, Kamraten jagat ta rāja, ‘Funan’, ‘Zhenla’, Indianisation, linga, Tantric Śaivism (Mantramārga), Vāmasrota, siddhis

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 29. 12. 2008

Thesis defence

• Date of defence: 27. 1. 2009
• Supervisor: doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc.

Masaryk University

Faculty of Arts

Bachelor programme / field:
Philosophy / Study of Religions