Wages, Minimum Wage, and Trade Unions: A Czech Perspective

Jan Bittner

Doctoral thesis

Mzdy, minimální mzda a odbory v České republice

Anotácia:

Dizertační práce empiricky zkoumá roli dvou klíčových institucí trhu práce – minimální mzdy a kolektivního vyjednávání – při utváření pracovních a životních podmínek v České republice. Práce se skládá ze tří souvisejících odborných článků, jejichž cíle jsou: (1) analyzovat dopad zvyšování minimální mzdy na strukturu spotřeby domácností, (2) zhodnotit dopady kritérií definovaných v Evropské směrnici o přiměřených minimálních mzdách na českou minimální mzdu a (3) odhadnout vliv kolektivních smluv na mzdy a mzdovou nerovnost. Použité metody zahrnují odhad příjmové elasticity pomocí metody nejmenších čtverců s testováním moderujícího efektu v rámci zkoumání reakce domácností ne změnu minimální mzdy, beta-konvergenci při zkoumání vývoje minimálních mezd v Evropě a metodu vážených nejmenších čtverců spolu s metodou párování (propensity score matching) použité k odhadu vlivu kolektivních smluv na mzdy. Hlavní datové zdroje pocházejí ze šetření Statistika rodinných účtů za roky 2011 až 2019 a z Informačního systému o průměrných výdělcích za rok 2022. Výsledky ukazují, že domácnosti využívají dodatečný příjem z minimální mzdy primárně na pokrytí základních potřeb, přičemž jejich rozpočtový podíl klesá ve prospěch středně a dlouhodobé spotřeby. Přítomnost dětí zvyšuje citlivost spotřeby služeb a ukazuje na ochotu investovat např. do vzdělání omezenou nízkými příjmy. Nízká česká minimální mzda, jedna z nejnižších v EU, nemá dostatečnou kupní sílu na pokrytí základních potřeb, jak naznačují existující výpočty důstojných mezd (living wages). Její konvergenci k evropským standardům by pomohla závazná kritéria založená na úrovni mezd, jak navrhuje Evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Stejná směrnice cílí i na posílení role kolektivního vyjednávání, která je v Česku jedna z nejnižších v rámci EU. Decentralizace, nízká odborová hustota a nízké pokrytí kolektivními smlouvami oslabují jejich vliv na mzdy. Efekt kolektivních smluv je tak ve srovnání s jinými zeměmi slabý, v rámci mzdové distribuce je výraznější u nejvyšších a nejnižších mzdových skupin. Tyto poznatky přispívají k české empirické literatuře o institucích trhu práce, zdůrazňují potenciál zvýšení minimální mzdy při podpoře nízkopříjmových domácností i umožnění investic do lidského kapitálu. Omezený vliv odborů na mzdy může pomoci vysvětlit přetrvávání nízkých mezd v České republice. Posílení role kolektivního vyjednávání tak nabízí potenciál pro jejich nárůst.

Abstract:

This thesis empirically examines the role of two key labour market institutions—minimum wage and collective bargaining—in shaping working and living conditions in the Czech Republic. It consists of three related articles with the following objectives: (1) to analyse the impact of minimum wage increases on the structure of household consumption, (2) to evaluate the implications of the criteria defined in the European Directive on Adequate Minimum Wages for the Czech minimum wage, and (3) to estimate the effect of collective agreements on wages and wage inequality. The main methods used include the estimation of income elasticity using the OLS with testing for moderation effects to explore household responses to minimum wage changes, beta-convergence to analyse the development of minimum wages in Europe, and weighted least squares along with propensity score matching to estimate the union wage effect. The primary data sources are the Household Budget Surveys from 2011 to 2019 and the Average Earnings Information System for 2022. The findings indicate that households use additional income from minimum wage increases to cover essential needs. However, their budget share decreases, shifting consumption from nondurable to semidurable and durable goods. The presence of children moderates spending on services, suggesting a willingness to invest in education despite budget constraints. The reliance on essential consumption reflects the low level of the minimum wage. As shown by living wage calculations, it lacks sufficient purchasing power to meet basic needs. Aligning it with EU standards could benefit from binding wage-setting criteria in the EU Directive on Adequate Minimum Wages. The directive also seeks to strengthen the role of collective bargaining in wage determination. With one of the EU’s lowest union densities and agreement coverage, Czech unions have weak bargaining power, resulting in a smaller effect of collective agreements on wages compared to other countries. The wage premium is most pronounced for the highest and lowest earners. These findings offer insights for strengthening labor market institutions and addressing gaps in Czech empirical research. They highlight the potential to raise the minimum wage to support low-income households and foster human capital investment. The limited union wage premium may explain persistently low wages, while stronger collective bargaining could offer potential for wage growth.

Kľúčové slová

Nízké mzdy, Minimální mzda, Spotřeba domácností, Odbory, Kolektivní vyjednávání

Keywords

Minimum wage, Low wage, Household consumption, Unions, Collective bargaining

Jazyk práce: English

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 11. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 1. 2025
• Vedúci: Tomáš Pavelka
• Oponent: Ondřej Dvouletý, Robin Maialeh

Vysoká škola ekonomická v Praze

Doctoral programme:
Management a manažerská ekonomie