Zajištění následné péče u pacientů po totální endoprotéze nosných kloubů

Bc. Jana BROMOVÁ

Diplomová práce

The Provision of Follow-up Care for Patients after Total Endoprosthesis of the Supporting Joints

Anotace:

Abstrakt Cíle práce: Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má věk pacientů po TEP nosných kloubů na znalosti o režimových opatřeních v následné péči. Dále zmapovat, jaká režimová opatření jsou pacientům po TEP nosných kloubů v následné péči doporučovaná. A v rámci posledního cíle zjistit, jak pandemie Covid-19 ovlivňuje efektivitu edukačního procesu u pacientů v následné péči po TEP nosných kloubů. K těmto cílům byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. H0 Věk pacientů nemá vliv na znalosti o režimových opatřeních. H1 Pacienti ženského pohlaví do 60 let po TEP nosných kloubů mají více informací o režimových opatřeních než pacienti ženského pohlaví nad 60 let. H2 Pacienti mužského pohlaví do 60 let po TEP nosných kloubů mají více informací o režimových opatření než pacienti mužského pohlaví nad 60 let. V1 Jaká režimová opatření jsou pacientům po TEP nosných kloubů doporučovaná v následné péči? V2 Jaké kompetence má sestra v edukačním procesu o režimových opatřeních u pacientů po TEP nosných kloubů v následné péči? V3 Jak ovlivňují protiepidemická opatření Covidu-19 efektivitu edukačního procesu v následné péči u pacientů po TEP nosných kloubů? Metodika: Empirická část diplomové práce byla rozčleněna do dvou částí. První část práce byla provedena pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Výzkum byl proveden formou anonymního nestandardizovaného dotazníku a byl určený respondentům, kteří podstoupili TEP kyčelního kloubů. Dotazník obsahoval 16 uzavřených otázek, které obsahovaly 6 otázek výběrových a 10 otázek výčtových. Získaná data z dotazníku byla zpracována pomocí programu TIBCO Statistika a získaná data byla podrobena statistické analýze. Pro prezentaci výsledků byly použity tabulky a grafy. Druhá část práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Výzkum byl proveden s pěti participanty, formou polo strukturovaného rozhovoru, ke kterému bylo připraveno 12 otázek, které byly postupně doplňovány podle odpovědí participantů. Rozhovory byly přepsány na základě upravené transkripce do programu Microsoft Office Word. Pro zpracování získaných dat byla použita metoda zakotvené teorie. Pro prezentaci výsledků byly použity úryvky z rozhovorů a pro lepší přehlednost byla některá data zaznamenána do tabulek. Všem respondentům a participantům byla zajištěna anonymita a všichni souhlasili s následným zpracováním uvedených informací v diplomové práci. Výsledky: Na základě zpracování kvantitativního výzkumného šetření a stanovené nulové hypotézy vyplynulo, že věk ani pohlaví pacientů nemá vliv na znalosti o režimových opatřeních, tímto šetřením nebyla nulová hypotéza zamítnuta. Na základě zpracování kvalitativního výzkumného šetření pomocí kategorizace dat vyplynuly z první kategorie, jaká konkrétní režimová opatření jsou pacientům po TEP nosných kloubů doporučovaná v ambulantní péči s ohledem na časové možnosti personálu. Ze druhé kategorie vyplynulo, že v rámci svých kompetencí v ambulanci se sestra jen z části podílí na edukaci o režimových opatřeních. Ze třetí kategorie pak vyplynulo, že v souvislosti s pandemií Covid-19 a s nutností používáním ochranných pomůcek došlo ke snížení efektivity předávání informací zejména u pacientů se zdravotním znevýhodněním v oblasti sluchu, řeči nebo zraku. Závěr: Znalost režimových opatření v následné péči u pacientů po operaci TEP kyčelního kloubu je důležitý aspekt pro prevenci vzniku komplikací, které by mohly nastat v souvislosti s jejich neznalostí. Z tohoto důvodu je důležitá kontinuální edukace pacienta v následné péči o těchto opatřeních a uvědomit si, že její efektivita může být ov

Anotace:

livněna řadou faktorů i těmi neočekávanými, jakým byla v uplynulých letech pandemie Covidu-19. Důležitým faktorem v procesu předávání informací hrají zdravotničtí pracovníci, kteří jsou plně kompetentní edukovat pacienty v této oblasti.

Abstract:

Abstract Objectives of the thesis: The aim of the thesis was to find out what effect the age of patients after TEP of the load-bearing joints has on the knowledge of regimen measures in follow-up care. Furthermore, to map what regimen measures are recommended for patients after TEP of the shoulder joints in the follow-up care. And as part of the last goal, to find out how the Covid-19 pandemic affects the effectiveness of the educational process for patients in follow-up care after TEP of the load-bearing joints. Hypotheses and research questions were established for these objectives. H0 Patients' age does not affect knowledge about regimen measures. H1 Female patients under 60 years of age after TEP of the nasal joints have more information about regimen measures than female patients over 60 years of age. H2 Male patients under 60 years of age after TEP of the nasal joints have more information about regimen measures than male patients over 60 years of age. Q1 What regimen measures are recommended for patients after TEP of the nasal joints in the follow-up care? Q2 What competences does the nurse have in the educational process about regimen measures for patients after TEP of the nasal joints in follow-up care? Q3 How do anti-epidemic measures of Covid-19 affect the effectiveness of the educational process in the follow-up care of patients after TEP of the bearing joints? Methodology: The empirical part of the thesis was divided into two parts. The first part of the work was carried out using a quantitative research survey. The research was conducted in the form of an anonymous non-standardized questionnaire and was intended for respondents who underwent TEP of the hip joints. The questionnaire contained 16 closed questions, which included 6 multiple-choice questions and 10 enumeration questions. The obtained data from the questionnaire were processed using the TIBCO Statistics program and the obtained data were subjected to statistical analysis. Tables and graphs were used to present the results. The second part of the work was carried out using a qualitative research survey. The research was conducted with five participants, in the form of a semi-structured interview, for which 12 questions were prepared, which were gradually supplemented according to the participants' answers. The interviews were transcribed based on an edited transcription into Microsoft Office Word. The grounded theory method was used to process the obtained data. Excerpts from interviews were used to present the results, and some data were recorded in tables for better clarity. All respondents and participants were guaranteed anonymity and all agreed to the subsequent processing of the information in the thesis. Results: Based on the processing of a quantitative research study and the established null hypothesis, it emerged that neither the age nor the gender of the patients has an effect on the knowledge of regimen measures, the null hypothesis was not rejected by this study. Based on the processing of a qualitative research investigation using data categorization, the first category revealed what specific regimen measures are recommended for patients after TEP of the nasal joints in ambulatory care, taking into account the time available for the staff. From the second category, it emerged that, within the framework of her competences in the ambulance, the nurse only partially participates in education about regime measures. From the third category, it emerged that in connection with the Covid-19 pandemic and the need to use protective equipment, there was a reduction in the effectiveness of transmitting information, especially for patients with medical disabilities in the areas of hearing, speech or vision.

Klíčová slova

Klíčová slova, Endoprotéza, režimová opatření, prevence vzniku komplikací, kompetence sester, edukace, Covid-19

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 8. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: MUDr. David Musil, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul chirurgie