Chrononutrition - jak biologické rytmy ovlivňují výživu člověka

Bc. Jakub Seger

Diplomová práce

Chrononutrition - how biological rhythms affect human nutrition

Anotace:

Diplomová práce se zabývá problematikou chrononutrice, tedy vztahem mezi biologickými rytmy a výživou člověka, se zaměřením na časování příjmu potravy v průběhu dne. Tento přístup zdůrazňuje význam sladění stravovacího režimu s cirkadiánními rytmy organismu, které ovlivňují metabolické procesy a celkové zdraví jedince. Cílem práce bylo zhodnotit vztah mezi chronotypem a stravovacími návyky, a to jak z hlediska frekvence konzumace potravin, tak časového rozložení jídel během dne, a dále posoudit souvislosti chronotypu s vybranými charakteristikami respondentů. Výzkumný soubor tvořilo 158 respondentů ve věku 18–65 let. Data byla získána pomocí anonymního online dotazníku a vztahy mezi proměnnými byly hodnoceny pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti při hladině významnosti p < 0,05. Výsledky neprokázaly významný vztah mezi chronotypem a pohlavím (p > 0,05), věkem (χ² = 2,41; p = 0,121) ani BMI (χ² = 1,59; p = 0,207). Stejně tak nebyla prokázána významná souvislost mezi chronotypem a frekvencí konzumace jednotlivých potravinových skupin, čímž nebyla potvrzena hypotéza H1 v části týkající se složení stravy. Například u konzumace ovoce nebyl zjištěn významný vztah (χ² = 1,91; p = 0,385), přestože ranní typ vykazoval vyšší podíl každodenní konzumace, zatímco u večerních typů byla častější konzumace 1–3× týdně. Podobně u masa převažovala frekvence 4–6× týdně (39,2 %) a 1–3× týdně (31,0 %) bez významných rozdílů mezi chronotypy, a u ryb dominovala nízká frekvence (<1× týdně; 51,3 %) bez významné souvislosti. Naopak byla prokázána významná souvislost mezi chronotypem a časováním příjmu potravy, čímž byla hypotéza H1 částečně potvrzena. Konkrétně se jednalo o čas prvního jídla během dne a čas posledního jídla během dne, kde jedinci s večerním chronotypem zahajovali i ukončovali příjem potravy významně později než jedinci s ranním chronotypem. U večerních typů bylo častější první jídlo v 8–9 hodin a poslední jídlo po 21. hodině, zatímco u ranních typů převažovalo časnější načasování jídel. Závěrem lze konstatovat, že chronotyp neovlivňuje složení stravy ani základní charakteristiky respondentů, ale významně se promítá do časování stravování. Výsledky této práce podporují význam chrononutrice a naznačují, že zohlednění biologických rytmů může být důležité při tvorbě individualizovaných nutričních doporučení a v prevenci metabolických onemocnění.

Abstract:

This thesis examines the field of chrononutrition—that is, the relationship between biological rhythms and human nutrition—with a focus on the timing of food intake throughout the day. This approach emphasizes the importance of aligning dietary patterns with the body’s circadian rhythms, which influence metabolic processes and an individual’s overall health. The aim of the thesis was to evaluate the relationship between chronotype and eating habits, both in terms of the frequency of food consumption and the timing of meals throughout the day, and to assess the associations between chronotype and selected characteristics of the respondents. The study sample consisted of 158 respondents aged 18–65 years. Data were collected using an anonymous online questionnaire, and relationships between variables were assessed using the chi-square test of independence at a significance level of p < 0.05. The results did not show a significant association between chronotype and gender (p > 0.05), age (χ² = 2.41; p = 0.121), or BMI (χ² = 1.59; p = 0.207). Similarly, no significant association was found between chronotype and the frequency of consumption of individual food groups, thus failing to confirm hypothesis H1 regarding dietary composition. For example, no significant relationship was found for fruit consumption (χ² = 1.91; p = 0.385), although morning types showed a higher proportion of daily consumption, while evening types more frequently consumed fruit 1–3 times a week. Similarly, for meat, the frequency of 4–6 times a week (39.2%) and 1–3 times a week (31.0%) predominated without significant differences between chronotypes, and for fish, low frequency (<1 time a week; 51.3%) dominated without a significant association. Conversely, a significant association was demonstrated between chronotype and the timing of food intake, thereby partially confirming Hypothesis H1. Specifically, this concerned the time of the first meal of the day and the time of the last meal of the day, where individuals with an evening chronotype began and ended their food intake significantly later than individuals with a morning chronotype. For evening types, the first meal was more frequently consumed between 8 and 9 a.m. and the last meal after 9 p.m., while for morning types, earlier meal times were more common. In conclusion, it can be stated that chronotype does not influence dietary composition or the basic characteristics of the respondents, but it does have a significant impact on meal timing. The results of this study support the importance of chrononutrition and suggest that taking biological rhythms into account may be important in developing personalized nutritional recommendations and in the prevention of metabolic diseases.

Klíčová slova

Chrononutrice, výživa, načasování, chronotyp

Keywords

Chrononutrition, nutrition, timing, chronotype

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 5. 2026
• Vedoucí: Ing. Monika Sabolová, Ph.D.
• Oponent: Vojtech Ilko, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Výživa a potraviny