„Na každém z nás leží kus odpovědnosti za budoucnost.“ Vztah KSČ a Církve československé (husitské) k mírovému hnutí v letech 1948 až 1960

Mgr. Jakub Marša, Ph.D.

Doctoral thesis

„Each of us has a piece of responsibility for the future.“ The relationship of the Communist Party and the Czechoslovak (Hussite) Church to the peace movement 1948 and 1960

Anotácia:

Práce se zabývá problematikou mírového hnutí jakožto prostoru vzájemné interakce mezi komunistickým režimem v Československu a Církví československou (husitskou). Výzkum sledující převážně roky 1948–1960 se soustředí na projevy mírového hnutí ve strategiích církve a komunistických úřadů na lokální úrovni, konkrétně v městě Brně. Práce však zároveň vychází z komplexních vztahů širších souvislostí a obecných procesů (vliv prožitků z druhé světové války, obdiv ke slovanství, Rusku a Sovětskému svazu, dopady aktuálních zahraničně-politických událostí, otázka vlastenectví, sociálních poměrů a pod.) a následně zjištěné skutečnosti do těchto vztahů zasazuje. Práce se tedy zabývá jak postavením Církve československé (husitské) v poúnorovém Československu, tak pojetím mírového hnutí na centrální úrovni a konkrétní realizací proticírkevní politiky KSČ prostřednictvím způsobu práce krajských a okresních církevních tajemníků. Mírové hnutí sehrávalo v rámci proticírkevní politiky KSČ významnou úlohu, neboť na rozdíl od jiných aktivit poúnorový režim od církví, duchovních a laiků aktivní podporu míru v rámci veřejného prostoru přímo vyžadoval. Mírové hnutí z perspektivy KSČ navazovalo na zahraniční politiku Sovětského svazu, napomáhalo ke zlepšení veřejného obrazu socialistického Československa v zahraničí, ale především pod pomyslným heslem „jednoty“ sloužilo jako silný disciplinační nástroj vůči domácímu obyvatelstvu včetně příslušníků náboženských organizací. Stejnou úlohu ovšem sehrávalo také vůči samotným členům KSČ. Pro vlastenecky orientovanou Církev československou (husitskou), po konci druhé světové války oficiálně putující cestou křesťanského socialismu, představovalo mírové hnutí z mnoha důvodů atraktivní prostředek k aktivnímu vyjádření vlastního náboženského přesvědčení a činného spolupodílení se na ideálu budování lepší a spravedlivější společnosti lidí žijících v bratrském míru. Práce v průběhu textu otevírá otázku února 1948 jakožto momentu dějinné (dis)kontinuity a svým zaměřením na lokální úroveň, každodenní život náboženských obcí Církve československé (husitské) a na konkrétní realizaci proticírkevní politiky církevními tajemníky v Brně přispívá k diskuzi o teorii totalitarismu a její kritice.

Abstract:

The dissertation deals with the topic of the peace movement as a space of mutual interaction between the Communist regime in Czechoslovakia and the Czechoslovak (Hussite) Church. The research focuses mainly on the events of years 1948–1960. It focuses on the manifestations of the peace movement in strategies of the church and Communist authorities, especially on local level, specifically in the city of Brno. However, the dissertation also delves into complex relationships of broader contexts and general processes (the influence of experience from the Second World War, admiration of Slavs, Russia and the Soviet Union, the effects of current geopolitical events, the idea of patriotism, social conditions, etc.). Therefore, the dissertation deals with the position of the Czechoslovak (Hussite) Church in post-February Czechoslovakia. Concurrently, it analyzes the concept of peace movement on central level and concrete implementation of anti-church policy of the Communist Party, using the work and decision-making patterns of regional and district church secretaries. The peace movement played an important role in anti-church policy of the Communist Party of Czechoslovakia – unlike other activities, the post-February regime directly demanded that churches, clergy and laity actively support peace in public space. From the perspective of the Communist Party, the peace movement adhered to foreign policy of the Soviet Union, helping to improve the public image of Socialist Czechoslovakia abroad. However, above all, under the slogan of "unity", the ideas of peace movement served as a powerful disciplinary tool against domestic population including members of religious organizations. It also played the same role in regard to the members of the Communist Party of Czechoslovakia themselves. For the patriotically oriented Czechoslovak (Hussite) Church, officially following the path of Christian Socialism after the end of the World War II, the peace movement was, for many reasons, an attractive device of active expression of its own religious beliefs and sharing in the ideal of building a better and more just society of people living in peace. In the course of the text, the dissertation deals with the phenomenon of February 1948 as a moment of historical (dis)continuity. With its focus on the local level, the everyday life of the religious communities of the Czechoslovak (Hussite) Church and on the specific implementation of anti-Church policy by church secretaries in Brno, it contributes to the discussion of the theory of totalitarianism and its criticism.

Kľúčové slová

Brno, Církev československá husitská, církevní tajemníci, disciplinace, druhá světová válka, KSČ, mírové hnutí, únor 1948, Czechoslovak Hussite Church, church secretaries, disciplination, World War II, Communist Party, peace movement, February 1948

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 6. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 10. 2024
• Vedúci: prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D., PhDr. Martin Jindra

Masaryk University

Faculty of Arts

Doctoral programme / odbor:
History / History