Zalesněné zemědělské půdy nižších poloh Západních Krkonoš z hlediska lesnické typologie

Petra Šípková

Bakalářská práce

Afforested farmland in the foothills of Western Giant Mts. from the point of view of forest typology

Anotace:

Vliv bývalého využití půdy, zejména zemědělského hospodaření může být klíčovým faktorem ovlivňujícím aktuální vegetaci. V Západních Krkonoších v nadmořské výšce 700 m se západní orientací byly vytipovány zalesněné lokality dvou typů – lokality zalesněné kontinuálně přinejmenším od 19. století a lokality s lesními porosty založenými na bývalých polích. Na každé lokalitě byla vyměřena kruhová zkusná plocha o velikosti 500 m2, popsána vegetace ve všech vegetačních patrech a odebrány půdní vzorky. Následně byla spočítána zásoba dřeva porostů. V laboratoři bylo změřeno pH půdy. Cílem práce je zaznamenat a vyhodnotit rozdíly stromového patra (E3), bylinného patra (E1) a charakteru stanoviště lokalit kontinuálně zalesněných a lokalit se zemědělskou minulostí. Porovnáno bylo 23 lesních porostů, z nichž bylo 12 kontinuálně zalesněných od konce 19. století a zbylých 11 bylo založeno na bývalých polích. Všechny vzorky půdy byly velmi kyselé, nicméně pH půd u bývalých polí bylo signifikantně vyšší, než pH půd kontinuálně lesních. Zalesněná pole vykazovala také nižší mocnost nadložní humusové vrstvy a nižší vrstvu organominerálního horizontu A. Druhová diverzita u obou typů lokalit se nelišila. Rozdílné bylo však jejich druhové složení a pokryvnosti jednotlivých druhů cévnatých rostlin. Ostružiník maliník (Rubus idaeus) se vyskytoval pouze na bývalých polích, žebrovnice úzkolistá (Blechnum spicant) byla jen na kontinuálně zalesněných plochách. Zastoupení šťavelu kyselého (Oxalis acetosella) bylo výrazně vyšší na zalesněných polích, dlouhodobé lesy vykazovaly mnohem větší pokryv brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Ve stromovém patru bývalých polí zcela chyběl buk lesní (Fagus sylvatica), oproti dlouhodobě lesním plochám, kde se vyskytoval na třech stanovištích. Bříza bělokorá (Betula pendula) vykazovala mnohem větší zastoupení na bývalých polních lokalitách. Dále byla vypočtena zásoba dřeva, ale nebylo možné porovnat zásoby obou typů lokalit, protože se nepodařilo získat dostatečná data o věku porostů. Vzhledem k tomu, že dřívější hospodaření na orné půdě v této oblasti bylo velmi extenzivní a není zde patrná větší zátěž rezidui hnojiv a ani rozdíly ve vegetaci nejsou příliš výrazné, tak nepovažujeme za nutné odlišovat při lesnické praxi zalesnění bývalých polních pozemků od běžné lesní obnovy. Jinou situaci lze předpokládat při zalesňování polních ploch v nižších, úrodnějších polohách, zvláště po současném intenzivním hospodaření.

Abstract:

The influence of former land use, especially agricultural management, can be a key factor influencing the current vegetation. In the Western Krkonoše Mountains at an altitude of 700 m with a western orientation, two types of forested sites were selected for comparison - sites that have been continuously forested since the 19th century and sites with forest stands based on former fields. At each locality, a circular trial area of 500m2 was measured, the vegetation was described in all layers and soil samples were taken. Subsequently, the stock of wood in the stands was calculated. The pH of the soil was measured in the laboratory. The aim of the work is to record and evaluate the differences in the tree layer (E3), the herb layer (E1) and the habitat character of continuously forested sites and sites with an agricultural history. In total, 23 forest stands were compared, of which 12 were continuously forested since the end of the 19th century and the remaining 11 were established on former fields. All soil samples were very acidic, however, the pH of soils in former fields was significantly higher than the pH of continuous forest soils. Forested fields also showed a lower thickness of the overlying humus layer and a lower layer of the organomineral A horizon. Species diversity did not differ in both types of sites. The species composition and representation were different. Rubus idaeus was found only in former fields, Blechnum spicant was only found in continuously forested areas. The representation of Oxalis acetosella was significantly higher in forested fields, long-term forests showed a much greater cover of Vaccinium myrtillus. Forest beech (Fagus sylvatica) was completely absent in the tree layer of the former fields, compared to the long-term forest areas, where it was present in 3 plots. White birch (Betula pendula) showed a much greater presence in the former field sites. The wood stock was calculated, but it was not possible to compare the stocks of both types of sites because sufficient data on the age of the stands could not be obtained. Given that the previous management of arable land in this area was very extensive and there is no significant burden of fertilizer residues, and the differences in vegetation are rather small, we do not consider it necessary to differentiate the afforestation of former fields from normal forest regeneration in forestry practice. A different situation can be assumed in the afforestation of field areas in lower, more fertile locations, especially after the current intensive farming.

Klíčová slova

zalesňování, lesnická typologie, změna využití půdy, fytoindikace, Sudety

Keywords

afforestation, forestry typology, land use change, phytoindication, Sudeten

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 5. 2023
• Vedoucí: Mgr. Petr Karlík, Dr. rer. nat.
• Oponent: Miroslav Mikeska, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Bakalářský studijní program / specializace:
Lesnictví / Ochrana a pěstování lesních ekosystémů