Druhý Zlín? Architektonické stopy firmy Sigma v Lutíně v letech 1918 až 1940

Bc. Romana JUNKEROVÁ

Diplomová práce

The other Zlin? Architectural traces of Sigma in Lutín between 1918 and 1940

Anotace:

Diplomová práce se zabývá architekturou a urbanistickým vývojem obce Lutín ve 20. a 30. letech 20. století v souvislosti s působením průmyslového podniku rodiny Sigmundových - továrny na čerpadla Sigma. Výzkum zkoumá, do jaké míry lze tento podnik chápat jako paralelu k baťovskému systému ve Zlíně, a zda lze Lutín považovat za svébytnou variantu průmyslového města, které sdílelo modernistické ideály, ale zároveň čerpalo z odlišného kulturního a ekonomického zázemí. Analýza se opírá o rozsáhlý archivní výzkum, zahrnující jak stavební dokumentaci, tak osobní korespondenci a dobové fotografie. Pozornost je věnována architektonické typologii továrních budov, konstrukčním systémům a míře standardizace výroby, stejně jako sociální politice podniku - včetně bytové výstavby, vzdělávacích a kulturních zařízení či péče o zaměstnance. Zvláštní důraz je kladen na vliv architekta Františka Lýdie Gahury, autora regulačního plánu pro Lutín, jehož koncept "továrny v zahradách" vykazuje přímé analogie se zlínským urbanistickým modelem. Práce sleduje, jak se tyto principy promítaly do konkrétních staveb a jak formovaly každodenní život místních obyvatel. Výsledkem je ucelený pohled na vztah mezi průmyslovým podnikem a architekturou v meziválečném kontextu - nejen jako odrazu hospodářského rozmachu, ale i jako nástroje sociálního inženýrství a kulturní transformace prostoru. Práce přináší nové poznatky o málo zpracované lokalitě a přispívá k hlubšímu pochopení fenoménu industriální moderny v českém prostředí.

Abstract:

This master's thesis explores the architectural and urban development of the village of Lutín during the 1920s and 1930s in relation to the Sigmund family's industrial enterprise - the Sigma pump factory. The research examines to what extent the company can be understood as a parallel to the Baťa system in Zlín, and whether Lutín represents an autonomous variant of the industrial town model inspired by modernist ideals, yet rooted in its own cultural and economic background. The study is based on extensive archival research, including architectural drawings, correspondence, and historical photographs. It focuses on the typology of factory buildings, construction systems, and the degree of production standardisation, as well as on the company's social policy - such as housing, education, cultural infrastructure, and employee welfare. Special attention is given to the influence of architect František Lydie Gahura, the author of a regulatory plan for Lutín, whose concept of a "factory in gardens" shows direct analogies to Zlín's urbanist vision. The thesis traces how these ideals were materialised in specific buildings and how they shaped everyday life in the village. The result is a comprehensive insight into the relationship between industry and architecture in the interwar period - not only as a reflection of economic growth, but also as a means of social engineering and spatial transformation. The thesis contributes new knowledge about a previously understudied locality and adds to a deeper understanding of industrial modernity in the Czech context.

Klíčová slova

Industriální architektura, Lutín, František L. Gahura, továrna v zahradách, Sigmund Pumpy, Chema, Baťův urbanismus

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 5. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Teorie a dějiny výtvarných umění / Teorie a dějiny výtvarných umění