Vliv nutričního genetického vyšetření na změnu stravovacích návyků

Bc. Dita Vrkoslavová

Diplomová práce

Impact of nutrigenetics testing for a change of eating patterns

Anotace:

Personalizovaná výživa je obor, kde je strava přizpůsobována individuálním charakteristikám jedince. Často je také spojována s pojmem nutriční genetika, díky které je možné sestavit výživová doporučení dle výsledků genetické analýzy. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně nový vědní obor, každým rokem se zdokonalují vědecké poznatky, stoupá počet stanovitelných předpokladů, roste množství studií na toto téma a zvyšuje se zájem o nutriční genetické vyšetření mezi veřejností. V současné době existuje velké množství genetických předpokladů, které je možno stanovit, proto byly pro účely této práce vybrány pouze čtyři složky potravy, které jsou popsány v teoretické části práce a následně také statisticky zpracována frekvence jejich konzumace. Jednalo se o kofein, jakožto celosvětově nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látku, jehož metabolismus je ovlivněn enzymem CYP1A2, který je kódován stejnojmennou genetickou variantou. Další sledovanou látkou byl vitamín B9 neboli listová kyselin, jejíž nedostatek je u evropské populace velmi častý a projevuje se zejména u starších jedinců či těhotných žen. Za hladinu listové kyseliny v těle je zodpovědný enzym methyltetrahydrofolát reduktáza (MTHRF), který je opět kódován stejnojmennou genetickou variantou. Třetím sledovaným bylo železo, které je součástí krevního barviva hemoglobin a je zodpovědné za přenos molekul kyslíku z plic ke všem buňkám v těle. Za vysokou hladinu železa je zodpovědná mutace genetické varianty HFE, naopak jeho nízká hladina v těle je kódována vzájemnou součinností genetických variant TMPRSS6, TFR2 a TF. Posledním prvkem sledovaným v této práci byl sodík, okolo kterého se v posledních letech vedlo mnoho diskuzí týkajících se zejména jeho nadbytku ve stravě občanů vyspělých zemí. Citlivost jedinců na sodík je kódována genetickou variantou ATG. Cílem praktické části této práce bylo sledování dlouhodobé změny stravovacích návyků geneticky testovaných jedinců ve srovnání s jedinci, kteří prošli konzultací u výživového poradce. Na základě předem stanovených cílů práce byl sestaven food frequency questionnaire, ve kterém se vyskytovaly zejména potraviny bohaté na čtyři vybrané složky potravy. Tyto dotazníky byly jedinci vyplňovány nejprve retrospektivně a následovalo hodnocení aktuálních stravovacích návyků. Z výsledků studie vyplývá, že jedinci, kteří se rozhodli vyhledat odbornou pomoc ve formě genetického vyšetření či konzultace u výživového poradce, statisticky významně změnili své stravovací návyky. Ačkoliv se předpokládalo, že na změnu stravovacích návyků bude mít větší vliv poznání genetických předpokladů, tato domněnka se nepotvrdila. Naopak se projevila statisticky vyšší pravděpodobnost změny stravovacích návyků u jedinců, kteří prošli konzultací s výživovým poradcem, kde na hladině významnosti α= 0,05 byla vypočtena p-hodnota 0,0063.

Abstract:

Personalised nutrition is a field where the diet is adapted to the individual characteristics of a person. It is also often associated with the term nutritional genetics, which makes it possible to make nutritional recommendations based on the outcomes of genetic analysis. Considering that it is a relatively new field of science, scientific knowledge is advancing every year, the number of predispositions that can be determined is increasing, the number of studies on this topic is rising, and there is a growing interest in nutritional genetic testing among the public. Currently, there are a lot of genetic predispositions that can be determined, therefore, for the purpose of this thesis, only four food components were selected, which are described in the theoretical part of the thesis and also subsequently the frequency of their consumption is statistically processed. These included caffeine, as the most commonly consumed psychoactive substance worldwide, whose metabolism is influenced by the CYP1A2 enzyme, which is encoded by the genetic variant of the same name. Another substance studied was vitamin B9, a deficiency of which is very common in the European population and is particularly apparent in elderly individuals or pregnant women. The enzyme methylenetetrahydrofolate reductase (MTHRF) is responsible for the level of folic acid in the body, it is again encoded by the same genetic variant. The third one studied was iron, which is part of the blood dye haemoglobin and is responsible for the transport of oxygen molecules from the lungs to all cells in the body. The mutation of the genetic variant HFE is responsible for high iron levels, while low iron levels in the body are encoded by the interaction of the genetic variants TMPRS6, TFR2 and TF. The last element covered in this study was sodium, which has been the subject of much debate in recent years, especially regarding its excess in the diet of citizens of developed countries. The sensitivity of individuals to sodium is encoded by the genetic variant ATG. The aim of the practical part of this thesis was to monitor the long-term change in dietary habits of genetically tested individuals compared to individuals who had undergone consultation with a nutritionist. Based on the predetermined objectives of the work, a food frequency questionnaire was constructed in which foods rich in the four selected food components were predominant. These questionnaires were originally completed retrospectively by individuals, followed by an assessment of current dietary habits. The results of the study showed that individuals who chose to seek professional help in the form of genetic testing or consultation with a nutrition counsellor made statistically significant changes in their eating habits. Although it was hypothesised that knowledge of genetic predispositions would have a greater influence on dietary change, this assumption was not proven. On the contrary, individuals who had undergone a consultation with a nutrition counsellor were statistically more likely to change their dietary habits, with a p-value of 0.0063 calculated at the α= 0.05 significance level.

Klíčová slova

nutrigenetika, personalizovaná výživa, genetické testy, genotyp, fenotyp, stravovací návyky

Keywords

nutrigenetics, personalized nutrition, genetic tests, genotype, phenotype, dietary habits

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Ladislav Žatečka

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Výživa a potraviny