Test tří stromů u dětí z SOS dětských vesniček a dětí z dětských domovů

Mgr. Silvie Loubalová

Diplomová práce

The Three Trees Test Comparing Children Living in SOS Children's Villages with Children at Children's Homes

Anotace:

Test tří stromů u dětí z SOS dětských vesniček a dětí z dětských domovů Tato diplomová práce z větší části pojednává o Testu tří stromů. Autorem tohoto projektivního testu, který je primárně zaměřen na diagnostiku rodinných vztahů, je Portugalec R. J. Corboz. Cílem naší diplomové práce bylo především prohloubit poznatky týkající se této projektivní metody, která se v naší poradensko – klinické praxi dosud málo využívá. Oblastí aplikace se v našem případě stala náhradní rodinná péče (konkrétně SOS dětské vesničky) a ústavní péče o děti (dětské domovy). Diplomová práce má dvě části – teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsme pojednávali o projektivních metodách se zaměřením na grafické projektivní metody. Podali jsme jejich stručný historický přehled, zabývali jsme se podstatnými charakteristikami projektivních metod, jejich pozitivními i negativními stránkami, uvedli jsme základní klasifikaci těchto metod a také specifika užití projektivních metod u dětí. Dále jsme se zabývali dětskou kresbou, možnostmi jejího využití v psychodiagnostické i psychoterapeutické praxi a symbolikou. V další části jsme zaměřili pozornost na problematiku rodiny, převážně pak na funkčnost a dysfunkčnost rodinného systému. V neposlední řadě jsme se věnovali problematice výchovné péče o děti bez domovů. Zabýváme se základními otázkami ústavní výchovy, stejně jako přednostmi a spornými body náhradní rodinné péče, zejména pak SOS dětských vesniček. V závěru teoretické části se podrobně zabýváme problematikou psychické deprivace, která je s ústavní péčí o děti neodmyslitelně spjata, jejími projevy, případnými následky i možnostmi reparace. Experimentální část se věnuje zejména vlastnímu zpracování výzkumu, analýze dat, deskripci a interpretaci výsledků. Výzkumný soubor byl složen z dětí, které pocházejí z dysfunkčních rodin. Experimentální skupinu našeho výzkumu vytvořilo 45 dětí z SOS dětských vesniček ve věku od 7 do 15 let. Kontrolní soubor vytvořilo 65 dětí stejné věkové kategorie, které žijí v dětských domovech. Zajímalo nás, jakým způsobem se změní subjektivní vnímání rodiny a jejich členů dětmi, které byly z dětských domovů umístěny do SOS dětských vesniček. S každým dítětem jsme pracovali individuální formou. Jako doplňková výzkumná metoda nám sloužila Kresba rodiny, kterou jsme administrovali první v pořadí, poté jsme s dětmi provedli Test tří stromů. Obě kresby jsme doplnili rozhovorem, který se z větší části řídil předem připraveným schématem otázek. Pro zjištění objektivních informací o dětech, jsme žádali jejich vychovatele o vyplnění námi vytvořeného dotazníku. Informace, které jsme získali pomocí rozhovorů a dotazníků, jsme využili především při kvalitativním zpracování kazuistických rozborů. Při kvantitativním zpracování dětských kreseb jsme z velké části využili hodnotící kritéria, která jako první ve své diplomové práci uvedla Sedláková (1993) a která byla postupem času modifikována dalšími autorkami. Při statistickém zpracování Kresby rodiny se opíráme kritéria, která ve své disertační práci použila Reiterová (2001). Některé hodnotící znaky jsme však upravili na základě vlastních úvah. Stanovili jsme si tři obecné hypotézy, ze kterých vyplývalo několik dalších. Všechny tyto hypotézy jsme ověřovali pomocí Pearsonova Chí-kvadrátu v kontingenčních tabulkách. Matematicko – statistická analýza dat přinesla řadu statisticky významných rozdílů mezi sledovanými skupinami dětí. Za nejzajímavější výsledek kvantitativních analýz obou testů považujeme statisticky významné rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou dětí ve z

Anotace:

naku zobrazení osob na kresbě. Děti z SOS dětských vesniček významně častěji než děti z dětských domovů na svých kresbách zobrazovaly postavu matky pěstounky a svých nevlastních sourozenců. Děti z dětských domovů naopak významně častěji než děti z SOS dětských vesniček kreslily vlastní rodiče (otce i matku) a osoby, které nepatří mezi členy užší rodiny. Je přinejmenším pozoruhodné, že děti z SOS dětských vesniček do svých kreseb ani v jediném případě neztvárnily své vlastní rodiče, přestože tak mohly učinit. Vždy, pokud se na kresbách dětí z SOS dětských vesniček (v Testu tří stromů i na Kresbě rodiny) objevila rodičovská postava, se jednalo o matku pěstounku. Toto stoprocentní nahrazení vlastních rodičů dětí postavou matky pěstounky v jejich kresbách, které se dělo bez ohledu na délku pobytu dětí ve vesničce, považujeme za významný a přínosný příspěvek naší práce k problematice náhradní rodinné péče. Zdá se, že děti, které žily v dětském domově a po nějaké době byly umístěny do SOS dětské vesničky, vytvářejí snadno a rychle silné pouto ke všem členům své nové SOS rodiny, zejména pak k pečující osobě matky pěstounky. Výsledky naší práce tuto domněnku potvrzují. V závěru naší práce jsme vyjádřili pravděpodobnost dalších zajímavých výsledků, které by mohlo přinést vzájemné porovnání jednotlivých položek Testu tří stromů s Kresbou rodiny, případně porovnání našich výsledků se souborem dětí z normálních, funkčních rodin. Projektivní Test tří stromů jsme vyhodnotili jako velmi cenný a přínosný diagnostický nástroj v oblasti rodinných vztahů pro klinickou i poradenskou praxi. Doporučujeme především jeho kvalitativní využití. Výzkumná část obsahuje také kazuistické rozbory a ukázky kreseb sourozeneckých skupin dětí z SOS dětských vesniček a dětí z dětských domovů. Práce je doplněna také přílohami, které obsahují schémata otázek pro rozhovor nad Kresbou rodiny a Testem tří stromů, dotazník pro vychovatele dětí a kompletní tabulky výsledků statistických analýz.

Abstract:

The Three Trees Test is a graphical projective method created by Portuguese physician R. J. Corboz. This method concentrates on family relationships diagnostics and is not yet frequently used in everyday routine psychological praxis. The objective of our work was to enlarge the knowledge about this interesting method. We concentrated on how the children living in different types of children care perceive their families. By the means of the Three Trees Test we compared children living in the SOS childrenś villages with children living in the childrenś homes.

Klíčová slova

Test tří stromů, grafická projektivní metoda, rodina, rodinné vztahy, diagnostika, psychologie, SOS dětské vesničky, dětské domovy, The Three Trees Test, graphical projective method, family, family relationships, diagnostic, psychology, SOS childrenś villages, childrenś homes.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 5. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 5. 2007
• Vedoucí: prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie