Biologie a ekologie strašilek (Phasmatodae) a jejích chov v zajetí

Dana Štípková

Bakalářská práce

Biology and ecology of ghost insect (Phasmatodae) and their rearing in captivity

Anotace:

Bakalářská práce shrnuje nejzákladnější informace pro začínající chovatele strašilek. Ve své práci se věnuji základním údajům o strašilkách, které jsou rozdělené do několika částí. První část bakalářské práce je věnována výskytu strašilek, jejich potravě ve volné přírodě, morfologii těla a reprodukci. V kapitole zabývající se morfologií těla jsou popsány znaky strašilek včetně jejich vzhledu, velikosti, stavby těla a pozoruhodného mechanismu ukrytí, zvaného mimeze. Další části obsahují popis věcí a náležitostí nezbytných pro samotný chov, jak vytvořit optimální podmínky pro chov a rozmnožování strašilek. Každý druh má své specifické podmínky a musí být akceptováno jejich přesné dodržení. I když jsou strašilky vnímány jako nenáročné na chov, musí být dbáno na jejich náchylnost ke stresu a specifika v jejich potravě. Během mé bakalářské práce jsem se sama seznámila s chovem strašilek a prověřila, zda podávaná strava má vliv na růst a hmotnost strašilek při dospívání. Výsledkem mého experimentu bylo zjištění, že u strašilek Sungaya inexpectata neměla podávaná potrava vliv na jejich růst a vývoj, oproti tomu strašilky Lonchodiodes samarensis si na jiný druh potravy nedokázaly zvyknout. Dále je potřeba při chovu brát v potaz i prostředí, ve kterém se strašilky nacházejí. Dotazníkovým šetřením u ostatních chovatelů jsem zjistila, že respondenti nejčastěji chovají v plastových či skleněných nádobách strašilky druhů Sungaya inexpectata, Extatosoma tiaratum a Pulchriphylium giganteum, krmené nejčastěji ostružiníkem, či ptačím zobem, kterou mění jednou až dvakrát týdně s pravidelným každodenním či ob-denním rosením. Vajíčka většinou nechávají společně s dospělci v insektáriu a většina z chovatelů se nesetkala s onemocněním v jejich chovu. V poslední části jsou shrnuty získané rady a postřehy od chovatelů z mého okolí, se kterými jsem se díky vlastnímu chovu seznámila.

Abstract:

The bachelor thesis summarizes the most basic information for beginning phasmatodea (also known as stick insects) breeders. My work deals with basic findings about phasmatodea. The thesis is divided into several parts. The first part of the work is devoted to the occurrence of phasmatodea, their food in the wild, body morphology and reproduction. In the chapter dealing with the morphology of the body, the typical features of phasmatodea, including their appearance, size, body structure and a remarkable mechanism of hiding, called mimesis are described. In the following sections contain the necessities for the breeding itself, how to create optimal condition for their life and reproduction. Each species has its own specific conditions which have to be strictly followed. Although phasmatodea are perceived as undemanding to breed, the attention to their susceptibility to stress and specific food must be payed. During my bachelor's thesis, I got acquainted with the breeding of phasmatodea and examined whether the food served has an effect on the growth and weight of phasmatodea during adolescence. During my experiments, it was found that in the case of Sungaya inexpectata, the evaluated food did not affect their growth and development, in contrast, Lonchodiodes samarensis phasmatodea are unable to get used to other types of food. In addition, it is necessary to take into account the environment in which the phasmatodea are located during breeding. From questionnaire research submitted to other breeders I found that in plastic or glass containers the respondents most commonly keep the phasmatodea Sungaya inexpectata, Extatosoma tiaratum and Pulchriphylium giganteum, most often feed them blackberry or privet, which they change once or twice a week with regular showering, either daily or every other day. They usually leave the eggs together with the adults in the insectarium and most of the breeders have not encountered any diseases in their breeding. The last part summarizes the advice and observations obtained from breeders from my area, with whom I got acquainted thanks to my own breeding.

Klíčová slova

potravní specialisté, fytofág, fytofágní hmyz, mimikry, životní cyklus, potravní ekologie, chov v zajetí

Keywords

food specialists, phytophagous, phytophagous insects, mimicry, life cycle, food ecology, captive breeding

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 5. 2023
• Vedoucí: doc. Mgr. Stanislav Korenko, Ph.D.
• Oponent: Jakub Sýkora, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zemědělství, zahradnictví a rozvoj venkova / Chovatelství