Chemické signály archeologických půd na eneolitické dlouhé mohyle ve Vražkově

Bc. Martina Markaczová

Diplomová práce

Chemical signals of archaeological soils on the Late Neolithic long barrow in Vražkov

Anotace:

V historii měly lidské činnosti vliv na krajinu a prvkové složení půdy. Pomocí letecké archeologie a vegetačních příznaků byla doložena přítomnost několika pravěkých mohyl v oblasti Podřipska, včetně mohyly u Vražkova, která byla zkoumána v této práci. Cílem práce bylo zjistit: 1. Zda se liší jednotlivé půdní vrstvy v obsahu antropogenních prvků, pokud ano jak? 2. Je rozdíl v obsahu antropogenních prvků mezi ornicí a podorničím a jak se mezi sebou liší obsahy prvků mezi výplněmi objektů jako je žlábek kolem mohyly a hroby? 3. Byla mohyla vybudována na místě, které bylo před stavbou a nebo později využíváno k sídelním činnostem? Během archeologického odkryvu byly odebrány půdní vzorky, které byly následně analyzovány v laboratoři pomocí XRF spektrometru. Změřené vzorky byly rozděleny podle odběru do tří vrstev a do různých kategorií v rámci vrstev, které se mezi sebou porovnávaly. Pomocí analýzy půd bylo zjištěno, že obsah antropogenních prvků, se v různých půdních vrstvách liší. Zároveň byly naměřeny zvýšené hodnoty obsahů P, Ca a Zn v okolí těla ve srovnání se zbytkem mohyly. Nízká odlišnost mezi žlábkem mohyly a ornicí doložila, že mohyla byla navršena z materiálu pocházejícího z vyhloubeného žlábku. Dále dle zjištěních obsahů nebyla mohyla ovlivněna sídelní lidskou činností, a to před ani po vybudování mohyly. Lze konstatovat, že eneolitická dlouhá mohyla stále ovlivňuje krajinu svým chemickým složením a změnou půdní stratigrafie. Tento vliv se projevuje pozitivními vegetačními příznaky, které jsou viditelné i v současné krajině.

Abstract:

Throughout history, human activities had an impact on the landscape and the elemental composition of the soil. Cropmarks on aerial photographs documented the presence of several prehistoric barrows in the Podřipsko region, including the long barrow near Vražkov, which is the subject of this thesis. The aim of the thesis was to answer: 1. Whether individual soil layers differ in the content of anthropogenic elements, if so how? 2. Is there a difference in anthropogenic element content between topsoil and subsoil and how element contents differ among infill of features such as the ditch and graves? 3. Was the barrow built on a site which was used for settlement activities before or after its construction? Soil samples were collected during the archaeological excavation and subsequently analyse in the laboratory using an XRF spectrometer. The measured samples were divided into three layers according to the sampling and into different categories within the layers, which were compared each other. Using soil analysis, it was found that the content of anthropogenic elements varied in the different soil layers. At the same time, significant differences in P, Ca and Zn contents were measured between the graves and the rest of the barrow. The low difference between the ditch infill and the topsoil indicates, that the barrow was constructed from the material originating from the excavated ditch. In addition, according to almost natural content of anthropogenic elements the barrow was not affected by human settlement activities before or after the construction of the barrow. It can be concluded that the eneolithic long barrow still influences the landscape by its chemical composition and the change in soil stratigraphy. This influence is expressed by crop marks, which are also visible in the contemporary landscape.

Klíčová slova

dlouhá mohyla, antropogenní prvky, pohřbená půda, vegetační příznaky, fosfor, Podřipsko

Keywords

anthropogenic elements, long barrow, buried soil, cropmarks, phosphorus, Podřipsko

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 1. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 5. 2023
• Vedoucí: prof. Dr. Ing. Vilém Pavlů
• Oponent: Jan Titěra, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program:
Regionální environmentální správa