Aspekty a metody komunikace s pacienty na umělé plicní ventilaci při vědomí hospitalizovanými na jednotkách intenzivní péče

Michaela KLEMANOVÁ

Bakalářská práce

Nursing in intensive care

Anotace:

Cílem přehledové bakalářské práce bylo sumarizovat aktuální dohledatelné publikované poznatky o aspektech a metodách komunikace s pacienty hospitalizovanými na jednotkách intenzivní péče (JIP), kteří jsou při vědomí a zároveň jsou napojeni na umělou plicní ventilaci (UPV). Konkrétně je pak práce zaměřena na komunikaci s pacienty, kteří jsou na UPV napojeni invazivní cestou, tedy pomocí tracheostomické nebo endotracheální kanyly, která jim brání v komunikaci. Relevantní dokumenty pro tvorbu teoretických východisek byly dohledány v elektronických databázích EBSCO, PubMed a ProQuest. Práce byla následně rozpracována do dvou dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo sumarizovat aktuální dohledané publikované poznatky o aspektech komunikace s pacienty na UPV při vědomí hospitalizovanými na JIP, včetně správných přístupů všeobecných sester k těmto pacientům. Komunikace s pacienty na UPV při vědomí na JIP je velmi náročná a z důvodu častého neúspěchu je spojena se spoustou negativních emocí ze strany pacientů i všeobecných sester, které o tyto pacienty pečují. Složitost komunikace s pacienty na UPV souvisí s několika faktory, jako je prostředí JIP, celkový stav pacienta, komunikační dovednosti všeobecných sester nebo nedostatek času. Pro zlepšení komunikace je důležitý správný přístup všeobecných sester, který zahrnuje častou fyzickou blízkost, trpělivost, empatii, informování pacienta o tom, co se s ním v rámci ošetřovatelské péče děje nebo zajištění dostatečného prostoru pro pacientovi reakce. Druhým dílčím cílem bylo sumarizovat aktuální dohledané publikované poznatky o metodách komunikace využívaných u pacientů na UPV při vědomí hospitalizovaných na JIP. Nejčastěji využívanou metodou je tzv. alternativní a augmentativní komunikace (AAC), která v sobě zahrnuje metody s pomůckami a bez pomůcek. Augmentativní komunikace je definována jako doplňková a zahrnuje používání řeči těla, zatímco při alternativní komunikaci pacient používá k nahrazení mluveného slova komunikační pomůcky. Mezi metody bez pomůcek patří gesta, mimika, řeč těla, pohyby očí, odezírání ze rtů nebo otázky na "ano" a "ne". Metody s pomůckami se dělí na nízko-technologické a vysoko-technologické. Mezi nízkotechnologické metody patří tužka a papír nebo komunikační karty a abecední tabule. Vysokotechnologické metody zahrnují elektronické aplikace. Tyto metody se mohou využívat samostatně nebo se mohou kombinovat dle preferencí daného pacienta. Všechny tyto metody komunikaci s pacientem na UPV hospitalizovaným na JIP usnadňují a zefektivňují, ale stále se objevují i případy, kdy je i přes použití těchto metod komunikace neúspěšná. Efektivitu metod AAC ovlivňuje především fyzický a psychický stav pacienta, ale i nedostatečné znalosti všeobecných sester, které souvisí s nedostatečným školením o metodách AAC. Komunikace s pacientem na UPV při vědomí na jednotce intenzivní péče je tedy komplexní problém, na který je důležité se zaměřit.

Abstract:

The aim of this thesis was to summarize the current searchable published resource about aspects and methods of communication with conscious patients hospitalized in the intensive care unit (ICU) who are connected to an artificial lung ventilation. Specifically, the thesis is focused on communication with patients who are connected to the artificial lung ventilation in an invasive way, so by a tracheostomy or an endotracheal cannula, which prevents them from communicating. Relevant documents used for theoretical background were found in electronic information databases such as EBSCO, PubMed and ProQuest. The thesis was divided into main two subgoals. The first subgoal was to summarize current published findings about aspects of communication with patients on artificial lung ventilation hospitalized in the ICU, including the correct approaches of general nurses to these patients. Communication with conscious patients on artificial lung ventilation in the ICU is very demanding and is associated with a lot of negative emotions on the part of patients and general nurses who care for these patients because the communication is unsuccessful very often. The complexity of communicating with patients on artificial lung ventilation is related to several factors, such as the ICU environment, the overall condition of the patient, the communication skills of the nurses, or lack of time. To improve communication, the right approach of nurses is important, which includes frequent physical closeness, patience, empathy, informing the patient about what is happening to them in nursing care, or providing sufficient space for the patient to respond. The second subgoal was to summarize the current published findings about communication methods used in conscious patients on artificial lung ventilation in the ICU. The most used method is the alternative and augmentative communication (AAC), which includes aided and unaided methods. Augmentative communication is defined as complementary and involves the use of body language, while in alternative communication the patient uses communication aids to replace the spoken word. Unaided methods include gestures, facial expressions, body language, eye movements, lip-reading or yes and no questions. Aided methods are divided into low-tech and high-tech methods. Low-tech methods include pencil and paper or communication cards and alphabet boards. High-tech methods include electronic applications. These methods can be used alone or combined according to the patient's preferences. All these methods make communication with the patient on artificial lung ventilation in the ICU easier and more effective, but there are still cases when communication is unsuccessful despite the use of these methods. The effectiveness of AAC methods is mainly influenced by the patient's physical and mental condition but also by insufficient skills of general nurses, which are related to insufficient training on AAC methods. Communicating with the conscious patient on artificial lung ventilation in the intensive care unit is therefore a complex issue that needs to be addressed.

Klíčová slova

intenzivní péče, komunikace, všeobecná sestra, bariéry, umělá plicní ventilace, metody, bdělý pacient

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Daniela Bartoníčková

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta zdravotnických věd

Bakalářský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Všeobecná sestra