Možné negativní vlivy aditiv v potravinách na zdraví člověka

Daniela Malířová

Bakalářská práce

Possible negative effects of food additives on human health

Anotace:

Potravinářská aditiva neboli přídatné látky v potravinách jsou sloučeniny přírodního či syntetického původu, jež jsou záměrně přidávány do potravin, v nichž plní řadu podstatných funkcí a bez nichž by výroba některých potravin nemohla být uskutečněna. Používání takovýchto látek (jako je např. sanytr, alkohol, sůl) k prodloužení údržnosti potravin započalo již před 10 000 lety. V 80. letech minulého století byly aditivům přiděleny tzv. „E-kódy“. Odtud je znám pojem „éčka“. Postupem času začala kolem bezpečnosti těchto látek panovat celá řada obav, které vycházely z potenciálních rizik spojených s dlouhodobou spotřebou těchto látek a jejich možnými synergickými toxickými účinky.V současnosti se používá několik stovek sloučenin, které dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 musely pod dozorem EFSA projít povolovacím řízením, které zajišťuje jejich zdravotní nezávadnost a zároveň stanovuje podmínky jejich použití. Bohužel se bezpečnost těchto látek hodnotí pouze jednotlivě. Vzájemné interakce mezi látkami a jejich následně možné projevy na lidský organismus známy nejsou. Aditiva se mohou přidávat pouze do produktů, pro které jsou povolena. Nepatří např. do nezpracovaných potravin, dětské výživy, cukru, medu a dalších. Zároveň jsou stanoveny limity, které se nesmí v potravinách překročit. Jedná se např. o nejvyšší povolené množství (NPM) dané látky v potravině, při které látka plní svou funkci, ale zároveň nepředstavuje zdravotní riziko. Aditiva se dle svých funkcí řadí do různých kategorií (antioxidanty, sladidla, konzervanty, emulgátory atd.).Za posledních 30 let došlo k rapidnímu navýšení užívání potravinářských přídatných látek. Dle propočtů bylo stanoveno, že jich člověk za rok zkonzumuje v průměru 3 - 4,5 kg. S velkým nárůstem těchto sloučenin se stále častěji začaly objevovat vědecké studie o jejich možných nesnášenlivostech projevujících se různými fyzickými či duševními poruchami, u dětí zejména hyperaktivitou. V této problematice je vyzdvihován především tartrazin (E 102) a žluť SY (E 110), tzv. azobarviva, u kterých se prokázalo, že mohou zhoršovat hyperaktivní chování. Proto veškeré produkty, které obsahují tato barviva a jsou určené pro děti, musí být označeny výstražným upozorněním: „Mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Existují studie, které tvrdí, že syntetická barviva mohou zhoršovat i příznaky astmatu.V souvislosti s příjmem aditivních látek jsou detekovány i alergie/potravinové přecitlivělosti, kterými trpí zhruba 5 až 10 % populace. Projevují se různou symptomatologií (ekzémy, kopřivka, dermatitidy, nevolnosti, bolesti hlavy atd.). Nejvíce se projevuje u dětí s atopickým ekzémem. I bezpečnost např. náhradních sladidel je poněkud diskutabilní. Některá mohou vyvolávat nežádoucí gastrointestinální reakce, jiná mohou být spojována i s potenciálními karcinogenními účinky (např. aspartam E 951, sacharin E 954). Závažný problém sladidel tkví v jejich negativním dopadu na životní prostředí. Lidské tělo je nedokáže rozložit a metabolizovat, proto se kumulují v odpadních vodách, odkud se dostávají do ekosystému a mohou být znovu přijímány s vodou. S touto problematikou je obzvlášť spojovaný acesulfam K (E 950), jehož koncentrace v povrchových vodách se již může pohybovat kolem 1 μg/l. I přesto, že jednou ze schvalovacích podmínek potravinářských aditiv je povinnost je přidávat do potravin pouze v nezbytně nutném množství, obsahují některé výrobky těchto látek nadbytečně mnoho, což může být jedním z možných důvodů nežádoucích zdravotních reakcí. Proto je vhodné veškeré potraviny obsahující aditiva

Anotace:

konzumovat s rozumem. Na pozoru by se měly mít především děti, které by se určitým látkám měly vyhnout úplně. Pro rozšířené spekulace týkající se bezpečnosti různých aditiv musí být všechny látky, které byly schváleny před rokem 2009, do roku 2020 znovu překontrolovány EFSA.

Abstract:

Food additives are natural or synthetic compounds that are added intentionally in food products, where they perform different important tasks. Without this, a production of certain food ingredients would not be possible. The use of such ingredients (e.g. potassium nitrate, alcohol or salt) in order to increase the shelf-life of the food have begun already 10 000 ago. In the 80´s of the last century, ´E-codes´ were assigned to these additives. That is from where we know the so-called E´s. As the time goes by, some concerns about safety of food additives were arisen. These concerns came from the potential risks linked to a long-term consumption of these additives and their possible synergic toxicity.Nowadays a hundred of additives is used, according to Regulation (EC) No 1331/2008 of the European Parliament and the Council which had to undergo authorization procedure supervised by EFSA, who ensure security of the additives and also establish standards. Unfortunately, the safety of those substances is evaluated separately. Mutual interactions of those substances and its potential impact on human body are not known.Additives can be added only to products that are allowed to. Restricted use products are e.g. unprocessed food, infant food, sugar, honey and other. Food additives have defined limits that cannot be exceeded in the food, for example ‘maximum use level’. It is the term for the highest concentration of the additive determined to be functionally effective in a food, but which does not present a health risk. Additives are divided by their characteristics into different categories (antioxidants, sweeteners, preservatives, emulgators etc.).Over the last 30 years a huge increase of using additives substances in food occured. According to available estimations, a person consumes in average 3 – 4,5 kg food additives per year. Such a rise of additives came along with scientific studies stating that there are possible intolerances resulting in physical or psychical disorders, particularly in the case of children - a hyperactivity disorder. Regarding this issue, a tartrazine (E 102) and Sunset Yellow (E 110) were highlighted, the so-called azo-dyes that were proven to trigger or to worsen hyperactive behaviour. This is why all the products intended for children that contains these substances must include a warning notice - ‘They may have an adverse effect on activity and attention in children‘. Certain studies state that synthetic matter can worsen asthma symptoms.The intake of additives substances is correlated to a detection of allergies or food hyper sensibility of which suffer about 5 to 10 % of the population. It can be expressed in different forms of diseases (eczema, urticarial, dermatitis, nausea, headache etc.). Mostly it affects children with atopic dermatitis. Even a safety of sweeteners might be arguable. Certain of these can trigger unwanted gastrointestinal reactions; others can be linked to potential cardiovascular symptoms (for example aspartame, saccharin). A serious problem of sweeteners use is their negative impact on the environment. Human body cannot disintegrate them, therefore they accumulate in waste-water, and after entering an ecosystem they can be part of people water/food intake again water. This is particularly linked to the acesulfame potassium (E 950), which concentration in surface water might go up to 1 μg/l. Even though one of the approval conditions of food additives is the obligation to add them only in the necessary quantity, some products contains too much of them, which can be one of the reasons of adverse effects. This is why people should consume only moderate amount of products containing these additives. A special attention must be paid to children, who should not consume them at all.Due to various debates concerning food safety of various additives, all additives that were approved before 2009 must be re-examinated by EFSA until 2020.

Klíčová slova

aditiva, přídatné látky, sladidla, nejvyšší povolené množství, azobarviva, E-kódy, hyperaktivita dětí, alergie

Keywords

allergies, azo-dyes, E-codes, hyperkinetic behavior syndrome in children, maximum use level, additives, food additives, sweeteners

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Matyáš Orsák, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zemědělství, zahradnictví a rozvoj venkova / Výživa a potraviny