Synchronizace pohybové aktivity laboratorních potkanů v běhacích mlýncích

Bc. Radmila Boudová

Diplomová práce

Synchronization of movement activity of laboratory rats in running mills

Anotace:

Cílem této práce bylo zjistit, zda omezená sociální hra bude mít nějaký vliv na pozdější pohybovou aktivitu potkanů (Rattus norvegicus). K pozorování byl použit běhací mlýnek, který je hlodavci často používán a doporučován při jejich chovu. Na běhacím mlýnku se sledovaly individuální interakce s mlýnkem a také společné sdílení mlýnku. Tato aktivita se pozorovala na 18 samcích potkanů kmene Long Evans od věku 78-79 dní, kteří byli ustájeni po třech jedincích v kleci s běhacím mlýnkem. Každý z trojice prošel ve věku 23-24 dní různým typem zkušenosti se sociální hrou. Potkani P (playful), měli možnost neomezené sociální hry s druhým jedincem. Potkani S (social) měli omezenou sociální hru tím, že byli ustájeni s druhým samcem kmene Fisher 344, u kterých je prokázána snížená tendence k sociální hře. Potkani K (kinematic) byli sice ustájeni s dalším, normálně hravým potkanem, ale v kinematicky upraveném boxu. Tento box měl snížený „strop“ horizontální plošinou a potkani zde nemohli plně uskutečňovat sociální hru. Předpokladem bylo, že potkani s větší zkušeností se sociální hrou budou více interagovat s běhacím mlýnkem a budou v něm trávit více času s ostatními jedinci, tedy předpoklad byl P>S>K (hypotézy H1, H2, H3 a H5). Dále hypotéza H4 měla za předpoklad, že potkani K budou preferovat běh v mlýnku na levou stranu, v důsledku kinematicky omezené sociální hry. Hypotézy H1-H5 nezjistily statistické rozdíly mezi potkany s různým typem omezené sociální hry. Jediná hypotéza, která se statisticky potvrdila, byla hypotéza H6. Ta měla za předpoklad, že potkani s menší zkušeností se sociální hrou budou následně více narušovat činnost ostatních v běhacím mlýnku. Narušující činnost byla brána jako projev desynchronizačního chování, a tedy spíše protisociálního, protože potkan brání druhému jedinci v pohybové aktivitě v běhacím mlýnku. Nejvíce času trávily touto činností opravdu potkani K, a to signifikantně více než potkani S. Zajímavé ale bylo, že narušující činností trávili jako druzí nejvíce času potkani P. Je tedy možné, že tato činnost má jiný důvod, než je narušování chování druhého jedince. Tato práce neprokázala, že omezená sociální hra nějak ovlivňuje pozdější chování jedince. Nicméně za zmínku stojí, že potkani P měli kvantitativně vyšší pohybovou aktivitu i společné sdílení mlýnku. A jako jediní preferovali běh na pravou stranu při běhání v mlýnku, což je podle dostupných informací přirozenější a častější volba. Bylo by tedy vhodné zopakovat podobný experiment s více jedinci.

Abstract:

The aim of this work was to find out whether limited social play will have any effect on the later movement activity of rats (Rattus norvegicus). A running mills, which is often used by rodents and recommended for their breeding, was used for observation. On the running mill there was observed individual interactions with the running mill as well as sharing of the running mill with another individuals. This activity was observed in 18 male Long Evans rats aged 78-79 days, which were housed as triad in a cage with a running wheel. Each of the triad went through a different type of social play experience from 23-24 days of age. The P rats (playful) had the possibility of unlimited social play with another individual. S rats (social) had limited social play by being housed with another male Fisher 344 strain, which is shown to have a reduced tendency for social play. Rats K (kinematic) were housed with another, normally playful rat, but in a kinematically modified box. This box had a lowered "ceiling" with a horizontal platform, and the rats could not fully carry out social play here. It was hypothesized that rats with more social play experience would interact more with the running mill and spend more time in it with another individuals so the assumption was P>S>K (hypothesis H1, H2, H3,H5). Furthermore, hypothesis H4 assumed that the K rats would prefer running in a running mill to the left side, due to the kinematically restricted social play. Hypotheses H1-H5 did not detect statistical differences between rats with different types of restricted social play. The only hypothesis that was statistically confirmed was hypothesis H6. It assumed that rats with less experience with the social play will subsequently more disrupt the activities of others in the running mill. Disruptive activity was taken as a manifestation of desynchronized and therefore rather antisocial behavior because the rats prevents the another individual from moving in the running mill. The K rats really spent the most time by this activity, significantly more than the S rats. However, it was interesting that the P rats spent the most time by the disruptive aktivity as second. It is therefore possible that this activity has a reason other than aggression. This work did not prove that restricted social play somehow influence individual's later behavior. However, it is worth the mention that the P rats had kvantitative higher physical activity and sharing of the running mill. And they were the only ones who preferred running on the right side in the running mill which according to available information is a more natural and frequent choice. It would therefore be appropriate to repeat a similar experiment with more individuals.

Klíčová slova

synchronizace, ontogeneze chování, pohybové chování

Keywords

movement behaviour, synchronization, behavioral ontogeny

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 5. 2024
• Vedoucí: doc. RNDr. Marek Špinka, CSc.
• Oponent: Eva Jozífková, Bc., externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Management zdraví a welfare zvířat