Analýza determinantů životní spokojenosti

Beáta Gabrielová

Bakalářská práce

Analysis of Life Satisfaction Determinants

Anotace:

Práce se zabývá analýzou vybraných determinantů životní spokojenosti, konkrétně výší příjmů, nezaměstnaností, výší vzdělání, subjektivním pocitem bezpečí, subjektivním pocitem zdraví a rozvodovostí. Metodou nejmenších čtverců byly sestaveny dva modely, které odhadují vliv vybraných determinantů na proměnnou životní spokojenosti. První model pracuje s daty 35 zemí OECD za rok 2015, zatímco druhý model jen s daty 30 zemí OECD za rok 2015. V případě modelu č. 2 došlo k odebrání 5 zemí s nejvyšším HDP na obyvatele, čímž se model snaží o důkaz Easterlinova paradoxu. Proměnná HDP na obyvatele se v prvním modelu ukazuje jako staticky nevýznamná, avšak v druhém modelu již nabývá významnosti, čímž bychom mohli potvrdit Easterlinův paradox. Proměnné nezaměstnanost, subjektivní pocit zdraví a subjektivní pocit bezpečí jsou dle prvního modelu statisticky významnými determinanty životní spokojenosti. Naopak druhý model potvrzuje statistickou významnost u proměnných HDP na obyvatele, nezaměstnanost a subjektivní pocit zdraví. Nezaměstnanost a subjektivní pocit zdraví tak můžeme označit jako velmi silné determinanty životní spokojenosti, kdy nezaměstnanost dle očekávání ovlivňuje životní spokojenost negativně, zatímco subjektivní pocit zdraví pozitivně.

Abstract:

This thesis examines the analysis of selected life satisfaction determinants, especially the level of income, unemployment, level of education, self-reported safety, self-reported health and divorce rate. The least squares method was used to compile two models that estimate the impact of the selected determinants on life satisfaction. The first model works with the data of 35 OECD countries in the year of 2015, whereas the second model works only with the data of 30 OECD countries in the year of 2015. Five countries with the highest GDP per capita were removed from the data of the second model, thereby the model attempts to prove the Easterlin paradox. In the first model, the variable of GDP per capita is shown to be insignificant, but in the second model it becomes significant, thus confirming Easterlin paradox. Variables of unemployment, self-reported health and self-reported safety are, according to the first model, statistically significant determinants of life satisfaction. Conversely, the second model confirms statistical significance for GDP per capita, unemployment and self-reported health. The variables of unemployment and self-reported health can be described as very strong determinants of life satisfaction. According to our study, unemployment is expected to affect life satisfaction negatively, while self-reported health positively.

Klíčová slova

ekonomie štěstí, hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, Životní spokojenost, OECD, Easterlinův paradox, průřezová data

Keywords

Life satisfaction, economics of happiness, gross domestic product, unemployment, OECD, Easterlin paradox, cross-sectional data

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 10. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 6. 2019
• Vedoucí: Tomáš Frömmel
• Oponent: Dagmar Brožová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program / obor:
Ekonomie a hospodářská správa / Ekonomie