Theses 

Reflexe jako nástroj procesů rozvíjení didaktických znalostí obsahu – Mgr. Jana Chocholatá, Ph.D.

česky | in English | slovensky

Agenda:
Změnit agendu. Adresa v ISu:

Zpět na vyhledávání

Mgr. Jana Chocholatá, Ph.D.

Disertační práce

Reflexe jako nástroj procesů rozvíjení didaktických znalostí obsahu

Reflection as a Tool for Developing Pedagogical Content Knowledge

Anotace: Předkládaná disertační práce se zabývá výzkumem dvou velmi aktuálních konceptů, které se v současnosti stále více uplatňují v programech přípravného učitelského vzdělávání. Jedním z nich je specifická kategorie znalostí, tzv. didaktické znalostí obsahu. Druhým je reflexe či reflektivní praxe, která je považována za nástroj podpory profesního učení. Práce se zaměřuje na charakteristiky didaktických znalostí obsahu (DZO) u studentů učitelství anglického jazyka, protože právě ty jsou považovány za specifickou kategorii znalostí, kterou, na rozdíl od jiných odborníků v témže oboru, disponují pouze učitelé. Cílem práce bylo zjistit, jakými didaktickými znalostmi obsahu disponovali studenti učitelství anglického jazyka na začátku intervence a na jejím konci. Zajímaly nás charakteristiky a struktura didaktických znalostí obsahu a aspekty, v kterých se DZO v důsledku intervence mění. Druhou oblastí, na kterou je tento výzkum zaměřen, jsou charakteristiky reflexe jednotlivých studentů a otázka, zda má reflexe potenciál facilitovat utváření DZO; pokud ano, jak konkrétně. V rámci teoretických východisek práce jsou definovány základní pojmy spojené se zkoumanou tematikou. Je také představen kontext výzkumu, který je spojen se změnou vzdělávacího paradigmatu, což se projevuje na všech úrovních vzdělávacího procesu. V teoretické části práce se proto dále věnujeme současnému pojetí učitele a jeho novým rolím v rámci tzv. široké profesionality. Zmiňujeme učitele a jeho roli facilitátora žákova učení, jeho novou roli tvůrce školního kurikula (ŠVP), potenciálního výzkumníka (zejména v akčním výzkumu) a reflektivního praktika. Přes modely učitelského vzdělávání, zejména realistický model Korthagenův, v němž je reflexe jedním z hlavní nástrojů podpory profesního rozvoje, se dostáváme ke specifikům učitele cizího jazyka, konkrétně angličtiny. Na základě dostupných výzkumů upozorňujeme na úskalí, která může specifická povaha každého oboru pro výzkum didaktických znalostí obsahu přinášet. Ve třetí kapitole představujeme vlastní konceptualizaci DZO a vysvětlujeme, jak jsme k ní dospěli. Čtvrtá kapitola řeší různá pojetí reflexe, přičemž směřujeme ke spojení obou konceptů (DZO a reflexe) v kapitole 5. V úvodu empirické části je nejprve popsána metodologie výzkumu a jednotlivé kroky, které byly v rámci našeho šetření podniknuty. Jsou formulovány cíle výzkumu a výzkumné otázky, je představen smíšený výzkumný design. Je popsán výzkumný vzorek, nástroje sběru dat a v neposlední řadě také intervence. Kapitola 7 se věnuje ověřování nástrojů sběru dat a jejich úpravám. Následuje poměrně rozsáhlá kapitola, v které je reportován postup analýzy tří souborů výzkumných dat, včetně důležitých změn metod analýzy a úpravy obou kategoriálních systémů. Původní induktivní obsahová analýza byla nahrazena deduktivně vytvořeným kategoriálním systémem. Zvolena byla ještě další, nová metoda analýzy – interpretativní fenomenologická analýza. Spojení dvojího druhu analýzy se ukázalo jako velmi vhodné, neboť výzkumná zjištění z různých typů analýzy se navzájem doplňují nebo jsou ve shodě. Kapitola 9 konečně přináší výzkumná zjištění vzešlá z kvalitativní i kvantitativní analýzy výzkumných dat. Nejzajímavější částí jsou profily DZO a reflexe u vybraných případů/studentů vzešlé z interpretativní fenomenologické analýzy dat z deníkových záznamů respondentů. Získaná data přinejmenším naznačují, že charakteristiky DZO i charakteristiky reflexe spolu souvisejí a že reflexe má potenciál změny DZO facilitovat.

Abstract: The present doctoral thesis deals with the research of two topical concepts which are currently more and more employed in teacher training programmes. One is a specific category of knowledge called pedagogical content knowledge (PCK). The other is the concept of reflection and reflective practice which is considered as a tool for development of learning in profession. The thesis focuses on the characteristics of PCK in student teachers of English as a foreign language, because they are considered as a specific category of knowledge owned exclusively by teachers (as compared to other professionals in the same field). The aim of the thesis was to research the characteristics of PCK in the student teachers of English before and after the intervention. We were interested in characteristics of PCK, in its structure and changes that occurred following the intervention. The other area of research were the characteristics of individual student teacher’s reflection and the question whether reflection has a potential to facilitate changes in PCK; if so, in what ways. Within the theoretical part, the basic concepts connected with the research topic are defined. The research context, connected to the change of the paradigm of education which manifests itself at all levels of the educational process, is introduced. That is why we continue to pay attention to the current understanding of the role of the teacher, their new role of a curriculum designer, of a potential researcher (especially in action research) and a reflective practitioner. Current models of teacher education, especially Korthagen’s model of realistic teacher education are discussed as well as the specific nature of the English language teacher. Based on currently available research, potential risks which the nature of every field can represent in terms of research are mentioned. The empirical part is introduced with a description of the research methodology, and individual steps taken in the research are explained. Aims and research questions are formulated, along with the mixed-methods research design, research sample, methods of data collection and, last but not least, the intervention. Further on, the procedure of data analysis is reported, including important changes in the methods of analysis and their adjustments. The original inductive data analysis was exchanged for a deductively created system of categories and another method of analysis was added – the interpretative phenomenological analysis. This turned out to be a good solution as the research findings resulting from different types of analysis successfully complement each other. Finally, chapter 9 presents research findings resulting from both the quantitative as well as qualitative research data analyses. The most interesting part are the profiles of PCK and reflection in selected respondents gained through the IPA analysis. The research findings seem to suggest that there exists a relationship between the characteristics of PCK and the characteristics of reflection, and that reflection has the potential to facilitate changes to the pedagogical content knowledge.

Klíčová slova: znalostní báze učitelství, kategorie učitelských znalostí, znalost oboru, didaktické znalosti, didaktická znalost obsahu, ontodidaktická a psychodidaktická transformace obsahu, učitel anglického jazyka, přípravné učitelské vzdělávání, didaktika anglického jazyka, reflexe, reflektivní praxe, reflektivní deník, knowledge base for teaching, kategies of teacher knowledge, content knowledge, pedagogical knowledge, pedagogical content knowledge, ontodidactic and psychodidactic transformation of the subject-matter, English language teacher, pre-service teacher education, English language didactics, reflection, reflective practice, reflective diary

Jazyk práce: čeština

Obhajoba závěrečné práce

  • Obhajoba proběhla 24. 1. 2019
  • Vedoucí: doc. Mgr. et Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D.
  • Oponent: doc. PaedDr. Monika Černá, Ph.D., doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.

Citační záznam

Citace dle ISO 690: LaTeX | HTML | text | BibTeX | Wikipedie

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Zveřejněno v Theses:
  • světu
Složka Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta


Nahoru | Aktuální datum a čas: 25. 6. 2019 06:25, 26. (sudý) týden

Soukromí

Kontakty: theses(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz