Domácí násilí z pohledu agresora

Marie KAŠPAROVÁ

Bakalářská práce

Domestic Violence from the Perspective of the Aggressor

Anotace:

Domácí násilí je komplikovaným a velmi rozšířeným jevem. Přestože se jedná o téma poměrně diskutované, dosud neexistuje jednotná obecně uznávaná definice domácího násilí. Za domácí násilí lze považovat takové násilí, k němuž dochází mezi blízkými osobami v rodině a domácnosti. Jeho formy jsou různorodé, má podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí a nejčastější je jejich kombinace. Typickými znaky domácího násilí je jeho stupňující se intenzita, dlouhodobost a opakovanost, rozdělení rolí a neveřejnost. Tak se postupně stává součástí běžného života v domácnosti a cyklus domácího násilí se postupně zkracuje. Za aktéry domácího násilí jsou považovány osoby ohrožené, osoby násilné a děti, případně další členové domácnosti. Osobami násilnými bývají nejen muži, ale také ženy. V České republice existují programy především na pomoc obětem domácího násilí, ale k této otázce je třeba přistupovat komplexně, neboť se týká fungování celé rodiny. Proto se začínají objevovat terapeutické programy pro násilné osoby, které nezvládají své emoce a svou agresi v domácím prostředí. Díky těmto programům může dojít ke změně jejich chování, případně k udržení rodiny nebo k lepšímu odpoutání se od partnera, což prospívá všem zúčastněným členům. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat životní dráhy jedinců, kteří se stali agresory v domácím násilí, s akcentem na subjektivně vnímané momenty, které je k tomuto sociálně patologickému chování vedly. Výzkumná otázka práce zněla, zda se objevilo domácí násilí i v primární rodině pachatele. K realizaci práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie, data byla shromažďována pomocí polostrukturovaných či volných rozhovorů. Výběrovým souborem byli pachatelé domácího násilí vybraní účelovým výběrem. Výzkumu se účastnilo pět komunikačních partnerů. Data byla sbírána v krizové ambulantní službě SOS centrum Diakonie ČCE - SKP v Praze. Výsledky výzkumu ukázaly, že agresoři domácího násilí většinou nevyrůstali v harmonické primární rodině a jsou v jistém směru nevyrovnanými osobnostmi. Pokud si násilné osoby přiznají sami sobě, že mají problém s ovládáním svých emocí a dobrovolně se rozhodnou pro odbornou pomoc a terapii, je větší šance na odstranění primární příčiny domácího násilí. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro sociální pracovníky zabývající se problematikou domácího násilí a může být použita jako studijní materiál pro práci intervenčních center. Podnětem ke zvážení by mohlo být to, zda nesměrovat více terapeutické pomoci směrem k pachatelům domácího násilí, což by druhotně pomohlo i zbývajícím aktérům domácího násilí, především tedy obětem.

Abstract:

Domestic violence is a complex and widely spread phenomenon. Although this phenomenon is discussed, an unanimous and generally accepted definition of domestic violence has not been established so far. Domestic violence is violence among close relatives in families and households. There are various forms physical, psychological, sexual, economic, and others the combination of different forms is the most frequent. Typical features of domestic violence are: growing intensity, long termism, repeating, dividing roles and nonpublicity. It is gradually becoming a part of every day life and the cycle of domestic abuse is getting shorter. Participants in domestic violence are endangered people, violent people and children, or other members of household. Not only men are perpetrators of domestic abuse, but also women. In the Czech Republic there exist helping schemes especially for victims, but it is necessary to have a complex approach, because the whole family is concerned. Therefore therapeutic services for violent people, who do not manage their emotions and aggression in domestic context, are starting to appear. Thanks to these schemes, a change in their behaviour is possible; either the family may stay together, or it is help on letting go which is beneficial to all involved. The main goal of this bachelor thesis is to introduce the life tracks of individuals, who have become aggressors in domestic context, with an emphasis on subjectively perceived moments which caused this socially pathological behaviour. The research question was whether domestic violence appeared also in the primary family of perpetrator. Qualitative research strategy was used, data were gathered by half-structured or free interviews. The representative group consisted of domestic abuse perpetrators, who were chosen for this purpose. In the research five communication partners took part. Data were collected in crisis ambulatory service SOS Centre Diakonie CCE-SKP in Prague. The research results have shown that domestic aggressors´ primary families were in most cases not harmonious, and these people are unbalanced in a way. If domestic violence perpetrators are able to confess themselves they do not know how to deal with their emotions, and they voluntarily choose professional help and therapy, the chance to eliminate the primary reason of violence is bigger. This bachelor thesis could be beneficial for social workers involved in this issue. Outputs could be used as a study material for intervention centers and could be an impulse for more attention to domestic abuse perpetrators it would naturally help to other participants, mainly to victims.

Klíčová slova

Agrese, aktéři domácího násilí, domácí násilí, násilná osoba, partnerské násilí, primární rodina, terapie

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 8. 2015

Zveřejnit od: 13. 8. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Martina Hrušková, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Rehabilitace / Rehabilitační - psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory