Motivační faktory kuřáckého chování

Mgr. Miroslav Světlák, Ph.D.

Doctoral thesis

Motivational factors related to quitting smoking

Abstract:

Neuropsychiatrické studie posledních desetiletí dokládají, že organické mikroléze struktur předního limbického mozku, které vznikly v důsledku úrazu nebo infekce, nebo funkční změny této neuronální sítě, které jsou výsledkem expozice člověka opakujícím se stresorům nebo extrémnímu traumatickému zážitku mohou vést k tzv. temporo-limbické dysfunkci. Tato dysfunkce se klinicky manifestuje jako neurobehaviorální syndrom nazývaný „porucha epileptického spektra“. Lidé, kteří strádají tímto syndromem, obvykle vyhledávají lékařskou pomoc kvůli těžko zvladatelným afektům a náladám, kvůli náhlým pocitům, že se zblázní, kvůli přechodným kognitivním problémům a kvůli stížnostem na atypické bolesti hlavy. Léčba antikonvulsivy, která je indikována na základě podobnosti těchto příznaků s příznaky pozorovanými u pacientů s temporální epilepsií, vede u těchto osob obvykle k redukci těchto příznaků a to i přes to, že tyto osoby nesplňují diagnostická kritéria pro neurologické záchvatovité onemocnění. Těsná vazba mezi incidencí psychopatologických příznaků a temporo-limbickou dysfunkcí nás vedla k otázce, do jaké míry se příznaky temporo-limbické dysfunkce vyskytují ve vybraném vzorku kuřáků. Z výsledků studií totiž vyplývá, že kuřáci představují skupinu osob, která je častěji během života vystavována stresovým situacím a stejně tak je u ní popisována zvýšená incidence psychopatologických příznaků ve srovnání s nekuřáky. Psychopatologické příznaky a distres fungují jako spouštěče naléhavého nutkání kouřit a motivují ke kouření ve všech jeho vývojových fázích, tedy ve fázi experimentace, udržení a relapsu. Předpokládáme tedy, že u některých kuřáků by zvýšená incidence příznaků temporo-limbické dysfunkce mohla, skrze její popsanou asociaci s příznaky obecné psychopatologie, reprezentovat klíčový etiologický faktor při vývoji a udržování kuřáckého chování. Vzhledem k opakovaně prokázaným signifikantním asociacím mezi mírou příznaků psychopatologie a kvantitativními ukazateli chaotické dynamiky, vypočítanými z elektrofyziologických signálů, bylo dalším cílem předkládané disertační práce zodpovědět otázku, jestli existuje signifikantní rozdíl v těchto kvantitativních ukazatelích chaotické dynamiky mezi kuřáky a nekuřáky. Psychometrická část výzkumu byla provedena na výběrovém souboru zdravých vysokoškolských studentů (153 mužů a 43 žen; z toho 51 pravidelných kuřáků). Pro ověření stanovených hypotéz byla použita baterie dotazníků hodnotících míru a četnost příznaků deprese, úzkosti, distresu, disociace a temporo-limbické dysfunkce. Psychofyziologické části výzkumu zabývající se rozdíly v ukazatelích chaotické dynamiky mezi kuřáky a nekuřáky se zúčastnilo 76 osob (35 kuřáků a 41 nekuřáků). Pro ověření stanovených hypotéz byl u kuřáků i nekuřáků proveden výpočet neuronální komplexity (PD2) z klidového záznamu elektrodermální aktivity (EDA). Analýza získaných dat doložila dva důležité výsledky a to, že kuřáci ve srovnání s nekuřáky vykazují signifikantně vyšší úrovně příznaků temporo-limbické dysfunkce, a že kuřáci vykazují signifikantně vyšší hodnoty neuronální komplexity. Byla také potvrzena těsná vazba mezi mírou psychopatologických příznaků a mírou příznaků temporo-limbické dysfunkce. Prezentovaná práce podporuje představu, že u některých kuřáků, by zvýšená incidence příznaků temporo-limbické dysfunkce mohla, skrze její popsanou asociaci s mírou psychopatologických příznaků, reprezentovat klíčový etiologický faktor při vývoji a udržování kuřáckého chování. Posouzení míry a závažnosti psychopatologických příznaků je důležitou

Abstract:

součástí léčby a prevence závislosti na nikotinu. Diagnostika osob s temporo-limbickou dysfunkcí by mohl přispět i individualizované a efektivní léčbě závislosti na nikotinu a stejně tak k její prevenci. V kontextu s prezentovanými etiologickými úvahami a novými poznatky získanými v prezentované studii, je užití antikonvulziv při mírnění psychopatologických symptomů v léčbě závislosti na nikotinu u subpopulace kuřáků s vysokou mírou příznaků temporo-limbické dysfunkce jako opodstatněné. Vyšší hodnoty neuronální komplexity u kuřáků podporují představu, že kouření a/nebo nikotin může pomáhat kuřákům vyladit fungování jejich mozku na optimální úroveň nutnou pro maximální výkon. Druhá část práce si kladla za cíl ověřit základní teoretická východiska Transteoretického přístupu ke změnám kuřáckého návyku na vybraném vzorku adolescentů a dospělých v českém prostředí, a popsat tak efektivní faktory změny kuřáckého návyku. Transteoretický přístup ke změně rizikového chování poskytuje v současné době nejucelenější představu o změně lidského chování a představuje tak jedinečné teoretické východisko pro přípravu expertního intervenčního systému pro odvykání kouření, jehož vysoká efektivita byla mnohokrát experimentálně ověřena. Ověřování základních teoretických konstruktů Transteoretického přístupu (TTP) bylo provedeno na výběrovém souboru středoškoláků (111 mužů a 535 žen; z toho 282 kuřáků) a dospělých zdravotníků (23 mužů a 204 žen; z toho 86 kuřáků). Pro ověření stanovených hypotéz byla použita baterie dotazníků hodnotících základní teoretické konstrukty TTP. Analýza dat získaných od středoškoláků a dospělých doložila, že český překlad základních měřících nástrojů Transteoretického přístupu představuje validní metodu s uspokojivými psychometrickými vlastnostmi, která je připravená pro použití v běžné praxi při realizaci intervenčních programů odvykání kouření. Výsledky dále doložily, že středoškolští a dospělí kuřáci tvoří z hlediska připravenosti ke změně závislého chování směrem k abstinenci heterogenní skupinu, a že kuřáci v pozdějších motivačních fázích změny, ve srovnání s kuřáky, kteří ke změně svého rizikového chování motivováni nejsou, signifikantně častěji aktivují procesy změny, tedy takové vzorce chování a prožívání, které zvyšují pravděpodobnost abstinence. Naše práce je tedy prvním krokem uvést v běžnou praxi intervenci, která je dle našeho názoru významným a efektivním nástrojem nejen v oblasti odvykání kouření, ale v terapii všech druhů lidského chování, které z hlediska zdraví označujeme jako rizikové.

Abstract:

Recent neuropsychiatric research has shown that microscopic cerebral scars in the structures of limbic forebrain due to trauma, minimal encephalitis following childhood diseases, or due to the functional changes of the limbic system’s neuronal network caused by the possible impact of early traumatic stress can lead up to temporolimbic dysfunction. This dysfunction is clinically manifested as the neurobehavioral syndrome described as an “epilepsy spectrum disorder”. People suffering from this disorder usually seek medical help for affective and mood complaints, concerns about "going crazy", transitory cognitive problems, or complaints of atypical headache and cephalalgia. The anticonvulsant medication generally produces a marked reduction in symptoms and an improved affective status in spite of the fact that the patients lacked the customary diagnostic criteria of neurological seizure disorder. Due to the previously described close association between psychopathology and temporolimbic dysfunction symptoms on the one hand and the known higher incidence of psychopathology symptoms in smokers on the other hand, we asked the question how high was the incidence of temporolimbic dysfunction symptoms in the subpopulation of smokers by comparison with non-smokers. The symptoms of psychopathology and distress can act as triggers evoking strong urges to use tobacco and to motivate to smoking across all of its stages such as initiation and experimentation, maintenance, and relapse. It is possible that in some smokers the heightened seizure-like activity could, through its association with psychopathological symptoms, represent a crucial aetiological factor for smoking. Since seizure-like processes and psychopathology symptoms were shown as relevant to changes in neural dynamics and complexity calculated from electrophysiological signals in many studies, these data suggest the hypothesis that smokers as a whole may display characteristic changes in the neural complexity because of more frequently experienced stressful life events and psychopathology symptoms. The sample for the psychometric part of this study was recruited from healthy university students (153 males and 43 females; it included 51 regular cigarette smokers). In order to achieve the goal of this part of the study, questionnaires for measuring anxiety, depression, distress, dissociation, and temporolimbic dysfunction symptoms were used. The research sample for the psychophysiology part of the study included 76 students (35 smokers and 41 non-smokers). In order to achieve the goal of this part of the study we measured the resting EDA activity and performed a complexity analysis of the EDA records using the algorithm for pointwise correlation dimension (PD2). Statistical analysis of the obtained data showed two important results which extend the knowledge about the differences between smokers and non-smokers in their brain functioning. Firstly, the results showed that smokers had a higher rating of temporolimbic dysfunction symptoms in comparison with non-smokers. Secondly, the results of non-linear data analysis showed that neuronal complexity calculated from electrodermal activity in rest conditions is significantly higher in smokers compared to non-smokers. The statistical analysis has also shown a significant association between the temporolimbic dysfunction symptoms and customary distress psychopathology such as anxiety, depression, and dissociation. The association between the higher frequency of seizure-like symptoms and the finding of heightened occurrence of psychopathology and distress symptoms in smokers thus suggests another possible connection between psychopathology and smoking. It is possible that in some smokers the heightened seizure-like activity could, through its association with psychopathological symptoms, represent a crucial aetiological factor for smoking. Symptom management is an important part of nicotine dependence treatment and prevention of re

Abstract:

lapse. In the context of the presented aetiological considerations and the results obtained in this study, the question of the enlargement of smoking cessation interventions by an anticonvulsant treatment in this specific subpopulation of smokers is fully justified. The result that smokers have a higher neuronal complexity than non-smokers presents a first supportive evidence that neuronal complexity may present an electrophysiological marker which potentially could explain the role of complex dynamics in the autonomic nervous system related to smoking habits and addiction. The second part of our study demonstrates the results of application of the Transtheoretical Approach to smoking cessation in adolescent and adult smokers. This study aimed to validate the Czech translation of the basic measuring tools of the Transtheoretical Approach. The validation of the Czech translation of the basic measuring tools of the Transtheoretical Approach was performed on a sample of adolescent (111 males and 535 females; the sample included 282 smokers) and adult smokers (23 males and 204 females; the sample included 86 smokers). In order to achieve the goal of this part of the study the questionnaires for measuring the basic tools of the Transtheoretical Approach were used. The statistical analysis of the data acquired from adolescent and adult smokers revealed that the Czech version of the basic measuring tools of the Transtheoretical Approach had satisfactory psychometric properties, and that these psychometric tools were ready to be used in the common clinical practice during smoking cessation programmes. The results also showed that smokers represent a heterogeneous group which is distributed across the stages of change and that smokers in the later stages of change activate significantly more often the processes of change than do unmotivated smokers in the earlier stages of change. In summary, the findings of the second part of this study present the Czech version of the basic measuring tools of the Transtheoretical Approach, which represent a key step for the realisation of the smoking cessation programmes.

Keywords

temporo-limbic dysfunction, psychopathology, neuronal complexity, traumatic stress, transtheoretical approach, processes of change, stages of change, smoking cessation program

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 10. 12. 2009

Thesis defence

• Date of defence: 25. 3. 2010
• Supervisor: prof. MUDr. Miloslav Kukleta, CSc.

Masaryk University

Faculty of Medicine

Doctoral programme / field:
Physiology and Pathological Physiology (4-years) / Physiology and Pathological Physiology