Stanovení fytotoxicity produktů po torrefakci v závislosti na původu a technologii výroby.

Kristýna Bušková

Bachelor's thesis

Determination of phytotoxicity of products after torrefaction depending on origin and production technology.

Anotácia:

Cílem této práce je sledovat vliv fytotoxicity různých druhů slámy včetně jejich torrefikátů na klíčení rostlinného materiálu. Pro pokus byla stanovena semena řeřichy zahradní (Lepidium sativum L.) díky jejímu rychlému vývoji. Jako materiál pro navození fytotoxicity byla vybrána řepková, pšeničná sláma a odpad z čištění zrnin včetně jejich torrefikátů.Semena v Petriho miskách byla zalita výluhem z různých druhů slámy. Používaly se jak varianty mleté, tak i varianty nemleté. Pro kontrolu byla založena i varianta, která byla zalita pouze destilovanou vodou. Celkově bylo založeno 10 variant, pro každou variantu 5 Petriho misek. Každá miska obsahovala 30 semen. Fytotoxicita byla zjišťována po 24 hodinách od založení pokusu, kdy se misky vyjmuly z termostatu. Měřila se délka kořínků každého semene. V závěru pokusu se vypočítala hodnota klíčivosti dle daného vzorce.Z naměřených a vypočítaných výsledků klíčivosti vyplývají rozdíly ve variantách výluhů. Nejhorších výsledků dosáhla varianta torrefikované řepkové slámy mleté. Klíčivost byla pouhých 3,3 %. V případě varianty torrefikované mleté je klíčivost o poznání lepší. Naopak nejvyšší a tím i nejlepší hodnoty byly zaznamenány u odpadu z čistění zrnin 1, kdy klíčivost dosáhla 62,6 %. V případě pšeničné slámy se prokázala varianta torrefikovaná jako lepší v porovnání s netorrefikovanou. Z tohoto pokusu vyplývá, že v celkovém porovnání všech variant se jeví největším problémem spojeným s klíčením rostliny výluhy z řepkové slámy, které produkují vysokou toxicitu - hlavně torrefikované varianty. Naopak nejméně toxickou variantou se jeví odpady z čištění zrnin. Ve srovnání variant mletých a nemletých v případě řepkové slámy prokazují vyšší fytotoxicitu výluhy z mleté varianty.

Abstract:

The aim of this work is to monitor the effect of phytotoxicity of various types of straw, including their torreficates on germination of plant material. Seeds of watercress (Lepidium sativum L.) were determined for rapid experimentation. As a material for phytotoxicity induction were selected rape, wheat straw and grain cleaning waste including their torreficates.Seeds in Petri dishes were watered with various types of straw extracts. For this experiment, ground and non-ground variants were used. For the control, the variant was created with distilled water only. In total, 10 variants were established for each of the 5 Petri dishes. Each bowl contained 30 seeds. Phytotoxicity was determined after 24 hours of the experiment start, when the Petri dishes were removed from the thermostat and the length of each root was measured. At the end of the experiment, the germination value was calculated according to the given formula.Differences in the phytotoxicity of leaching variants were found from the measured and calculated germination results. The worst results were achieved by the grounded rapeseed straw. Germination was only 3,3 %. In the case of the torreficated variant, germination was much better. On the contrary, the highest and thus the best values were recorded for grain cleaning waste 1, when germination reached 62,6 %. In case of wheat straw, the torreficate variant has been shown to be better in comparison with non-torreficate one.From this experiment follows, that rape straw extracts, which are high toxic, appear to be the biggest problem associated with plant germination in the overall comparison with all variants, mainly torrefied variants. Conversely, waste from grain cleaning appears to be the least toxic variant. In comparison with grounded and non-grounded variants in the case of rapeseed straw, the grounded variant shows a higher phytotoxicity.

Kľúčové slová

torrefakce, klíčení, fytotoxicita, biouhlí

Keywords

torrefaction, phytotoxicity, germination, biochar

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: Ing. Helena Hniličková, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / odbor:
Horticulture / Horticulture