Základní výzkum druhové kompozice řádu Anura ve dvou ostrovních oblastech Indonésie a vliv lidské činnosti na biodiverzitu v této oblasti

Klára Johánková

Diplomová práce

Basic research in the species composition of the order Anura of two Indonesian island areas and the influence of human activities on biodiversity in this area

Anotace:

Obojživelníci jsou v současnosti mezi obratlovci nejvíce ohroženi. Alarmující ohroženost obojživelníků je považována za přímý důsledek extrémní zranitelnosti spojenou se specifickými požadavky na mikroklimatické podmínky prostředí. Narušení těchto podmínek způsobuje nevratné změny v druhové skladbě obojživelníků a takto poškozená oblast mívá nižší rozmanitost a hojnost původních druhů. Nejvíce ohroženými druhy obojživelníků jsou ty s úzkými preferencemi, vázaní na specifické oblasti, kde může jakýkoli zásah vést k rychlému poklesu nebo úplnému vymizení druhu. Mezi hlavní problémy, jež způsobily dramatický úbytek druhové bohatosti obojživelníků na světě, se řadí ztráta lokality spolu s nadměrným využíváním půdy, její fragmentace, pronikání invazních druhů, nemoci, pesticidy a změna klimatu. Za největší hrozbu pro obojživelníky je považována ztráta stanoviště, která ohrožuje mnoho druhů zvířat na celém světě. Jihovýchodní Asie zažívá v současné době jedno z největších globálních odlesňování. Na ztrátě lesů se podílí mnoho faktorů, např. růst počtu obyvatel, těžba dřeva a posun pěstitelských postupů, stavba silnic, politika, lesní požáry a také globální faktory životního prostředí. Nejméně polovina úbytku lesů je spojována s lidskou činností. Odlesňování vlivem zemědělské nebo živočišné výroby způsobuje degradaci a ztrátu půdy, změny mikroklimatu a ztrátu biologické rozmanitosti. V důsledku této devastace přírodního prostředí došlo k velkému snížení ploch nutných pro zachování a rozvoj biologické rozmanitosti. Tento proces se týká zejména přítomnosti a početnosti zde žijících druhů obojživelníků. U tropických druhů bylo prokázáno, že i nízké až střední úrovně antropogenního narušení mají měřitelné a pronikavé dopady na jejich přežití. Příkladem je konverze deštného lesa na monokulturní plantáže palmy olejné, která ničí všechny ekologické niky, narušuje komplexní potravní řetězce a přirozené migrační koridory zvířat. V oblastech s palmou olejnou se vyskytuje výrazně méně živočišných druhů, než v lesích a často i méně než u jiných dřevnatých plodin. Hlavní náplní praktické části diplomové práce je terénní výzkum provedený ve dvou ostrovních oblastech Indonésie. Výzkum je primárně zaměřen na druhové zastoupení žab v různých biotopech. Vybranými cílovými oblastmi byly ostrovy Simeulue a Bangkaru, které jsou součástí pásu ostrovů na západním pobřeží Sumatry. Tyto oblasti výzkumu byly vybrány pro zastoupení různých druhů biomů. Biotop prvního ostrova byl do velké míry ovlivněn lidskou činností a jeho značnou část zaujímá agrární půda. Druhý ostrov je celý pokrytý primárním deštným lesem bez předchozího vlivu člověka. Výzkum hospodářsky využívané oblasti na ostrově Simeulue v srpnu 2016 potvrdil výskyt těchto druhů žab: Duttaphrynus melanostictus (Schneider, 1799), Odorrana hosii (Boulenger, 1891), Limnonectes macrodon (Duméril a Bibron, 1841) a Amnirana nicobariensis (Stoliczka, 1870). Dále byl prokázán výskyt dvou druhů žab - Microhyla fissipes Boulenger, 1884 a Rhacophorus margaritifer (Schlegel, 1837), jejichž výskyt na Simeulue dosud nebyl popsán. Na ostrově Bangkaru vlastní výzkum v listopadu 2016 potvrdil přítomnost druhu Hylarana parvacola (Inger, Stuart & Iskandar, 2009) a byl objeven, dosud na Bangkaru nepopsaný druh - Limnonectes macrodon (Duméril a Bibron, 1841). Větší druhová diverzita žab byla zjištěna na hospodářsky využívaných plochách osídleného ostrova Simeulue. Diverzita žab v primárním deštném lesu na Bangkaru, které nikdy osídleno nebylo, byla nižší. Zjištěné výsledky mohou být v rozporu s odbornou literaturou, která uvád

Anotace:

í, že větší diverzita druhů je obecně v méně narušených lokalitách. To dokazuje, že početnost druhů může být ovlivněna nejen narušeností prostředí, ale i dalšími faktory. V tomto případě se pravděpodobně jedná o různou velikost a izolovanost ostrovů. Tyto závěry podporuje teorie ostrovní biogeografie, která uvádí, že velké ostrovy mají více druhů než ostrovy malé. Předmětem této práce byl pouze základní výzkum, jeho závěry je třeba podpořit podrobnějším studiem v dané oblasti.

Abstract:

Amphibians are the most threatened of all vertebrates. Alarming declines of amphibian species is considered to be a direct consequence of extreme vulnerability associated with specific requirements of the micro - environmental conditions. Disruption of these conditions causes irreversible changes in species composition of amphibians, affected area tends to have lower diversity and abundance of native species. The most threatened amphibian species are those with narrow habitat preferences, living in specific areas where any intervention can lead to rapid decrease or complete disappearance of species. Habitat loss, intensive land use, fragmentation, invasive species, diseases, pesticides and climate change are the main causes of dramatic decline in amphibian species richness worldwide. Habitat loss, endangering many species worldwide, is considered the biggest threat to amphibians. Southeast Asia is currently experiencing one of the largest global deforestations. Many factors are involved in forest losses, e.g. Population growth, logging, changes in cultivation practices, infrastructure growth, politics, forest fires and global environmental factors. At least half of the forest loss is associated with human activity. Deforestation due to agriculture or livestock expansion causes degradation and loss of soil, microclimate changes and loss of biodiversity. An extent reduction in space required for preservation and development of biodiversity is the result of devastation of the environment. This process particularly affects the presence and abundance of native amphibian species. It has been proven that even low to moderate levels of anthropogenic disturbance have a measurable and profound impact on tropical species. Examples are conversion of rainforests to oil palm monoculture plantations, destroying the entire ecological niche, disrupting complex food chains and natural migration corridors of animals. Compare to forests or other woody crops plantations, significantly fewer species are found in areas with oil palm. The main aim of the practical part of this thesis is a field research carried out in two different island areas in Indonesia. The research was primarily focused on frog species composition in different habitats. Selected target areas were the islands of Simeulue and Bangkaru that are a part of a chain of islands on the west coast of Sumatra. These research areas were chosen for various types of biomes represented on them. Biotope of the first of the islands was largely affected by human activity hence a significant part of it is used for agriculture. The second island was never affected by human activity and is entirely covered with primary rainforest. On the base of research performed in farm area of the island of Simeulue, following frog species were confirmed to occure: Duttaphrynus melanostictus (Schneider, 1799), Odorrana hosii (Boulenger, 1891), Limnonectes macrodon (Duméril a Bibron, 1841) and Amnirana nicobariensis (Stoliczka, 1870). Presence of two frog species not described on Simeulue yet was proven - Microhyla fissipes Boulenger, 1884 and Rhacophorus margaritifer (Schlegel, 1837). Presence of Hylarana parvacola (Inger, Stuart & Iskandar, 2009) was confirmed on the island of Bangkaru. Furthermore one, on Bangkaru previously undescribed species, Limnonectes macrodon (Duméril a Bibron, 1841) was discovered. Richer frog species diversity was found in economically utilized areas on inhabited island of Simeulue. Frog diversity in the primary forest on Bangkaru, which has never been colonized, was lower. The results may collide with literature, indicating that a greater diversity of species is occurring in less disturbed areas. This proves that the abundance of species can be influenced not only by environment disturbance but also by other factors. In this case, different sizes and levels of isolation of the islands are probably involved. These findings are supported by the theory of island biogeography,

Abstract:

which states that large islands have more species than small ones and islands close to the mainland have more species than isolated ones. The objective of this work was only a basic research; its findings should be supported by more detailed studies carried out in the area.

Klíčová slova

diverzita, Anura, biotop, degradace prostředí, ohrožení, Bangkaru, Simeulue

Keywords

diversity, Anura, biotope, environmental degradation, threat, Bangkaru, Simeulue

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Renata Masopustová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Zájmové chovy zvířat