Vliv clonné seče a přípravy půdy na obnovu borovice lesní

Bc. Jakub Roztočil

Diplomová práce

Scots pine regeneration in relation to shelterwood cutting and soil preparation

Anotace:

V současné době můžeme pozorovat v oblasti lesnictví rostoucí zájem lesníků o přírodě blízké postupy pěstování lesů a maximalizaci využívání přírodě blízkých procesů, což je bezesporu i přirozená obnova. U borovice lesní jakožto světlomilné dřeviny je možnostem využití jemnějších postupů obnovy pod porostem věnována poměrně malá pozornost. Cílem této práce je vyhodnotit parametry obnovy borovice lesní po provedeném těžebním zásahu na experimentálních plochách s různým stupněm zakmenění a různými variantami přípravy půdy a odvodit pěstební doporučení pro dané stanovištní a porostní podmínky.Ke sběru dat byla využita plocha Mariánka II, která byla založena v březnu 2017 na celkové ploše 6,5 ha. V každém stupni proclonění vzniklo celkem 8 pruhů o šířce 31,25 m, kdy každá varianta přípravy půdy má jedno opakování. Celkově se tedy jedná o 32 parciálních obdélníkových ploch o velikosti 31.25 x 60 m. Do těchto pruhů byly v pravidelných rozestupech umístěny vlastní kruhové zkusné plochy o poloměru r = 12,6 m (500 m2) v celkovém počtu 64. V každé kruhové zkusné ploše bylo vytyčeno 9 subploch o průměru 0,625 m (devátá subplocha byla vytyčena na samotném středu zkusné plochy pro potřeby kontrolního výsevu). Porost byl rozčleněn na 4 varianty zakmenění, a to 0,7; 0,5; 0,4 a 0,0. Dále v porostu proběhla příprava půdy shrnutím klestu, frézou a řádkovačem. Zbytek ploch byl ponechán bez přípravy. Sběr dat probíhal během vegetačního období roku 2018 (červen až listopad). Na subplochách byly s pomocí hemisférické fotografie a softwaru WinSCANOPY 2012a stanoveny světelné charakteristiky (přímé, rozptýlené a celkové záření a míra otevření zápoje). V programu Statistica 12 byl pro vyhodnocování dat využit Kruskal-Wallisův test pro všechny parametry na hladině významnosti do 0,05.Z hlediska počtu přirozené obnovy měla významný vliv příprava půdy a významněji kombinace přípravy půdy a vhodného zakmenění. Celkově nejlepších výsledků přirozené obnovy borovice lesní bylo dosaženo v kombinaci řádkovače a zakmenění 0,4 (průměr za vegetační období je 17 ks.m-2 S.D.:±3,21, což odpovídá 170 000 ks.ha-1). Zásoba se na těchto plochách pohybovala kolem 170 m3.ha-1 s výčetní kruhovou základnou 15 m2.ha-1. Příprava půdy a významněji kombinace přípravy půdy a vhodného zakmenění měly u umělé obnovy ještě větší vliv než u obnovy přirozené. Nejvyšší počet umělé obnovy byl zjištěn u řádkovače, což potrhává jeho největší účinnost ze všech použitých příprav půd. Z dosažených výsledků vyplývá, že při vhodných stanovištních a porostních podmínkách a při dodržení obnovních postupů clonné seče s použitím přípravy půdy se přirozená obnova pod porostem jeví jako velice vhodná alternativa obnovy borových porostů na CHS 13.

Abstract:

At present, we can see a growing interest of foresters in the field of close-to-nature silviculture maximizing the use of natural processes, which is undoubtedly also a natural regeneration. There is relatively little attention given to the possibilities of using finer approaches of forest regeneration in the pine forest as a light-demanding wood species. The aim of this work is to evaluate the parameters of the regeneration of Scots pine stands with different degree of stocking and variants of soil preparation and to derive silvicultural recommendations for the given site and stand conditions.The Mariánka II area, which was established in March 2017 on a total area of 6.5 ha, was used for data collection. A total of 8 strips with a width of 31.25 m were produced in each stocking degree, with each soil preparation having one repetition. Thus, in total, there are 32 partial rectangular areas of 31.25 x 60 m. Own circular plots of radius r = 12.6 m (500 m2) in the total number of 64 were placed in these strips at regular intervals. Nine sub-surfaces of 0.625 m in diameter (the ninth subfield was drawn at the very center of the plot for control sowing). The stand was divided into 4 stocking variants, 0.7; 0.5; 0.4 and 0.0. Furthermore, soil preparation was carried out by summarizing brushwood, milling cutter and spreader. The rest of the areas were left unprepared (control variant). Data collection took place during the 2018 vegetation period (June to November). Light characteristics (direct, diffuse, and total radiation, and the degree of canopy opening) were determined on subfolders with the help of hemispherical photography and WinSCANOPY 2012a software. The Kruskal-Wallis test for all parameters at significance level up to 0.05 was used in the Statistica 12 program for data evaluation.From the point of view of the number of natural regeneration, soil preparation and, more significantly, the combination of soil preparation and appropriate stocking had a significant impact. Overall, the best results of the natural regeneration of the Scots pine were achieved in the combination of the windrower and stocking 0.4 (average for the growing season is 17 pcs.m-2 S.D.:3.21, which corresponds to 170,000 pcs.ha-1). The stock on these areas ranged around 170 m3.ha-1 with basal area of 15 m2.ha-1. Soil preparation and, more importantly, the combination of soil preparation and proper stocking have had an even greater impact on artificial regeneration than natural regeneration. The highest number of artificial regeneration was found in the windrower, which tears its greatest efficiency out of all the soil preparations used. The results show that under suitable habitat and stand conditions the shelterwood regeneration using soil preparation appears to be a very suitable alternative to the clearcut regeneration of pine stands in target management set CHS 13.

Klíčová slova

clonná seč, příprava půdy, přirozená borová stanoviště, světelná intenzita, zakmenění

Keywords

shelterwood cutting, soil preparation, natural pine habitats, light intensity, stocking

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Magisterský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství