Analysis of poverty and material deprivation in the European Union

Rodrigo Tumba Kipanda

Diplomová práce

Analýza chudoby a materiální deprivace v Evropské unii

Anotace:

Hlavním cílem diplomové práce je analýza příčin a následků života na hranici chudoby, a to ve státech Evropské Unie. Současně je cílem také výsledná kvantifikace vztahů mezi obyvatelstvem žijícím na hranici chudoby a čtyřmi proměnnými, které byly označeny jako relevantní ukazatele související s chudobou, respektive její hranicí. Tyto proměnné jsou nezaměstnanost, vzdělání, příjem domácnosti a Gini koeficient. Nerovnost příjmů mezi zeměmi se od začátku 19. století zvětšila. To je mimo jiné dáno i rozdílnými přístupy k sociální politice, se kterou souvisí i podpora nezaměstnanosti, důchody, a další elementy ovlivňující příjem obyvatelstva. Částečně i proto jsou nerovností příjmů zasaženy méně rozvinuté země, které trpí špatnou sociální politikou, a to zejména v souvislosti s rozdělením veřejných financí. Neuspokojivá situace panuje i ve státech rychle se rozvíjejících, ve kterých povětšinou příliš neroste střední třída, ale přibývá velmi bohatých a chudší část obyvatel se stává ještě chudší. Nevyrovnaný Gini koeficient v některých zemích Evropské unie je dále následkem strukturálních změn, které zároveň přispívají k nevyrovnanosti věkové struktury obyvatelstva a nevyváženosti jeho příjmů. Výsledek regresní analýzy mezi lety 2002 a 2009 ukázal, že nezaměstnanost a Gini koeficient mají významný vliv na objasnění příčin života lidí na hranici chudoby v EU. Bylo zjištěno, že růst chudoby v EU je výsledkem zvýšení nezaměstnanosti a Gini koeficientu. S ohledem na uvedené koncepty autor shledává, že Gini koeficient je pouze relativním měřítkem, protože příjem populace roste, stejně jako jeho bohatství. Na základě toho byly vytvořeny analýzy pracující s relativním měřením obyvatelstva žijícího na hranici chudoby v EU. Je nutné podotknout, že vyloučené proměnné (vzdělání a příjem domácností) také přispěly k snížení chudoby v EU jako takové.

Abstract:

The major objective of this Diploma Thesis was to analyse the causes and effects of people living-at-risk of poverty in the European Union Twenty-Seven Member States (EU-27) and consequently the aim was to quantify the relationship between people-at-risk of poverty as a measure of poverty level in the EU-27. For the purpose of this work, four independent variables (Unemployment, Education, Household Income, and Gini ratio) were selected as relevant predictors of poverty. The income inequality among countries has increased since the beginning of 19th century, this is particularly because of various policies intended to help to fulfill the needs of people living in the society such as, unemployment support, retirement support, and other policies that are affecting peoples' incomes. Thus, the most affected countries are mostly underdeveloped countries, and in some cases, rich countries with poor social transfer policies also fall within this bracket. Another factor related to this phenomenon in emerging countries is that the recorded increase in economic growth is mostly reflected in the middle income class because they get richer while the poor get poorer and this is as a result of poor social policy implementation. Furthermore, low and high Gini coefficient in some countries of EU-27 is the results of positive infrastructural changes within their different societies and this inevitably leads to economic wealth of the specific population age groups, thereby reducing the effects of income mobility. The results of the regression analysis shows that unemployment and Gini coefficient, were significant in explaining causes of people living at risk of poverty in the EU-27 within the period of 2002 to 2009. It was found out that the growth of poverty in the EU-27 has been the results of an increase in the number of Unemployed people and Gini coefficient. Considering the above concepts, it is fair to suggest that Gini ratio is a relative measure of income but it does not necessarily reflect the level of wealth within the population. Against this backdrop, the analyses were based on relative measurement of people-at-risk of poverty in the EU27 countries. To emphasize further, it is important to note that the insignificant variables (Education and Household income) were excluded in the second model, regardless of the fact that they are viable contributors to poverty mitigation in the EU-27 Member states.

Klíčová slova

ekonometrické analýzy, EU-27 členské státy, příjmů, chudoba, Materiální deprivace

Keywords

Income, Poverty, Material deprivation, Econometric analysis, EU-27 Member States

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 11. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Zuzana Smeets Křístková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ekonomika a management / Economics and Management