Uncertain eternity, or eternal uncertainty? The controversy about a geological repository for highly radioactive waste in the Czech Republic

Mgr. Bc. Karel Svačina, M.A.

Disertační práce

Anotace:

Česká republika je země provozující jaderné elektrárny, a jako taková stojí před otázkou, jak naložit se svým vyhořelým jaderným palivem a vysoce radioaktivním odpadem. Podobně jako řada dalších zemí v podobné situaci, Česká republika se rozhodla vybudovat pro svůj vysoce radioaktivní odpad hlubinné úložiště. Příprava a stavba takového úložiště je komplexní záležitost. Do zajištění bezpečnosti úložiště se promítá mnoho různých oblastí expertízy, od geochemie, přes fyziku k inženýrství. Úspěšné vybudování hlubinného úložiště nicméně nezávisí jen na tom, zda se najde místo s vhodným geologickým podložím a podaří se provést spolehlivý důkaz bezpečnosti; závisí také na tom, zda se najde místo s vhodným sociálním prostředím. V České republice bylo dříve vytipováno několik lokalit, které by mohly být pro úložiště vhodné. Jakmile se ale lidé na těchto lokalitách dozvěděli o plánech na výstavbu úložiště, kolem dotyčného projektu se rozhořel spor.<br /><br /> Přípravu hlubinného úložiště provází také řada nejistot: jsou zde například vědecké nejistoty týkající se dlouhodobého chování materiálů, které se k uložení paliva v podzemí mají používat, což může ovlivnit dlouhodobou bezpečnost úložiště. Lidé z vytipovaných lokalit vyjadřují obavy ohledně ochrany přírody, dostupnosti pitné vody, rozvoje regionu, nebo rozhodovacího procesu týkajícího se přípravy úložiště. Přesto, že tyto nejistoty existují, dříve nebo později se rozhodovat musí.<br /><br /> Cílem této práce je prozkoumat, jak se ve sporu o české hlubinné úložiště s nejistotami zachází, a jaké role nejistoty v tomto sporu hrají. Text čerpá z několika různých teoretických tradic, které se zabývají spory okolo technických projektů, a rolí nejistot v těchto sporech. Výsadní postavení zde má literatura vědních studií (STS). Na základě této literatury je nastíněn teoretický rámec, který rozlišuje mezi dvěma paradigmaty zacházení se spory ohledně vědeckotechnických problémů: jedno paradigma vychází z pojmu rizika, druhé z pojmu nejistoty.<br /><br /> Hlavní část práce spočívá v rozboru historie projektu českého hlubinného úložiště. V tomto rozboru je zvláštní pozornost věnována tomu, jak různí aktéři sporu – například státní úřady, neziskové organizace, zástupci lokalit, ale také například technické zprávy – zacházejí s rizikem a nejistotou, a také jak zacházejí se vztahem mezi odborným a laickým věděním. Text rozebírá podobu projektu úložiště v 90. letech 20. století jako ‘uzavřeného’ výzkumného projektu, s jasně definovanými hranicemi mezi odborným a laickým věděním. Nicméně, jakmile začal být tento výzkum lokalizován do vytipovaných lokalit, dotyčné hranice začaly ‘přetékat’. Veřejný spor se rozhořel, a zatímco se úřad odpovědný za přípravu úložiště snažil na vytipovaných lokalitách zahájit geologické průzkumy, obce začaly organizovat referenda, ve kterých lidé jednoznačně odmítali projekt hlubinného úložiště. Následovalo pětileté moratorium. Po moratoriu se zdálo, že začíná nová kapitola ve vyjednáváních o úložišti: období dialogu, během kterého se státní úřady i lidé z vytipovaných lokalit zapojovali do deliberací ohledně rozhodovacího procesu týkajícího se úložiště. Nicméně, tento dialog netrval příliš dlouho. V roce 2013 ztroskotal, když se státní úřady rozhodly znovu změnit postup výběru lokality pro úložiště, a zahájit geologické průzkumy přes nesouhlas místních obyvatel. Závěrečné kapitoly práce docházejí k závěru, že jednou z okolností, která přispěla ke krachu dialogu, byla kombinace představy hlubinného úložiště

Anotace:

jako věčnosti bez rizik posilované různými aktéry sporu, spolu s neustále přiživovanou nejistotou ohledně rozhodovacího procesu. Závěr práce formuluje návrh posunout zacházení se sporem ohledně českého úložiště od paradigmatu založeného na riziku, směrem k paradigmatu založenému na nejistotě.

Abstract:

The Czech Republic is a country that uses nuclear power, and as such it is faced with the question of what to do with its spent nuclear fuel and high-level radioactive waste. Similarly to a number of other countries facing such a situation, the Czech Republic has chosen to construct a deep geological repository to contain its high-level radioactive waste. The project of constructing such a repository is a complex one. Ensuring its safety draws on different areas of expertise, from geochemistry to physics to engineering. However, a successful implementation of the repository depends not only on finding a place with favourable geological conditions and proving safety of the combination of the barriers, but also on finding a place with favourable social conditions. In the Czech case, the plans to construct the repository created a public controversy as soon as people in the affected areas learned about them.<br /><br /> The repository project is also accompanied by a number of uncertainties: for instance there are scientific uncertainties about the long-term behaviour of materials being used in the underground environment, which could have consequences for the long-term safety of the repository; people from the affected areas express uncertainties about local nature protection, the availability of drinking water, regional development, or the decision-making process. Despite these uncertainties, decisions have to be made.<br /><br /> The aim of this dissertation is to explore how uncertainty is treated and what role it has played in the controversy over the Czech geological repository. The text draws on a mix of literature that is interested in controversies about technical projects and the role of uncertainty in these controversies. A particular place in this mix is given to literature coming from the field of Science and Technology Studies (STS). Following this literature, a theoretical framework which makes a distinction between a ‘risk-based’ and an ‘uncertainty-based’ paradigm for dealing with technoscientific controversies is constructed.<br /><br /> The main part of the dissertation consists in providing a detailed account of the history of the Czech geological repository project. When providing this account, a particular focus is placed on how various actors in the controversy – including the state institutions, NGOs, representatives of the affected municipalities, but also technical reports – treat risk or uncertainty, as well as how they treat the relationship between expert and lay people’s knowledge. The text discusses how the repository project in 1990s took the form of a ‘secluded research’ activity, with clearly defined boundaries between expert and lay people’s knowledge. However, once this research started to be localized in several areas which had been identified as potentially suitable, these boundaries started ‘overflowing’. A public controversy broke out, and as the responsible state organisation was trying to proceed with geological research at the preselected sites, the municipalities at those sites started organising referendums, in which sweeping majorities of the people refused the repository project. A five-year moratorium followed. After the moratorium, it seemed that there was a new chapter in the negotiations: a period of dialogue, in which the state organisations as well as people from the preselected municipalities started engaging in deliberations about the decision-making process related to the repository. Nevertheless, this dialogue did not last very long. In 2013 it completely crashed, when the state institutions decided to change the strategy once again, and proceed with the geological investigations against the will of the municipalities. The concluding chapters of this dissertation suggest that what contributed to the failure of the dialogue was an image of the repository as a risk-free eternity which was fuelled by various actors in

Abstract:

the controversy, in combination with a perpetuated uncertainty about the decision-making process. Ultimately, a tentative suggestion to shift from the risk-based to the uncertainty-based paradigm in dealing with the controversy is offered.<br /><br />

Keywords

geological repository, radioactive waste, uncertainty, Science and Technology Studies, Czech Republic

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 11. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 4. 2018
• Vedoucí: doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Ing. Radim Marada, Ph.D., PhDr. Dino Numerato, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociologie (čtyřleté) / Sociologie