Hudba a její vliv na vytrvalostní výkon.

Martin DRESSLER

Bachelor's thesis

Music and its influence on endurance performance.

Abstract:

Hudba je nedílnou součásti našeho života a provází nás v různých životních situacích. Jednou z nich je i fyzická aktivita. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda a případně do jaké míry, má poslech preferované hudby vliv na vytrvalostní výkon. Výzkumu se zúčastnilo deset probandů ve věkovém rozmezí od 18 do 23 let (věkový průměr = 20,6 ? 1,5 let). Z toho bylo pět žen a pět mužů. Všichni zúčastnění byli v době měření aktivní sportovci. Každý z probandů absolvoval Cooperův test dvakrát. Jednou s hudbou a jednou bez hudby, přičemž byli náhodně rozděleni do dvou skupin po pěti členech, kdy v jedné skupině začínali probandi vstupní test s hudbou a v druhé bez hudby a poté pokračovali naopak. Mezi každým měřením měli probandi minimálně 48hodinový rozestup určený k regeneraci. Po každém absolvovaném testu, ať už s hudbou nebo bez hudby, byla dále zaznamenána odpověď každého účastníka ohledně jejich vnímané úrovně námahy podle Borgovy škály. Pro statistickou analýzu výsledků jsme použili Wilcoxonův parametrický párový test. Po srovnání výsledku běhu s hudbou a běhu bez hudby celé skupiny se ukázalo, že měření s hudbou dosáhlo lepších výsledků a byl zaznamenán statisticky významný rozdíl u uběhnuté vzdálenosti (p=0,005), nejrychlejšího kola (p=0,014) a u průměrného tempa/km (p=0,007). Kde se neobjevil statisticky významný rozdíl, bylo u maximální tepové frekvence (p=0,953), průměrné tepové frekvence (p=0,386) a u hodnocení subjektivního vnímání námahy (p=0,157). Pokud se zaměříme pouze na výsledky ženských účastnic, statistická analýza ukázala, že skupina, která běžela s hudbou dosáhla lepších výsledků a statisticky významného rozdílu u uběhnuté vzdálenosti (p=0,043), nejrychlejšího kola (p=0,043), průměrného tempa/km (p=0,043), průměrné tepové frekvence (p=0,043) a u hodnocení subjektivní vnímané námahy (p=0,046). U maximální tepové frekvence však nebyli zjištěny žádné signifikantní rozdíly (0,225). Oproti tomu u mužské části se signifikantní rozdíl prokázal pouze u jediného parametru, a to u uběhnuté vzdálenosti (p=0,041). Ostatní parametry nedosáhli významného rozdílu: nejrychlejší kolo (p=0,279), průměrné tempo/km (p=0,59), maximální tepová frekvence (p=0,63), průměrná tepová frekvence (p=0,5) a u hodnocení subjektivního vnímání námahy zůstalo beze změny (p=1). Díky výsledkům skupiny můžeme usuzovat, že hudba měla pozitivní vliv na vytrvalostní výkon. Zejména výsledky žen naznačují, že na ně hudba měla během testování mnohem větší vliv než na mužské účastníky. Je tak možné tvrdit, že ženy v naší studii projevily citlivější reakci na hudební stimuly.

Abstract:

Music is an integral part of our lives and accompanies us in various life situations. One of them is physical activity. The main goal of this bachelor's thesis was to find out whether and to what extent listening to preferred music has an effect on endurance performance. The research used ten probands in the age range from 18 to 23 years (average age = 20.6 ? 1.5 years). There were five women and five men. All participants were active athletes at the time of measurement. Each of the subjects completed the Cooper test twice. Once with music and once without music, and they were randomly divided into two groups of five members, where in one group the probands started the entrance test with music and in the other without music and then continued the other way around. Between each measurement, the probands had a gap of at least 48 hours intended for regeneration. After each completed test, whether with or without music, each participant's response regarding their perceived level of exertion according to the Borg scales was further recorded. We used the Wilcoxon parametric paired test for statistical analysis of the results. After comparing the results of running with and running without music of the whole group, it became clear that the measurement with music achieved better results and a statistically significant difference was recorded for the distance covered (p=0.005), the fastest lap (p=0.014) and the average pace/km ( p= 0.007). Where a statistically significant difference did not appear was in the maximum heart rate (p=0.953), the average heart rate (p=0.386) and in the assessment of the subjective perception of exertion (p=0.157). If we focus only on the results of the female participants, statistical analysis showed that the group that ran with music achieved better results and a statistically significant difference in distance run (p=0.043), fastest lap (p=0.043), average pace/km (p =0.043), average heart rate (p=0.043) and subjective perceived exertion (p=0.046). However, no significant differences were found for maximum heart rate (0.225). In contrast, for the male part, a significant difference was demonstrated only for a single parameter, namely the distance traveled (p=0.041). The other parameters did not reach a significant difference: fastest lap (p=0.279), average pace/km (p=0.59), maximum heart rate (p=0.63), average heart rate (p=0.5) and in the evaluation of subjective perception of exertion remained unchanged (p=1). Thanks to the results of the group, we can conclude that music had a positive effect on endurance performance. In particular, the women's results indicate that they were much more affected by the music during testing than the male participants. It is thus possible to claim that the women in our study showed a more sensitive reaction to musical stimuli.

Keywords

hudba, vytrvalostní běh, vliv, výkon, vytrvalost, fyzické aktivity, faktor, cvičení

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 5. 4. 2024

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Dominik Šindler

University of Ostrava

Pedagogical Faculty

Bachelor programme / field:
Physical Education with Focus on Education / 3-tv-ict