Přijetí a realizace župního zákona z roku 1920

Bc. Vladimíra Černá

Bachelor's thesis

Adminisration law of the year 1920

Anotácia:

V této bakalářské práci jsem se zabývala složitým obdobím vzniku a počátečního vývoje Československé republiky, která byla po 1. světové válce vytvořena spojením historického území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Válkou poznamenaná nově vzniklá republika nutně potřebovala co nejrychlejší zakotvení funkčního právního řádu a stanovení vnitřního uspořádání. Dne 28. října 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika. První právní normou, kterou v tento den přijal Národní výbor, byl recepční zákon zákon č. 11/1918 Sb.. Československá republika touto normou převzala právní řád a správní systém Rakouska pro české země a Uher pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Slovensko a Podkarpatská Rus však byly oficiálně připojeny k českým zemím až 30. října 1918 tzv. Martinskou deklarací. Recepční normou však dochází k dualizaci, v unitárním státě platí dvě formy veřejné správy a právního řádu. Oba systémy systém převzatý v českých zemích na jedné a na Slovensku a Podkarpatské Rusi na druhé straně spočívaly na zcela rozdílných základech. Z důvodů jednotnosti a nedílnosti státu bylo nutno provést sjednocení politické správy. V prvním roce samostatné ČSR se objevila myšlenka župního zřízení, která byla 29. února 1920 vtělena v zákon. Základní myšlenkou župního zřízení bylo odstranění tzv. dvojkolejnosti správy. Při reorganizaci politické správy se dále jednalo o to, zda mají být ponechány zemské celky, nebo mají-li ustoupit krajům - župám. Přijetím župního zákona se měla začít důležitá etapa vývoje československé státní správy. Zákon však obsahoval zvláštní klauzuli o účinnosti - tu měla stanovit vláda pozdějším nařízením. Po rozvleklých vládních jednáních bylo dohodnuto, že župní zákon bude nejdříve zaveden na Slovensku. Ministerstvo vnitra připravilo podrobný harmonogram realizace zákona, který byl rozdělen do čtyř etap. V první etapě měly vzniknout župní a okresní úřady a současně měly být zrušeny stávající správní úřady. Po zavedení župních a okresních úřadů a měly být ve druhé etapě vyhlášeny volby a vytvořena župní zastupitelstva a okresní výbory. Ve třetí etapě měly být vytvořeny župní svazy, ve čtvrté mělo být zajištěno správní soudnictví prostřednictvím župních a okresních senátů. Na Slovensku se stal župní zákon účinným 1. ledna 1923. Území Slovenska bylo rozděleno na nové župy, vytvořené sloučením bývalých uherských žup. Současně bylo provedeno i nové uspořádání okresů. Župní zákon zakotvoval rovněž organizaci župních svazů. Tyto svazy však nikdy vytvořeny nebyly. Správní organizace dle zákona o župním zřízení existovala na Slovensku od 1. ledna 1923 do 30. července 1928. V českých zemích byl nadále ponechán starý převzatý zemský systém státní politické správy. Organizace veřejné správy československého státu po nabytí účinnosti tzv. župního zákona nesplnila očekávání ve zjednodušení státní správy. Na území republiky existovaly 3 různé systémy politické správy; v českých zemích starý rakouský systém, na Slovensku župní zřízení a v Podkarpatské Rusi starý systém uherský. Tento stav se stal podnětem pro vypracování návrhů na její reformu. Cíle bylo dosaženo až dne 14. července 1927 přijetím zákona č. 125/1927 Sb., o organizaci politické správy. V jeho smyslu se správní reforma v Československé republice začala uplatňovat dne 1. července 1928, kdy zákon nabyl účinnosti. byl obnoven zemský princip. Realizace organizačního zákona se však opět ukázala jako problematická, proto 1. července 1928 tento zákon vstoupil v platnost pouze na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. V českých zemích se jej pod

Anotácia:

ařilo po větších obtížích realizovat 1. prosince 1928. Dne 2. prosince 1928 se uskutečnily volby do zemských zastupitelstev, kterými fakticky skončila organizace státní správy podle župního zákona.

Abstract:

I was engaged in complicated period of birth and beginning development of the Czechoslovak Republic in my bachelor work. The republic was established by integration of historical territory of Bohemia, Moravia, Silesia, Slovakia and Sub-Carpathian Russia. The newly ensued country fated by war urgently needed fixing functional legal order and internal organization. The independent Czechoslovak republic was declared on 28th October 1918. The Law No. 11/1918 Coll. known as the reception law was accepted by the National Committee as the first norm this day. The Czechoslovak republic took over the legal and administrative system of Austria for the Czech countries and the system of Hungary for Slovakia and Sub-Carpathian Russia. Slovakia and Sub-Carpathian Russia were officially annexed to the Czech countries as late as on 30th October 1918 by so-called Martin declaration. However there is dualism happening by accepting the reception norm because there are two norms of the public administration and legal order valid in the simple state. Both systems the system accepted in the Czech countries on one side and the system accepted in Slovakia and Sub-Carpathian Russia on the other side were reclining on completely different bases. It was necessary to accomplish consolidation of political authorities from reason of unity and indivisibility of the state. The idea of the district constitution appeared in the first year of the independent CSR and was incorporated into a law on 29th February 1920. Removal of so-called double-line administration was the primary reason of the district constitution. At the time of reorganization of the political administration it was very important to solve the question - whether to leave the country units or to reorganize them into the districts. By accepting the district law a new important phase of development of the Czechoslovak public administration should have started. But the law included a special clause about its effectivity which should have been stated by the government in later enactment. It was decided after protracted government negotiations that the district law would be implemented in Slovakia first. The department of home affairs prepared a detailed time schedule of realization of the law divided into four phases. In the first phase district and regional authorities should have arisen and at the same time the existing ones should have been abolished. The elections should have been declared in the second phase after introduction of the district and regional authorities, and also there should be the district representative bodies established and regional committees. In the third phase the district federation should have been created, and in the fourth phase should have been ensured administrative judicature by means of the district and regional senates. The district law became forceful in Slovakia on 1st January 1923. The Slovak territory was divided into new districts created by consolidation of former Hungarian regions. At the same time a new regional settlement was finished. The district law also included organization of the district federations. But these ones have never been established. The administrative organization according to the law of the district system existed in Slovakia from 1st January 1923 till 30th July 1928. In the Czech countries there was the old adopted municipal system of the state political administration. Organization of the public administration of the Czechoslovak country after the district law became effective did not fulfilled expectations in simplification of state authorities. There were 3 different systems of political administration existing on the territory of the republic; the old Austrian system in the Czech countries, the district structure in Slovakia, and the old Hungarian system in Sub-Carpathian Russia. This situation instigated elaboration of the reform. The target was achieved on 14th July 1927 by adoption a law No. 125/1927 Coll. law of organization of

Abstract:

the political administration. The administrative reform in accordance of the law started from the 1st July 1928 when the law came into force. The municipal principle was reestablished. Realization of the organization law proved itself as problematic again therefore this law came into force only in Slovakia and Sub-Carpathian Russia from 1st July 1928. In the Czech countries it was realized after major difficulties on the 1st December 1928. On the 2nd December 1928 the municipal representation elections took place and it was practical end of state administration establishment in accordance to the district law.

Kľúčové slová

župní zákon, župa, župan, župní úrad, okresní nácelník, okresní úrad

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 4. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 6. 2006
• Vedúci: doc. JUDr. Karel Schelle, CSc.

Masaryk University

Faculty of Law

Bachelor programme / odbor:
Legal Specializations / Public Administration