Morfologické srovnání vybraných hybridů bource morušového (Bombyx mori)

Bc. Iva Kislingová

Diplomová práce

Morphological comparison of different Bombyx mori hybrids

Anotace:

Teoretická část diplomové práce (DP) spočívá v podrobnější morfologii jednotlivých vývojových stádií bource morušového, dále se zabývá využíváním hormonů a jejich analogů v chovech a udržováním genetických zdrojů ve státech, kde hedvábnictví hraje důležitou roli v oblasti ekonomiky. Experimentální část DP obsahuje metody, výsledky a fotodokumentaci prováděných pokusů. Pitva larev a kukly bource morušového posloužila k ověření tvaru, uspořádání, uložení a propojení vnitřních orgánů. Pro experiment zabývající se morfologickým srovnáním hybridů bylo získáno sedm hybridů z různých zemí - pět blíže nespecifikovaných hybridů (japonský ze Slovenska, japonský z Itálie, čínský z Itálie, řecký z Řecka a čínský z Číny) a dva specifikovaní hybridi (bulharský Vratza a japonský Daizo P50). Cílem bylo porovnat odlišné vlastnosti mezi hybridy a vybrat vhodného zástupce pro další experimenty na našem pracovišti. Byla zaznamenávána délka jednotlivých vývojových etap, váhový přírůstek larev, hmotnost kokonů, kukel a svleček uvnitř kokonů. Dále byly sledovány rozdíly ve zbarvení u všech stádií a voltinismus. Polyvoltinní hybrid Daizo P50 měl nejmenší larvy (průměrná hmotnost V. instaru dosahovala 0,59 g) a malé, protáhlé, žluté kokony. Průměrná hmotnost larev ostatních monovoltinních hybridů se v V. instaru pohybovala v rozmezí 2,30 – 3,69 g, kokony byly oválné a bílé. Čínský hybrid z Itálie byl chován paralelně na přirozené a také na umělé potravě. Larvy V. instaru chované na umělé potravě měly největší hmotnost ze všech zkoumaných hybridů (3,69 g). Chov na umělé potravě se tedy zdá být výhodnější z hlediska růstu larev, ale za vyšších finančních nákladů. S cílem ovlivnit délku larválního stádia byl na řecký hybrid aplikován juvenilní hormon (JH), který je znám jako hmyzí regulátor prodlužující larvální stádium. K tomuto účelu a tudíž i k většímu výnosu hedvábí je JH nebo jiný podobný analog využíván v zemích produkujících hedvábí. Předpokládané prodloužení larválního stádia se nám při různých koncentracích JH (20 – 700 ng) nepodařilo potvrdit, ale kokony larev po aplikaci JH byly těžší (2,46 g) než kokony larev bez aplikace JH (1,68 g). Z hlediska našich přírodních podmínek jsou monovoltinní hybridi jednoznačně výhodnější pro další experimenty na rozdíl od polyvoltinních. Ze sledovaných monovoltinních hybridů jsou výhodní ti, co produkují mnoho hedvábí.

Abstract:

The theoretic part of my master thesis consists of morphology, structure and development of all stages of Bombyx mori in more detail. It engages in the utilization of hormones and their analogs in the breeds. The next section is about maintenance and management of germplasm resources in states, where sericulture plays important role in economy. The experimental part contains methods, results and photos. The dissection of larvae and pupa helped us to check on the shape, the replacement and the connection of internal organs. For another experiment – the morfological confrontation of seven different hybrids – we had got five non-specific hybrids (Japanese from Slovakia, Japanese from Italy, Chinese from Italy, Greek from Greece and Chinese from China) and two specific hybrids (Bulgarian Vratza and Japanese Daizo P50). The main goal was the comparison of different characteristics among hybrids as well as selection of the acceptable candidate for other experiments in our workplace. We noticed duration of developmental stages, weight of larvae, weight of cocoons, pupae and epidermis after ecdysis inside cocoons. We also recorded differences in colour and voltinism. Daizo P50 had got the smallest larvae (the average weight in V. instar was 0,59 g), small, yellow and elongated cocoons. Daizo P50 was polyvotine variety. The average weight of the other larvae was in interval 2,30 – 3,69 g in V. instar. Their cocoons were oval, white and they were monovoltine varieties. Chinese hybrid was parallel bred on morus leaves and artificial diet. Larvae on artificial diet had got the biggest weight from all hybrids (3,69 g). The breed on artificial diet is preferable, but it contains higher labour costs. In order to influence duration of larval stage, we applied juvenile hormone (JH) on Greek hybrid. A lot of countries use hormones for better production of the silk. We supposed the prolongation of larval stage, but it wasn΄t verify with concetrations of JH (20 – 700 ng). Beyond cocoons from this silkworms were heavier (2,46 g) than cocoons without JH (1,68 g). Monovoltine varieties are better for following experiments because of our environmental conditions and also hybrids, which produce a lot of the silk.

Klíčová slova

Bourec morušový, vývojová stádia, hormony, chov, zárodečné a genetické zdroje, distribuce, pitva, juvenilní hormon, morfologie, hybrid, Bombyx mori, silkworm, developmental stages, breeding, hormones, juvenile hormone, germplasm, distribution, dissection, morphology

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 12. 6. 2008
• Vedoucí: doc. RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Chemie / Učitelství biologie pro střední školy