Theses 

Translator as a Text Editor: From Pen and Paper to Automated Translation – Mgr. Martin Svěrák

česky | in English | slovensky

Agenda:
Změnit agendu. Adresa v ISu:

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Překladatelství a tlumočnictví / Překladatelství anglického jazyka

Práce na příbuzné téma

Zobrazit popisek

Mgr. Martin Svěrák

Diplomová práce

Translator as a Text Editor: From Pen and Paper to Automated Translation

Translator as a Text Editor: From Pen and Paper to Automated Translation

Anotace: Tato diplomová práce se zapojuje do převážně teoretického diskurzu za účelem popisu vývoje překladatelské profese z hlediska technologií, které překladatelé používali v různých historických epochách, přičemž se zaměřuje zejména na současnou problematiku strojového překladu a editace textů. Práce čerpá z poznatků teoretického i empirického výzkumu v oblastech teorie překladu, aplikované lingvistiky a matematické lingvistiky. Součástí této diplomové práce je kvantitativní výzkum v podobě dotazníku, jenž byl šířen mezi překladateli působícími na českém trhu. Takto získaná data jsou použita jako podpůrný materiál k teoretickým úvahám, které tato práce předkládá. Práce si klade několik hlavních cílů. V prvé řadě se pokouší zmapovat vývoj překladatelské praxe od samých počátků překladatelské profese až po současnost a tento vývoj použít jako argument pro hlavní hypotézu práce, a sice skutečnost že se překladatelé stanou editory textů přeložených technologií strojového překladu. Práce dále namítá, že se překladatelé této změně nemohou žádným způsobem bránit a že jejich jedinou možností jak zůstat na trhu s překlady je přizpůsobit se tomuto vývoji a osvojit si dovednosti spojené s editací textů. Dále se práce pokouší o sestavení zevrubného profilu budoucího překladatele a identifikuje dovednosti, jež budou k výkonu této profese vyžadovány. Práce také apeluje na to, aby byla problematika strojového překladu a editace zahrnuta do studijních programů připravujících profesionální překladatele, jelikož dovednosti spjaté s těmito technologiemi se dle autora práce stanou nedílnou součástí výbavy každého překladatele, a je tedy třeba věnovat se jejich rozvoji už během studia. Práce se dále věnuje kolaborativnímu přístupu k překladu, který byl v době renesance nahrazen přístupem individualistickým. Autor předpovídá návrat ke kolaborativnímu překládání. V neposlední řadě jsou představeny nejpalčivější problémy spojené se strojovým překladem a editací textů. Práce rovněž identifikuje oblasti pro další výzkum.

Abstract: The present thesis describes the development of the translation profession in a largely theoretical discourse focusing on the technology used by translators throughout the history of the profession until now. The thesis deals particularly with the issues of machine translation and post-editing. The discussion draws on theoretical and empirical research in the fields of Translation Theory, Applied and Computational Linguistics. The thesis is accompanied by quantitative research in the form of a questionnaire which was administered to several Czech translators. The data gathered from the quantitative research supports the theoretical arguments of the thesis. The thesis has several main objectives. Firstly, it aspires to map the development of the translation practice from its early history until the present time with the aim of predicting that the translator will inevitably turn into a post-editor of machine-translated texts. It is argued that translators cannot defend themselves against this turn, and that their sole fortification is to embrace the practice of post-editing in order to stay on the market. Secondly, the present thesis endeavours to draw a comprehensive profile of the future translator/post-editor and identify the skills required for the profession. A tentative call is made to include the teaching of and about machine translation post-editing into the syllabi of translator training programmes, as it is argued that the skills related to these areas are best learnt during training. Furthermore, the present thesis describes how the collaborative approach to translation prevalent in its early days was succeeded by an individualistic approach which was characteristic of the Renaissance. It is estimated that the collaborative setup will be returned to in the near future. Finally, attention is also paid to recurring issues with machine translation post-editing, and the thesis identifies areas for further research.

Keywords: Machine translation, post-editing, post-editors, translators' profile, translation technology, training of translators and post-editors

Jazyk práce: angličtina

Obhajoba závěrečné práce

  • Obhajoba proběhla 29. 1. 2015
  • Vedoucí: PhDr. Jarmila Fictumová
  • Oponent: Ing. Mgr. Jiří Rambousek, Ph.D.

Citační záznam

Citace dle ISO 690: LaTeX | HTML | text | BibTeX | Wikipedie

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Zveřejněno v Theses:
  • světu
Složka Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta

Relevantní odkazy 


Nahoru | Aktuální datum a čas: 23. 4. 2019 16:18, 17. (lichý) týden

Soukromí

Kontakty: theses(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz