Kontaminace pitné vody arsenem v Bangladéšské lidové republice

Ondřej Kos

Bakalářská práce

Arsenic contamination of drinking water in The People´s Republic of Bangladesh

Anotace:

Karcinogenní toxin arsen (As) se běžně vyskytuje v přírodě. Způsobuje různé chronické nemoci, jako jsou změny kůže, selhání orgánů a různé typy rakoviny. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje maximálně 10 ug/L jako bezpečnou hodnotu k pití. V případě Bangladéše vzrostla koncentrace až na 2000 ug/L. Očekává se, že 35 až 77 milionů lidí používá kontaminované vody jako pitný zdroj. Přesný stav krize arsenu není jednoznačně znám. V této literární rešerši se posuzuje problém zavedením modelu DPSIR, který slouží jako nástroj na všechny problémy, příčiny a možná řešení kontaminace arsenu. Po prvním kroku se ukázalo, že nejzávažnější příčinou vysoké kontaminace je přirozený výskyt arsenu v podloží Bangladéše. Je to způsobeno zvětráváním himalájských hor. Kromě toho existují důkazy, že koželužské odvětví společně s odvětvím barev, laků a nátěrů, přispívají ke krizi této toxické látky. Všechny průmyslové činnosti, které vytlačují a vypouštějí látku do životního prostředí, by měly být mapovány s cílem vytvořit podmínky na kontrolu a sledování činnosti průmyslu. Jelikož se karcinogenní toxin vyskytuje hojně v půdě, je třeba hledat řešení, jak získat vodu bez této látky. Podíváme-li se na současné techniky, tak hlubinné studny (DTW) jsou méně znečištěné než povrchové studny (STW), které jsou instalovány po celé Bangladéši. Existují k dispozici také techniky, které jsou schopny odstranit arsen z pitné vody, a povrchové vody purifikovat od patogenů. Vzhledem k tomu, že peníze jsou potřeba pro instalaci infrastruktury, občané by měli být připraveni uhradit část ze svých příjmů. Avšak nelze vyloučit korupci ve spolupráci s bangladéšskou vládou a nevládními organizacemi. Posledním důležitým řešením je vzdělání, poskytované národní neziskovou organizací (NGOs). NGOs může zvýšit povědomí mezi občany o problému, učit občany jak rozpoznat příznaky otravy arsenem, zapojit občany do vědy, s cílem zmapovat všechny kontaminované oblasti a zvýšit ochotu platit za infrastruktury, které přispívají k dostupnosti pitné vody bez obsahu arsenu.

Abstract:

The carcinogenic toxin arsenic (As) is commonly present in nature and causes chronic diseases such as skin changes, organ failure and different types of cancer. The World Health Organization (WHO) recommendsa maximum of 10 ug/L as a safe value to drink, but in the case of Bangladesh the concentrationsrise up to 2000 ug/L. Although it is expected that 35 up to 77 million people are using arsenic-contaminated water as drinking source, the exact size and state of the arsenic crisis is unknown. In this literature research,a problem assessment was done by implementing the DSPIR model as an instrumentto find all the problems, causes and possible solutions of arsenic contamination. After this first step, it became clear that the most important cause of the high contamination is the natural occurrence of arsenic in the subsoil of Bangladesh, derived by the weathering of Himalayanrock. Besides that, there is evidence that paint and tannery industries contribute to the arsenic crisis. Therefore, all industrial activities that expel and discharge arsenic into the environment should be mapped in order to create policies as a legal instrument to control and monitor activities from the industry. Since arsenic is so abundant in the soil, solutions should be sought in the obtaining of arsenic-free water. Looking at current techniques, deep tube wells (DTW) are less contaminated with arsenic than shallow tube wells (STW) that are installed all over Bangladesh. Furthermore, there are techniques available which are able to remove arsenic from the drinking water and to treat surface waters from pathogens. Because money is needed for the installation of infrastructure, citizens should be prepared to pay a part of their income to a new independent third party, a cooperation between the government of Bangladesh and NGOs, to exclude possible corruption. As a last important solution, education given by NGOs can raise acceptance and awareness among citizens, learn citizens how to recognize symptoms of arsenic poisoning, involve citizens into science in order to map all contaminated wellsand increase the willingness to pay for infrastructure that contributes to the availability of arsenic-free drinking water.

Klíčová slova

pitná voda, Arsen, purifikace vody, Bangladéš, DPSIR model

Keywords

Arsenic, Bangladesh, DPSIR model, drinking water, purification of water

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Vladimír Krepl, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta tropického zemědělství

Bakalářský studijní program / obor:
Tropické zemědělství / Trvale udržitelný rozvoj tropů a subtropů