Faktory intenzivního hospodářského růstu v Číně

Andrea Palaščaková

Diplomová práce

The Determinants of Intensive Economic Growth in China

Anotace:

Čína se pro vyspělé země stala jednak silným konkurentem v levné výrobě, jednak ohromným trhem s rychle rostoucí poptávkou, na němž mohou uplatnit svou nabídku. Z pohledu ekonomické úrovně má však Čína k vyspělým zemím velice daleko, i když dochází k rychlé konvergenci. Mzdy proto nezadržitelně rostou, cenová konkurenceschopnost se snižuje, a tak nezbývá než zvyšovat produktivitu. Vláda se ve svých hospodářsko-politických strategiích zaměřuje na to, aby si ekonomika svůj růst udržela i do budoucna, což znamená rozvíjet faktory intenzivního růstu, jehož zdrojem je technologický pokrok. Tato práce se zaměřuje na to, jak se Číně daří tyto záměry naplňovat. Cílem je zhodnotit faktory intenzivního hospodářského růstu Číny a snahu vlády podporovat rozvoj mimocenové konkurenceschopnosti. Nejprve je ilustrována role technologického pokroku v hlavních teoriích ekonomického růstu (keynesiánské teorie, Solowův-Swanův model, nová teorie růstu: AK modely, modely s lidským kapitálem, R&D modely předpokládající nerivalitní využití know-how a reálnější schumpeteriánské modely konkurenčních inovací, které zachycují proces kreativní destrukce, popsaný již dříve J. A. Schumpeterem). Při hlubším pohledu se výklad dostává až na úroveň fundamentálních faktorů, z nichž jsou pro tuto práci relevantní institucionální podmínky, které lze ovlivnit hospodářskou politikou. Poznatky těchto teorií jsou pro následující kapitoly návodem k tomu, které faktory ovlivňují intenzivní růst. Rovněž v souladu s teorií konvergence, která vychází z modelu Solowa-Swana, se v dalších kapitolách metodologicky vychází z komparativní ekonomie. I proto je Čína srovnávána s vyspělými ekonomikami OECD, které se snaží dohnat, zejména s USA, Japonskem a Německem – vůdčími ekonomikami Ameriky, Asie a Evropy, významnými obchodními partnery a konkurenty. Ve třetí kapitole jsou po stručném motivačním seznámení s vývojem čínského hospodářství rozebrány institucionální podmínky, které ovlivňují investice do technologického rozvoje. První část porovnává příznivost podnikatelského a investičního prostředí se zaměřením na vznik nových firem, které jsou podle teorie kreativní destrukce nositelem inovací. Dále je popsána vládní politika Číny na podporu výzkumu, vývoje a inovací, její nástroje a opatření přijatá v posledních letech. Poslední část kapitoly sleduje rozvoj lidského kapitálu v Číně. Čtvrtá kapitola porovnává kvantitativní ukazatele výzkumu, vývoje a inovací. Těmi základními jsou výdaje na výzkum a vývoj, zaměstnanost ve výzkumu a vývoji a patentové přihlášky. Kapitola podrobněji přibližuje i jejich strukturu podle různých hledisek, která jsou důležitá pro jejich efektivitu a budoucí vývoj. Poslední kapitola se přesouvá na rovinu reálných projevů a výsledků intenzivního růstu. Zabývá se proto vývojem produktivity a technologické struktury hospodářství. V závěru je provedeno souhrnné zhodnocení faktorů intenzivního růstu Číny a jsou navržena možná zlepšení.

Abstract:

From the developed countries' perspective China has become both a strong competitor in cheap production and a huge market with rapidly growing demand where they can realize their supply. But in terms of GDP per capita China is not even close to the developed countries' level however the rapid convergence is underway. That is why wages are inexorably increasing and price competitiveness decreasing. Therefore there is no way around but to boost productivity. The government's economic policy strategies are aimed to keep the economy growing in the future, which means to develop factors of intensive economic growth that is driven by technological change. This work examines how China manages to reach this goal. The work's aim is to assess the determinants of China's intensive economic growth and the government's support to development of non-price competitiveness. Firstly, there is illustration of the role of technological change in the theories of economic growth (the Keynesian theory, Solow-Swan model, endogenous theories such as AK models, models with human capital, R&D models assuming non-rival use of know-how and more realistic Schumpeterian models of competitive innovations that contain the process of creative destruction described earlier by J. A. Schumpeter). Having a deeper look inside the topic, the explication sheds light on the fundamental factors from which the institutional conditions that can be influenced by economic policies, are relevant. The theories' findings give the direction for the next chapters of what the factors of intensive growth are. Also according to the convergence theory that comes from the Solow-Swan model, the next chapters' methodology is based on comparative economics. Therefore China is compared to developed economies of OECD that it wants to catch up with, particularly United States, Japan and Germany – leading economies of America, Asia and Europe, significant trade partners and competitors. The third chapter, after brief introduction of the recent evolution of Chinese economy, analyses institutional environment that affects investments in technological advance. The first subsection compares attractiveness of business and investment environment with focus on new firms that are source of innovations according to the theory of creative destruction. The next subsection describes China's government policies that support research, development and innovations, its instruments and measures adopted in recent years. The last subsection of the chapter studies human capital development in China. The fourth chapter compares quantitative indicators of research, development and innovations which are R&D expenditures, R&D employment and patents. The chapter takes a closer look into their structure according to various viewpoints that are important for their effectiveness and future development. The last chapter turns its attention to the stage of real manifestation and performance of intensive growth. Therefore it analyses the development of productivity and technological structure of the economy. The conclusion follows. It makes a summarizing assessment of determinants of China's intensive economic growth and concurrently proposes possible improvements.

Klíčová slova

Čína, intenzivní ekonomický růst, výzkum a vývoj, inovace, konkurenceschopnost, podnikatelské prostředí

Keywords

China, intensive economic growth, research and development, innovations, competitiveness, business environment

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 4. 6. 2013
• Vedoucí: Michaela Tichá
• Oponent: Milan Kaštan

VŠB - Technická univerzita Ostrava

Ekonomická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Hospodářská politika a správa / Národní hospodářství