Psychosociální souvislosti rizikového chování v adolescenci: role vrstevnických a rodinných vztahů

Mgr. Michaela Širůčková, Ph.D.

Doctoral thesis

Risk Behaviour in Adolescence in Context of Peer and Family Relationships

Abstract:

Rizikové chování je považováno za atribut dospívaní. Klademe si otázku, zda je rizikové chování skutečně normativní součástí adolescence tj. může sehrávat úlohu při vyrovnávání se s vývojovými úkoly a vnímanou zátěží v oblasti změn v sociálních vztazích, kariérních požadavků a rozvoje identity adolescenta, nebo zda je více ovlivňováno psychosociálními faktory jako je kvalita vztahů s vrstevníky nebo emoční klima v rodině. Výzkumný soubor je tvořen respondenty longitudinální studie ELSPAC. Tři vlny individuálního vyšetření proběhly k datu narození respondentů, a to ve věku 13, 15 a 17 let. Rozsah vzorku je pro 13 let N = 578 osob (52,6% chlapců, 47,4% dívek), pro 15 let N = 538 osob (51% chlapců, 49% dívek) a pro 17 let N = 440 (48% chlapců, 52% dívek). Užité metody zahrnují modifikovaný Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině (Čáp, Boschek, 1994), Prožívané vztahy s vrstevníky (Širůček, Širůčková, 2006; Širůček, Širůčková 2008), Dotazník CTK (Kohoutek, Mareš, Ježek, 2008) zaměřený na strukturu psychosociální zátěže a strategie zvládání a konečně vlastní dotazník pro zjišťování úrovně problémového chování dospívajících (Širůček, Širůčková 2008). Pozitivní sociální vztahy dospívajících jsou jednoznačně protektivním faktorem rozvoje rizikového chování, zřetelně dominuje vliv pozitivního vztahu s rodiči nad případným protektivním vlivem kladných vztahů s vrstevníky.Výsledný integrační model odvozující úroveň syndromu rizikového chování z kvality sociálních vztahů, psychosociální zátěže a strategií zvládání dokládá mediační charakter psychosociální zátěže v přenosu vlivu potenciálně konfliktních sociálních vztahů na rozvoj rizikového chování. Syndrom rizikového chování lze v tomto kontextu chápat jako behaviorální důsledek percipované zátěže, který je vhodnými strategiemi zvládání inhibován, sám ale při vysoké míře zátěže slouží jako úniková aktivita.

Abstract:

Risk behaviour is considered as an attribute of adolescence. Is risk behaviour normative part of adolescence? Does it work as coping strategy when facing developmental challenges and perceived stress in area of changes in social relations, career requirements and identity development or if it is simply derived from psychosocial factors as quality of social relations with peers and parents? Study sample consists of participants on longitudinal study ELSPAC. Three waves of data collection were taken in the age of 13, 15, and 17 years of respondents. Sample is for 13 years N = 578 (52,6% boys, 47,4% girls), for 15 years N = 538 (51% boys, 49% girls), and for 17 years N = 440 (48% boys, 52% girls). We used Risk behaviour inventory (Širůček, Širůčková 2008), Parenting styles questionnaire (Čáp, Boschek, 1994), Perceived peer relation questionnaire (Širůček, Širůčková, 2006; Širůček, Širůčková 2008), and Psychosocial stress and coping strategies questionnaire (Kohoutek, Mareš, Ježek, 2008). Positive social relations of adolescents lighten the onset of risk taking behaviour. Good relations with parents are much stronger protective factor than peer relations. Integrative model proposes the onset of problem behaviour syndrome from quality of social relations, psychosocial stress and coping strategies is derived from conflicts in social relations and mediated by psychosocial stress.

Keywords

adolescence, rizikové chování, vrstevnické vztahy, vztahy s rodiči, psychosociální zátěž adolescence, risk behaviour, peer relations, parent relations, psychosocial stress

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 17. 8. 2009

Thesis defence

• Date of defence: 10. 9. 2009
• Supervisor: prof. PhDr. Petr Macek, CSc.
• Reader: prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., PhDr. Simona Cakirpaloglu, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Social Studies

Doctoral programme / field:
Psychology (4-years) / Developmental Psychology