Toxokaróza psů jako zdravotní riziko pro klienty canisterapie

Kristýna Jáchymová

Bachelor's thesis

Dog Toxocarosis As a Health Risk for Clients of the Canistherapy

Abstract:

Škrkavky (Toxocara) jsou taxonomicky zařazeny do kmene hlístic (Nematoda). Škrkavka psí (Toxocara canis) byla poprvé popsána Wernerem roku 1782. Hlavním hostitelem škrkavky psí jsou psovité šelmy. Dalším druhem je škrkavka kočičí (Toxocara cati), parazit kočkovitých šelem, a škrkavka šelmí (Toxascaris leonina). Všechny druhy škrkavek jsou kosmopolitní (rozšířené po celém světě) a parazitují v tenkém střevě svého hostitele. Škrkavkami bývají nejvíce ohrožena mláďata. Častým jevem u všech toxokar je účast paratenického hostitele na cyklu larválních stadií a jejich přenosu na konečného hostitele. Je to takový organismus, který stojí mimo vývojový cyklus škrkavky. Parazit se v tomto organismu nevyvíjí, je chráněn před nepříznivými podmínkami a čeká na možnost, aby se mohl dostat do konečného hostitele. Vývoj škrkavky psí zahrnuje pět základních stádií, která jsou od sebe oddělena svlékáním kutikuly. Postupným svlékáním přes čtyři stádia vzniká dospělý jedinec, který pohlavně dospívá. Člověk se infikuje pozřením infekční larvy, která se uvolní z vaječných obalů v jeho tenkém střevě. Z tenkého střeva se larva škrkavky dostane do krevního řečiště a migrací se dostane do jater, srdce a plic. Vývoj škrkavky psí (Toxocara canis) se v tenkém střevě člověka nedokončuje. Nejvíce ohroženy infekcí toxokazózy bývají převážně děti od jednoho do pěti let věku, které se doposud nenaučily základní hygienické návyky. U člověka jsou popsány tři formy toxokarózy: viscerální (visceral larva migrans), oční (ocular larva migrans) a skrytá (cover toxocariasis). K rozvoji charakteristických klinických příznaků viscerální formy dochází při pozření několika stovek až tisíců vajíček či opakovanou konzumací jejich menších dávek. U méně časté oční formy je možné vzácně zjistit přítomnost larvy při oftalmologickém vyšetření. Hlavní podíl na velkém rozšíření škrkavky psí Toxocara canis má transplacentární přenos od feny k plodům v děloze. Po porodu mohou být štěňata infikována také galaktogenně, tj. při sání mateřského mléka. U psů se k infekci Toxocara canis vyvíjí výrazná věková rezistence. Míra infekce má tendenci se snižovat s přibývajícím věkem zvířat. Škrkavka psí škodí v těle psů v době migrace poškozováním orgánů a v době dospělosti ubíráním živin, traumatizací střeva a produkcí toxinů. Příznaky toxokarózy jsou nedostatečné přírůstky, chronický kašel, chudokrevnost, průjmy a zvracení. Hlavní zásadou je dodržování základních hygienických pravidel, pravidelné odčervování a úklid psích exkrementů. Současné léčebné metody mají účinek pouze dospělá stadia škrkavek ve střevě. Z tohoto důvodu je hlavní důraz při snaze omezit výskyt onemocnění kladen na prevenci. Parazitologické vyšetření trusu a pravidelné odčervení psů by mělo být pro každého chovatele jedním ze základních pravidel péče o zdraví zvířete i z hlediska veřejného zdraví.

Abstract:

The Toxocara genus roundworms are taxonomically listed into the phyllum Nematoda. The dog roundworm (Toxocara canis) was first described in 1782 by Werner. The main hosts of the dog roundworm are canides. Another species is the cat roundworm (Toxocara cati), a parasite of felines. Close to those two is Toxascaris leonina. All these roundworms are widespread and parasitize mainly in the host´s small intestine. The most endangered group by these parasites are young and juvenile animals. A common phenomenon in all roundworms is participation of paratenic hosts in circulation of larvae and infection of the definitive host. A paratenic host is such organism that is found outside of the developmental cycle of the parasite. The worm does not develop inside this host but is protected against unfavourable surroundings and is waiting for opportunity to infect the definitive host. The development of the dog roundworm includes 5 stages that are separated by molting the cuticula. After four moultings, the now adult worm matures sexually. Humans are infected by ingesting an infectious larva that is released from the egg in the host´s small intestine. From there, the larva migrates via bloodstream into the liver, heart, and lungs. In infected humans, the worm does not finish its development in the intestine. The most endangered group by toxocariasis are children between 1 and 5 years of age that have not yet adopted proper hygienic habits. Three forms of toxocariasis have been described in humans: visceral larva migrans, ocular larva migrans, and cover toxocariasis. The visceral form of toxocariasis takes place after ingestion of several hundreds to thousands of Toxocara eggs at once or repeated ingestion of smaller doses. In case of the less common ocular form, the larva can rarely be found inside the eye during an opthalmologic exam. The largest share in the prevalence of Toxocara canis in dogs falls to trans - placentar infection from mother to her pups in utero. Post - partum, the pups can be infected via their mother´s milk. Dogs grow significantly resistant to T. canis with age. The dog roundworm causes harm to its host by damaging internal organs during migration and by withdrawing nutrients, traumatizing the small intestine and producing toxins in adulthood. The symptoms of toxocariasis include: poor weight gain, chronic cough, anemia, diarrhea and vomiting. The most important principle is employing hygienic standards, regular deworming and cleaning away the dog excrements. Current therapeutic methods are only effective in fighting the adult worms in the intestine. For this reason, emphasis in avoiding infection is on prevention. Parasitological exam of stool and regular deworming of dogs should be among the basic principles of every dog owner´s methods of the dog´s health care.

Keywords

animoterapie, canisterapie, škrkavka psí (toxocara canis), toxokaróza, přenos, prevence

Keywords

animal-assisted therapy, dog-assisted therapy, Toxocara canis (Toxocara canis), toxocariasis, transfer, prevention

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 11. 4. 2016

Thesis defence

• Supervisor: MVDr. Romana Krejčířová

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / field:
Animal Science / Animal-assisted Therapies and Activities