Správní soudnictví

Bc. Petr František Mizera, DiS.

Bakalářská práce

Administrative justice

Anotace:

Pojem správního soudnictví je pojem mnohoznačný a neexistuje pouze jeho jediná definice. Obecně možno říci, že se jedná o jednu z forem kontrol veřejné správy, která ale nemusí být vykonávána pouze soudy spadajícími pod moc soudní, ale i orgány jinými, mnohdy soudy připomínajícími, jednajícími obdobnými metodami a postupy,ale v soustavě soudů nepůsobícími. Počátky správního soudnictví jsou spjaty s uplatňováním lidských a občanských práv, s uskutečňováním představ o demokratickém a právním státě založeném na dělbě státní moci. Jeho vznik je nerozlučně spojen s rozvojem správního práva v samostatných systémech práva francouzského a anglického, které se nejprve ubíraly cestou společnou, aby se v polovině 17. století rozdělily a vytvořily tak dva základní modely správního soudnictví a to francouzský juridiction administrative a anglický judicial review, ke kterým se později připojil model německý verwaltungsgerichtsbarkeit. Juridiction administrative je typem koncentrovaného a centralizovaného správního soudnictví, kde kontrola správních aktů je prováděna speciálními správními soudy, které ale nejsou součástí moci soudní, ale moci výkonné a to v důsledku důkladného oddělení moci soudní v oblasti trestního a civilního práva a moci správní. Tyto soudy jsou tvořeny jmenovanými úředníky, kterým je de facto zajištěna soudcovská nezávislost. V judicial review je soudní kontrola správních aktů prováděna obecnými soudy a v zásadě týmiž prostředky, jako ve sporech soukromých osob. Tento systém je založen na principu jednotné jurisdikce vykonávané řádnými soudy a tento systém zaujímá hlavní místo kontroly veřejné správy. Teprve v 19. století začala vznikat soustava různých specializovaných administrativních tribunálů a jejich koexistence s kontrolou vykonávanou řádnými soudy je v současnosti nejcharakterističtějším rysem tohoto systému. Verwaltungsgerichtsbarkeit se začal vyvíjet na rozdíl od dvou výše uvedených modelů až poměrně mnohem později a byl tak samozřejmě oběma ovlivněn. Tento model koncentrovaného správního soudnictví, tvořený specializovanými justičními orgány, se rozšířil do celé oblasti střední Evropy a v jeho rámci se vyprofilovaly dvě specifické větve a to větev rakouská, ze které vychází i úprava správního soudnictví v České republice, a dále větev pruská. Zatímco pro rakouskou větev byla typická existence jednoho vysokého správního soudu, v Prusku došlo ke vzniku nejen vysokého správního soudu, ale i sítě administrativních tribunálů, obsazených profesionálními úředníky a čestnými přísedícími. Jak již bylo uvedeno výše, správní soudnictví v České republice při svém vzniku v roce 1918 převzalo úpravu rakouskou a vytvořilo jeden Nejvyšší správní soud pro celé území vznikající republiky. I když byly snahy toto uspořádání rozšířit o správní tribunály, toto uspořádání zůstalo po celou dobu existence tohoto soudu, tedy do roku konce roku 1952, neměnné. Toto uspořádání bylo v základu převzato i po roce 1989, i když nejdříve pouze formálně, kdy byla existence Nejvyššího správního soudu zmiňována pouze v Ústavě, a s účinností od 01.01.2003 i faktickým právním zakotvením správního soudnictví do právního řádu, přičemž pouze došlo k rozšíření organizačního uspořádání o jeden stupeň a to o krajské soudy, resp. jejich specializované senáty. Na existenci současného správního soudnictví v České republice je tak nutno hledět jako na soudnictví, které má nezpochybnitelnou prvorepublikovou tradici, a které je jistě nezbytnou a potřebnou zárukou zákonnosti veřejné správy. Jedná se o soudnictví, které po letech na výsluní upadlo na čas do naprostého zapomnění, aby se ná

Anotace:

sledně i přes odpor a nechuť politické reprezentace znovu zrodilo z popela jako bájný pták Fénix. Jeho novodobá existence je nedlouhá, je s ním spojeno plno otázek a námětů, ale myslím, že nebudu přehánět, když na závěr na jeho adresu řeknu: „Velmi dobře, jen tak dál.“

Abstract:

The term “judicial review” is an unclear one and there are many differing definitions. In general we can say, that it is one of the forms of supervision over the public administration, which is exercised not only by the system of courts, but also other authorities, which often resemble courts, use similar methods and procedures, but are not a part of the justice network. The beginnings of the judicial review are connected with the early enforcing of human and civil rights and with implementation of the ideas of democratic and legal state based on division of stately power. Its creation is connected with the development of administrative law in the separate legal systems of France and England, which first followed the same path, but in mid 17th century the became to differ and finally created two basic models of judicial review – the French “jurisdiction administrative” and English “judicial review”, which were later joined also by the German “Verwaltungsgerichtsbarkeit”. The French “jurisdiction administrative” is a type of centralised administrative justice, where special administrative courts supervise the administrative deeds. These courts are not a part of the system of courts, but belong to the executive branch, because the justice branch in the civil and penal law and the administrative branch are strictly separated. These courts are executed by appointed clerks, who have guaranteed virtually a judicial independence. In the English “judicial review” the administrative deeds are reviewed by general courts using the same methods as in disputes among private persons. This system is based on a principle of one unified jurisdiction exercised by standard courts and this system plays the main role in the supervision over the public administration. Only in the 19th century a system of various specialised administrative tribunals started to arise and their coexistence with the supervision of the standard courts is the most typical feature of this system now. Unlike the previous two models, the German “Verwaltungsgerichtsbarkeit” started to develop much later and was affected by them. This model of centralised administrative judicial review exercised by specialised courts spread in the whole Central Europe and two branches emerged within it – the Austrian branch, on which the judicial review system of the Czech Republic is based, and a Prussian branch. Whereas in the Austrian branch there was typically one high administrative court, in Prussia there was not only the high administrative court, but also a network of administrative tribunals consisting of professional clerks and honorary associate judges. As said above, the Czech judicial review in 1918 adopted the Austrian system and created one high administrative court for the whole territory of the republic. Although there were attempts to add administrative tribunals to this system, nothing changed until the end of existence of this court, i.e. until 1952. This system was resurrected after 1989, though initially only formally, because the high administrative court was mentioned only in the Constitution. Only since 01.01.2003 the administrative justice came to be defined also by law. However one change occurred there, as a new level was added to the system – regional administrative courts, i.e. their specialised senates. The present judicial review system of the Czech Republic is a court system with a long stable tradition, which provides the necessary checks and balances for the public administration. It is a judicial review system, which after many years of glory faded into oblivion, but finally managed to be reborn like the legendary Phoenix, in spite of hostile attitude of many politicians. The existence of this reborn system is not long, it has many questions and problems connected with its work, but I believe, it certainly deserves our praise: “Good work, carry on.”

Klíčová slova

správní soudnictví, judicial review, administrative tribunals, správní tribunály, Nejvyšší správní soud, soudní řád správní, juridiction administrative

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 6. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 12. 9. 2007
• Vedoucí: prof. JUDr. Petr Průcha, CSc.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Právní specializace / Veřejná správa