Prevence mastitid s využitím vakcinačních protokolů ve stádě dojnic

Bc. Lucie Metalová, DiS.

Master's thesis

Prevention of mastitis using vaccination protocols in dairy herd

Abstract:

Předmětem této diplomové práce bylo sledování a hodnocení reakce stáda dojnic na různé podávané antimastitidní vakcíny a jejich působení na snížení počtu zánětů a počtu somatických buněk v mléce. Literární přehled byl zaměřen na mléčnou žlázu, problematiku mastitid a její původce. Ve stádě byly během let 2012–⁠2021 použity tři komerční vakcíny a různě upravovaná autovakcína. Vakcíny se od sebe lišily formou a intervalem podání, množstvím aplikované látky a také obsahem patogenních kmenů. Reakce zvířat na podávané přípravky byla rozdílná. Dojnice se před použitím vakcín potýkaly s vysokým počtem zánětů mléčné žlázy. Měsíčně bylo postiženo průměrně 14 dojnic, což odpovídá 8,1 % stáda. Před vakcinací dosahoval PSB 270 tis./ml. V roce 2012 byla ve stádě aplikována první komerční vakcína Startvac, která vedla ke snížení PSB o 37,7 tis./ml na 232,3 tis./ml, ale nesnížila počet zánětů: měsíčně bylo postiženo mastitidou 15,2 (8,7 %) dojnic. Druhá v pořadí byla aplikována vakcína Mastivac, během níž bylo měsíčně léčeno se zánětem mléčné žlázy 13,3 (7,6 %) zvířat a PSB byl 225,1 tis./ml. Při použití vakcíny J-Vac byl měsíční výskyt mastitid 8,7 (5,1 %) a bylo dosaženo PSB 200,7 v tis./ml. Během použití Sevaron 1 se ve stádě vyskytovalo měsíčně 7,8 (4,4 %) dojnic postižených mastitidou, PSB dosahoval 208,7 tis./ml. Za vakcinace přípravkem Sevaron 2 bylo měsíčně nakaženo 2,4 % dojnic s PSB 139,1 tis./ml V období očkování vakcínou Sevaron 3 byl mezi dojnicemi 0,7% výskyt mastitid měsíčně, to odpovídalo 1,2 nakažené dojnici, PSB byl 148,5 tis./ml. Způsob podání přípravků zde hrál velkou roli: intramuskulární podání autovakcín Sevaron 1 a 2 (které byly aplikovány plošně všem dojnicím) způsobilo u většiny zvířat imunitní reakci jako zvýšení teploty, otoky v místě vpichu, embryonální odúmrtě, nechutenství a pokles užitkovosti v prvních dvou dnech po jejím podání. Aplikace přípravku Sevaron 3, který měl stejné složení jako Sevaron 2, proběhla intradermálně. Při intradermální aplikaci nedošlo k žádnému negativnímu projevu. Intradermální podání je bezjehelné a tudíž je šetrnější k organismu dojnice. Z výsledků bylo zjištěno, že vakcinací přípravky Mastivac, J-Vac a autovakcínou klesl ve stádě výskyt zánětů mléčné žlázy o 7,4 %, ze 14 postižených dojnic měsíčně na 1. Počet somatických buněk se snížil o 121,5 tis./ml. Na základě dosažených výsledků lze říci, že hypotéza byla potvrzena. Vakcinací došlo ke snížení počtu mastitid na hladině významnosti (P < 0,05) i ke snížení PSB na hladině významnosti (P < 0,05).

Abstract:

The subject of this thesis was monitoring and evaluation of the response of dairy herd to different administered anti mastitis vaccines and their effect on the reduction of inflammation and somatic cell count in milk. The literature review focused on the mammary gland, mastitis problematics and its causes. Three commercial vaccines and variously modified auto vaccines were used in the herd during 2012–⁠2021. The vaccines differed in the form and interval of administration, the amount of agent administered, and the content of pathogenic strains. The response of the animals to the administered preparations varied. Dairy cows had a high incidence of mammary gland inflammation prior to the use of vaccines. An average of 14 dairy cows per month were affected, corresponding to 8.1 % of the herd. Before vaccination, the PSB was 270 thousand/ml. In 2012, the first commercial vaccine Startvac was applied in the herd, which led to a reduction in PSB by 37.7 thousand/ml to 232.3 thousand/ml, but did not lead to reduction in mastitis, with 15.2 (8.7 %) dairy cows affected per month. Mastivac vaccine was administered second, during which 13.3 (7.6 %) animals were treated with mastitis per month. PSB was 225.1 thousand/ml. During the use of the J-Vac vaccine, the monthly incidence of mastitis was 8.7 (5.1 %) and a PSB of 200.7 wk/ml was achieved. During the use of Sevaron 1, the monthly incidence of mastitis in the herd was 7.8 (4.4 %) and the PSB was 208.7 thousand/ml. During vaccination with Sevaron 2, 2.4 % of dairy cows were infected monthly with a PSB of 139.1 thousand/ml. During the Sevaron 3 vaccination period, the incidence of mastitis among dairy cows was 0.7% per month, corresponding to 1.2 infected dairy cows. The PSB was 148.5 thousand/ml. The method of administration of the products played a major role here, because intramuscular administration of the auto vaccines Sevaron 1 and 2, which was administered indiscriminately to all dairy cows, caused an immune reaction in most animals, such as an increase in temperature, swelling at the injection site, embryonic die-off, lack of appetite and a decrease in performance in the first two days after administration. Sevaron 3, which had the same composition as Sevaron 2, was administered intradermally. No adverse effects occurred with intradermal application. Intradermal administration is needle-free and therefore more gentle on the dairy cow. The results showed that vaccination with Mastivac, J-Vac and autovaccine reduced the incidence of mastitis in the herd by 7.4 %, from 14 affected cows per month to 1. Somatic cell counts decreased by 121.5 thousand/ml. Based on the results obtained, it can be said that the hypothesis was confirmed. The vaccination reduced the number of mastitis at the level of significance (P < 0.05) as well as PSB at the level of significance (P < 0.05).

Keywords

dojnice, mastitida, mléčná žláza, prevence, léčba, vakcína

Keywords

dairy cow, mastitis, mammary gland, prevention, treatment, vaccine

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 15. 4. 2023

Thesis defence

• Date of defence: 17. 5. 2023
• Supervisor: Ing. Matúš Gašparík, Ph.D.
• Reader: Iveta Szencziová, externi

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme:
Animal Production