Theses 

Pozitivita v kontextu duševního zdraví: Ověření psychometrických vlastností české verze Dotazníku pozitivity – Bc. Martina Chramosilová

česky | in English | slovensky

Agenda:
Změnit agendu. Adresa v ISu:

Zpět na vyhledávání

Bc. Martina Chramosilová

Diplomová práce

Pozitivita v kontextu duševního zdraví: Ověření psychometrických vlastností české verze Dotazníku pozitivity

Positivity in the context of mental health: Psychometric properties of the Czech version of the Positivity test

Anotace: Ústředním tématem této diplomové práce je koncept Pozitivity, mnohdy také nazývané jako pozitivní myšlení či pozitivní orientace. Hlavním cílem práce bylo ověření psychometrických vlastností českého překladu Dotazníku pozitivity (Positivity Test) italských autorů G. V. Caprary, G. Alessandriho a P. Stecové. Dotazník je inovativní a administrativně nenáročnou metodou s širokými možnostmi využití, umožňující zkoumat míru Pozitivity jakožto stabilního osobnostního rysu nebo dispozice a strukturu pozitivní orientace jedince. Zároveň, je-li to žádoucí, umožňuje pomocí Lži škál také odhalit míru zkreslení nebo falsifikace jednotlivých profilů respondentů. Práce dále pomocí kvantitativní analýzy sesbíraných dat zkoumá Pozitivitu v kontextu duševního zdraví, deprese a životní spokojenosti za využití těchto metod: Mental Health Continuum Short Form (MHC-SF), Patient Health Questionnaire-9 Depression Scale (PHQ-9) a Satisfaction With Life Scale (SWLS). Zařazením těchto metod do administrované testové baterie spolu s českou verzí Dotazníku pozitivity pak bylo možné získat odpovědi na stanovené výzkumné otázky a hypotézy mapující vzájemné vztahy a možné souvislosti mezi těmito konstrukty na vzorku české populace, který se skládal z 223 respondentů. Díky evidenci demografických údajů byly zkoumány i odlišnosti v míře Pozitivity mezi respondenty jednotlivých sociodemografických kategorií. Výsledky analýzy psychometrických vlastností dotazníku poukazují na možná problematická místa z hlediska vnitřní konzistence, split-half reliability a faktorového rozložení Dotazníku pozitivity. Naměřené hodnoty byly většinou uspokojivé, ale vždy globálně nižší, nebo (v případě explorační faktorové analýzy) jen částečně ekvivalentní původním výsledkům originální metody. Důkladnější revizí českého překladu metody by tedy měl započnout komplexnější proces celkové validizace Dotazníku pozitivity v rámci české populace pod záštitou Hogrefe Testcentra. Dále byly potvrzeny všechny stanovené výzkumné hypotézy, týkající se konstruktů duševního zdraví, životní spokojenosti a deprese coby statisticky významných prediktorů Pozitivity – byl tak ověřen teoretický základ a dále podložena dosavadní výzkumná zjištění. Statisticky významné odlišnosti pak byly zjištěny v demografických kategoriích bydliště, rodinného stavu a subjektivně udávané míry zdraví respondentů. Vzhledem k velikosti a nevyrovnanosti výzkumného vzorku je však třeba tato zjištění interpretovat obezřetně a spíše odkazovat na další, reprezentativněji strukturovaný výzkum. Závěrem je možné načrtnout podnětné směry dalšího možného výzkumu Pozitivity a poukázat na široký záběr využití Dotazníku pozitivity v praxi – zejména v oblasti psychologie práce a organizace, vývojové a pedagogické psychologie nebo klinické psychologie.

Abstract: The central theme of this diploma thesis is the concept of Positivity, often called also positive thinking or positive orientation. The main objective of this thesis is to evaluate psychometric properties of the Czech translation of the Positivity Test created by Italian authors G. V. Caprara, G. Alessandri and P. Steca. The test is an innovative and easy to-administer method with broad spectrum of use, enabling the research of Positivity as a stable personality trait or disposition and the structure of an individual’s positive orientation. Thanks to the two Lie scales included in the test it is also possible to identify distorted or falsified profiles if needed or necessary. Furthermore through quantitative analysis of the collected data this thesis examines Positivity in the context of mental health, depression and life satisfaction using these methods: Mental Health Continuum Short Form (MHC-SF), Patient Health Questionnaire-9 Depression Scale (PHQ-9) and Satisfaction With Life Scale (SWLS). Through incorporation of these methods in the administered test we were able to answer our research questions and hypotheses, which map the mutual relationships and possible connections between the measured constructs within the research sample consisting of 223 Czech respondents. The differences in the degree of Positivity between various sociodemographic groups were also examined. The analysis of the psychometric properties of the Positivity Test points to its possible problematic parts regarding its internal consistency, split-half reliability and factor distribution. The results measured were mostly satisfactory, although globally lower or (in case of the exploratory factor analysis) only partially equivalent to the psychometric results of the original method. The more complex validation process of the Czech version of the Positivity test under the patronage of Hogrefe Testcentrum should therefore be initiated with a thorough revision of the method’s translation into the Czech language. In addition all of the established research hypotheses relating to the constructs of mental health, life satisfaction and depression as statistically significant predictors of Positivity were confirmed – verifying the theoretical background and supporting the previous research findings. Statistically significant differences were discovered between the sociodemographic categories of the respondents’ residence, family status and subjectively perceived health. Given the rather small size and demographically unbalanced nature of our research sample these findings are to be interpreted cautiously and refer to further and more representatively structured research. In conclusion it is possible to outline potential future research trends and topics and highlight the abundant possibilities of the Positivity Test use, especially in the fields of occupational and organizational psychology, clinical psychology and developmental and educational psychology.

Klíčová slova: Pozitivita, Positivity, Dotazník pozitivity, Positivity Test, pozitivní orientace, positive orientation, pozitivní psychologie, positive psychology, duševní zdraví, mental health, deprese, depression, životní spokojenost, life satisfaction, optimismus, optimism, sebeúcta, self-esteem

Jazyk práce: čeština

Obhajoba závěrečné práce

  • Obhajoba proběhla 13. 1. 2016
  • Vedoucí: doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D.
  • Oponent: Mgr. Eliška Čejková

Citační záznam

Citace dle ISO 690: LaTeX | HTML | text | BibTeX | Wikipedie

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Zveřejněno v Theses:
  • světu
Složka Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta


Nahoru | Aktuální datum a čas: 19. 4. 2019 15:12, 16. (sudý) týden

Soukromí

Kontakty: theses(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz