Vybrané studie k aktuálním otázkám středověké hudební teorie

Mgr. Martin Celhoffer, Ph.D.

Disertační práce

Selected studies on current medieval music theory issues

Anotace:

Práce pozůstává z několika studií zabývajících se aktuálními otázkami středověké hudební teorie z pohledu problematiky hudebních proporcí. V první studii „[druhá odmocnina z 2 se nerovná a : b] jako problém tonality“ se autor zamýšlí nad dopady nedělitelnosti intervalu oktávy 2/1 na stejné intervaly na organizaci tónového materiálu. Další čtyři studie jsou pokusem o aplikaci „proporční problematiky“ do interpretace konkrétního segmentu hudebně-teoretické rozpravy zabývající se dělením celého tónu 9/8 rozvíjené Marchettem z Padovy (činný kolem r. 1305–1319) v jeho spise Lucidarium in arte musicae planae. V první z „marchettovských“ studií upozorňuje autor na některé nesrovnalosti v dosavadních interpretacích Marchettova dělení celého tónu, zejména na problém interpretace jedné diesis jako 1/5 celého tónu a následnou aplikaci této teze do definic jednotlivých druhů půltónů: malý půltón = 2/5 tónu, velký půltón = 3/5 tónu a chromatický půltón = 4/5 tónu. Další dvě studie jsou věnovány historickým kontextům dělení monochordu a historicky doloženým metodám dělení celého tónu vycházejících z potřeb definic řeckých genera a středověké musica falsa. Autor přitom vychází z pramenů, které byly buď přímou předlohou Marchettova Lucidaria, nebo byly součástí širšího historického kontextu. Závěrečná studie se zabývá samotnou rekonstrukcí Marchettova partium toni v intencích předešlých výkladů a aplikací chromatického půltónu – chromy do guidonského gamutu.

Abstract:

The paper is a set of essays focused on medieval music theory issues concerning music proportions. In the first essay „[druhá odmocnina z 2 se nerovná a : b] jako problém tonality“ („[the root of 2 is not equal to a : b] as the tonal problem“) author is rethinking the impact of indivisibility the octave 2/1 on tonal systems organization. Following four essays engage this “music proportion issue” in interpretation of Marchetto’s of Padua discourse on the whole tone division in his treatise Lucidarium in arte musicae planae. The first of “marchettian” essay points out some contradictions in present interpretation of Marchetto’s whole tone division, notably in questionable interpretation of one diesis as 1/5 of a whole tone and its application of semitones definitions: minor semitone as 2/5 of a whole tone, major semitone as 3/5 of a whole tone, and chromatic semitone as 4/5 of a whole tone. The next two essays are devoted to the historical contexts of monochord division and historically documented methods of the whole tone division issued from the Greek genera, Guidonian gamut and musica falsa constitution. Author follows up the sources which were probable models for Marchetto’s Lucidarium itself, or sources belonging to the wider historical context. The concluding essay is attempt on reconstruction of Marchetto’s division of a whole tone and possible application of chromatic semitone – chroma into Guidonian gamut.

Klíčová slova

Marchetto, Lucidarium, diesis, monochord, musica falsa, musica ficta, Boethius, De institutione musica, De musica cum tonario, Johannes Cotto, guidonian gamut, semitonium, chroma, diaschisma, schisma, comma, pythagorean tuning, hexachord, permutatio, apotome, limma, greek genera, partium toni, diatonic semitone, chromatic semitone, enharmonic semitone

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 6. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 10. 2011
• Vedoucí: prof. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Robert Hugo, Ph.D., prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (čtyřleté) / Hudební věda