Hnojení a jeho vliv na rostlinnou diverzitu a funkce lučních porostů

Bc. Hana Šímová

Master's thesis

Fertilization and its effect on botanical diversity and functions of meadows

Abstract:

Trvalé travní porosty tvoří důležitý prvek krajiny, utváří ráz českého venkova, ale mimo jiné poskytují prostor pro rozvoj živočichů a při správné péči tvoří nezastupitelné ekosystémy. Mohou být využívány pro hospodářské účely nebo využíváme jejich neprodukčních funkcí. Z hlediska vzniku můžeme travní porosty rozdělit na: přirozené, polopřirozené a umělé. V našich podmínkách jsou nejčastěji polopřirozené, tedy ty hospodářsky využívané, s úzkou vazbou na stanoviště a krajinu. Samotný přístup člověka k porostu dokáže ovlivnit mnohé, proto je důležité porosty sledovat a zvolit správný způsob obhospodařování, který se bude lišit dle daného stanoviště. Pokusný porost se nachází v obci Senožaty, kraj Vysočina. Jedná se o dlouhodobý pokus, byl založen už v roce 1976 a sleduje se na něm dlouhodobě vliv každoročního hnojení v různých dávkách. Vlastní porost se nachází na mezofilním stanovišti a patří do svazu Arrhenatherion elatioris. Pokus se skládá celkem ze šesti variant hnojení (kontrola, PK, N50PK, N100PK, N150PK, N200PK). Sledoval se hlavně vliv hnojení na funkce, které by měl splňovat trvalý travní porost. Byl sledován vliv hnojení na výnos, výšku porostu, druhovou skladbu, způsob opylování a poměrové zastoupení jednotlivých agrobotanických skupin. Mimo jiné se také hodnotila rostlinná diverzita, a to pomocí Simpsonova a Shannon-Wienerova indexu. Bylo zjištěno, že pokryvnost jetelovin klesá spolu se zvyšující se dávkou dusíku v hnojivu. Na pozemku s vyšší dávkou dusíku se naopak dařilo druhům ze skupiny trav, ale zároveň na těchto úsecích převažovala anemogamie. Pozemky s nižší dávkou dusíku nebo pozemky bez hnojení, poskytly více prostoru pro hmyzosnubné druhy a porost působil pestřeji. Můžeme pozorovat, jak vyšší dávka dusíku podporovala druhy se svazčitými kořeny (trávy), které jsou schopné ostatní druhy vytlačit. Druhy s hlavním kořenem jsou schopné prokořenit půdu do hlubších profilů a pomáhají více chránit půdu před erozí. Hnojení má vliv i na jednotlivé počty druhů rostlin vyskytujících se na jednotlivých variantách. Nejméně druhů se vyskytovalo na variantě N200PK a nejvíce na N50PK. Hospodářská funkce porostu byla také ovlivněna hnojením, bylo zjištěno, že hnojení ovlivňuje výšku porostu i výnos v první seči. Vliv hnojení na rostlinnou diverzitu byl průkazně potvrzen jen u Simpsonova indexu. Hnojením tedy ovlivňujeme jak hospodářské, tak i mimoprodukční funkce, které mají vliv na prostředí, ve kterém se porost nachází, a můžou mít vliv i na zástupce živočišné říše.

Abstract:

Permanent meadows form an important element of the landscape. They shape the character of Czech countryside, but they also provide space for the development of animals and, with proper care, they create irreplaceable ecosystems. They can be used for economic purposes or we can use their non-production functions. We can divide meadows into three groups according to their origin: natural, semi-natural and artificial meadows. The most frequent ones in our conditions are semi-natural meadows, which are used economically, with a close connection to the habitat and the landscape. Human approach to the meadow can influence a number of things, therefore it is important to monitor and select the right way of management, which will vary according to the habitat. The experimental land is situated in the municipality of Senožaty, Vysočina region. It has been a long-term experiment, which was founded in 1976 and the effect of annual fertilization in various doses has been monitored for a long time. The experiment consists of a total of six fertilization variants (control, PK, N50PK, N100PK, N150PK, N200PK). The main concern has been to monitor the effect of fertilization on the functions that a permanent grassland should fulfill. The influence of fertilization on the yield, grassland height, species composition, method of pollination and proportional representation of individual agrobotanical groups have been monitored. Among other things, plant diversity has also been assessed, using the Simpson and Shannon-Wiener indexes. It has been found out that the coverage of clover decreases with increasing the dose of nitrogen in the fertilizer. On the other hand, grass species prospered on land with a higher dose of nitrogen, but at the same time anemogamy prevailed on these sections. Lands with a lower dose of nitrogen or lands without fertilization have provided more space for entomophilous species and the vegetation has seemed more varied. We can observe how a higher dose of nitrogen supported species with bundled roots (grasses) that are able to displace other species. Species with a main root have been able to root the soil into deeper profiles and help protect the soil from erosion. Fertilization also affects the individual numbers of plant species occurring in individual variants. The fewest species occurred on the N200PK variant and the most speciest occurred on the N50PK. The economic function of the land has also been affected by fertilization. It has been found out that fertilization affects the height of the grassland and the yield in the first mowing. The effect of fertilization on plant diversity has been confirmed only in the Simpson index. To sum up, fertilization affects both economic and non-productive functions influencing the environment in which the land is located, and can also affect the representatives of the animal species.

Keywords

ovsíková louka, dusík, účinek hnojení, systémy opylení, kořenová soustava, estetika

Keywords

Arrhenatherum meadow, nitrogen, grassland productivity, fertilization effect, pollination systems, root systems, esthetics

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 24. 4. 2021

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Horticulture / Market Horticulture