Potravní specializace na suchozemské stejnonože u pavouků rodu Dysdera.

Kateřina Krejsová

Diplomová práce

Trophic Specialization on terrestrial isopods in Dysderid spioers.

Anotace:

Šestiočky rodu Dysdera jsou považovány za potravní specialisty na lov suchozemských stejnonožců. Stejnonožci jsou kvůli své důmyslné obraně většinou bezobratlých predátorů odmítáni. U rodu Dysdera můžeme pozorovat širokou variabilitu v morfologii ústních orgánů, která souvisí s různými strategiemi lovu kořisti. Z předchozích studií lze usuzovat, že stupeň specializace koreluje s mírou modifikace ústních orgánů. V rámci mé diplomové práce jsem studovala čtyři středoevropské druhy rodu Dysdera: D. erythrina, D. lantosquensis, D. ninnii, D. dubrovninnii, a jejich vztah ke stínce Porcellio scaber a svince Armadillidium vulgare. Pokusy zaměřené na predační strategii a vývoj juvenilů na různé dietě potvrzují, že druhy s mírně prodlouženými chelicerami (D. erythrina a D. ninnii) loví strategií kleště a nejsou úzce specializované na konkrétní ekomorfologickou skupinu suchozemských stejnonožců. Druh s konkávními chelicerami (D. lantosquensis) loví téměř exklusivně strategií vidlička. Metabolický pokus ukazuje, že tento druh by mohl být specializovaný na stínky z ekomorfologické skupiny „clingers“ (např. P. scaber), které se v případě ohrožení přisknou k substrátu. Druh se zploštělými chelicerami (D. dubrovninnii) loví výhradně strategií klíč a pravděpodobně je specializovaný na suchozemské stejnonožce z ekomorfologické skupiny „rollers“ (např. A. vulgare), kteří mají schopnost volvace. Druh nebyl schopen přežít jediný instar na směsné dietě obsahující mimo stejnonožců také vysoce výživné mouchy D. melanogaster, což jasně ukazuje na úzkou specializaci na stejnonožce.

Abstract:

The genus Dysdera is often considered to be a diet specialist preying on woodlice. Because of their effective defense woodlice are refused by majority of invertebrate predators. Spiders of the genus Dysdera exhibit a wide variation in morphology of mouth parts, which correlates with the different capturing tactics. Previous studies suggest that the degree of specialization correlates with the degree of modification of mouth parts. In this thesis I present the results of my studies of the four central European species of the genus Dysdera: D. erythrina, D. lantosquensis, D. ninnii and D. dubrovninnii. I conducted experiments which were focusing on capturing tactics and development of spiderlings reared on various diets. The results confirmed that species with a slightly elongated chelicerae (D. erythrina and D. ninnii) use pincers tactic and aren´t specialized on a specific ecomorfological group of woodlice. Species with concave chelicerae (D. lantosquensis) use almost exclusively fork tactic and a metabolic test indicates that this species is likely specialised on woodlice from the ecomorphological group "clingers", which in case of danger tight to substrate. Species with flattened chelicerae (D. dubrovninnii) use exclusively key tactic and are likely specialised onwoodlice from the ecomorphological group "rollers" that have the ability to roll into ball. The species D. dubrovninnii was able to survive only on diets containing woodlice. This clearly shows the narrow specialization of this species on woodlice.

Klíčová slova

oniskofágie, potravní specializace, strategie lovu, ústní orgány

Keywords

capturing tactic, diet specialisation, mouth parts, oniscophagy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 4. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: RNDr. Pavel Saska, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program:
Aplikovaná ekologie