Právní postavení poddaných, jejich práva a povinnosti v 16. - 18. století

Blend RAJI

Rigorózní práce

Subjects' legal standing, rights and duties in the 16th to 18th century

Anotace:

V životě poddaných měl vždy rozhodující slovo pán - vrchnost. Jen skutečně v málo oblastech byl poddaný relativně svobodný. Trestní právo dávalo při trestání důraz na to, ke které vrstvě obyvatelstva obviněný patřil. Poddaný byl při svém trestněprávním konání daleko přísněji trestán než svobodný - šlechtic či měšťan. Záleželo také na tom, vůči komu se poddaný dopustil trestného jednání. Pokud to bylo vůči šlechtici - byl poddaný trestán daleko přísněji než pokud by se téhož jednání dopustil vůči sobě rovnému. Postavení poddaných bylo určováno centrálně - předpisy přijímanými zemskými sněmy a po Bílé hoře vyhlašovány v převážné většině panovníky - patenty. Lze však říci, že stát zasahoval do života poddaných významněji prakticky jen v oblasti omezování stěhování poddaných, ve stanovení přípustné výše jejich zadlužování nebo v otázce robotních povinností. Postavení poddaných bylo dále určováno samotnou vrchností pomocí řádů pro jednotlivá panství. Mezi jednotlivými panstvími tak mohly být jak v civilněprávním ohledu, tak trestněprávním určité rozdíly. Tak tomu bylo např. v případě odúmrti, kdy zejména pro 16. a 17. století je nutné konstatovat, že v případě odúmrtního práva se mnohde vytvořila praxe zcela různá, a že nejednou na tomtéž panství platilo několik odúmrtních systémů. Velký význam měly také pozemkové knihy. Vedle osvětlení jednotlivých typů poměrů poddaných k půdě v mnohém objasňují instituce majetkového a rodinného práva. Jejich význam spočívá i v tom, že na základě nich lze podat široký obraz právního života poddaných a právní praxe. Na rozdíl od instrukcí se právě ve zvykovém právu, jímž se knihy řídily, uplatňovaly v aplikaci bezprostřední zájmy poddanského rodinného, dědického i věcného práva do určité míry bez zásahů vrchnosti.

Abstract:

The aim of this work is to offer an analysis of the position of serfs (lower class citizens) in the law of the 16th - 18th centuries. The work focuses on the civil law and criminal law aspects of the lives of serfs. When looking closely at this topic and studying the sources and literature we can clearly see the difference in the legal position of free citizens, who were subjects to the king only, and serfs. It was the gentry who had the decisive say in the lives of serfs. In only very few areas were serfs relatively free. The penalties defined by the criminal law depended on the social group the accused belonged to. Serfs were in criminal trials punished much more severely than free men - aristocrats and burghers. Another important factor was the status of the victim of the criminal conduct. If aristocrat, the serf was punished much more severely than if the same act was committed against a lower class citizen.

Klíčová slova

poddaný, civilněprávní a trestněprávní stránku života, šlechtic, měšťan, pozemkové knihy, vrchnost, nemovitost, odúmrť, zabírací, titul, vrchnostenská jurisdikce, smilstvo, cizoložství

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 3. 2016

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 6. 2016

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta právnická

Rigorózní řízení / obor:
Právo a právní věda / Právo