Úloha sestry v péči o chronickou ránu s využitím alternativních metod a materiálů vlhkého hojení

Martina SKŘÍŠOVSKÁ

Bakalářská práce

The role of nurses in the care of chronic wounds by using alternative methods and materials of moist wound healing

Anotace:

Bakalářská práce se zabývá rozborem aktuální klasifikace ran a problematikou léčby chronické rány. V úvodu teoretické části práce je definován pojem rána společně s klasickým rozdělením ran z hlediska jejich patologicko-traumatologického vzniku. V následujících kapitolách je v obecné části rozebrán proces hojení rány z molekulárně biologického aspektu, definován pojem akutní a chronická rána, nově zavádí pro chronickou ránu termín nehojící se rána. Ve speciální části jsou popsány jednotlivé patologicko-chirurgické typy chronických ran z jejich molekulárně biologického, chirurgicko anatomického a terapeutického hlediska. Následně bakalářská práce specifikuje rizikové faktory ovlivňující proces hojení rány se zaměřením na jejich terapeutickou ovlivnitelnost. Tyto faktory jsou rozděleny na systémové a lokální. Bakalářská práce pokračuje rozborem terapeutických a ošetřovatelských možností v léčbě chronické rány od tradičních převazů s využitím sterilních mulových čtverců a dezinfekčních roztoků k materiálům vlhkého hojení, dále pak navazují kapitoly zabývající se moderními metodami débridementu chronické rány jako jsou ultrazvuková hydrochirurgie, terapie řízeným podtlakem nebo larvoterapie. Jednotlivé kapitoly popisují indikace a kontraindikace pro použití těchto metod, jejich výhody a přínos pro pacienta, zaměřují se na roli sestry v péči o chronickou ránu s využitím těchto metod. Závěr teoretické části práce je věnován nutriční podpoře a systémové enzymoterapii, která má zajistit organismu dostatečný příjem energie, všech makronutrientů i mikronutrientů důležitých a nezbytných pro stavbu nových tkání. Empirická část bakalářské práce je formou kvalitativního výzkumu zaměřena na zdokumentování role sestry v péči o pacienta s jedním typem chronické rány, konkrétně o pacienta po laparotomické operaci s rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následně sekundárně se hojící chronickou ránou. K dosažení tohoto cíle bylo použito metody případových kazuistik, kdy byl u skupiny cíleně vybraných pacientů zaznamenán průběh systémové terapie s podporou kardiovaskulárních, ventilačních a nutričních funkcí a se zřetelem na provedený operační výkon, doplněn popisem lokální terapie o chronickou ránu se zaměřením na podíl sestry v péči o tuto ránu, popis dokresluje pořízená fotodokumentace. Kazuistiky popisným způsobem přibližují regresi, stagnaci či progresi vývoje v procesu hojení rány, mapují roli a míru zapojení sestry do péče o tuto ránu, využití alternativních pomůcek v péči o tuto ránu, umění improvizace. Shrnutí výsledků v bakalářské práci přináší závěr, že vědeckotechnický pokrok, který otevírá pacientovi s chronickou ranou nové možnosti a zavádí do terapie chronické rány moderní technologické postupy, přesto existuje skupina pacientů po laparotomických operacích s provedeným rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následnou dehiscencí anastomozy, která je pro využití těchto technologií kontraindikována. Tito pacienti jsou odkázáni na holisticky poskytovanou péči multidisciplinárního týmu, v němž má sestra svojí nezastupitelnou pozici. Biopsychosociální potřeby takto nemocného pacienta kladou na sestru vysoké nároky po stránce osobnostní i profesionální. Úvaha na závěr zvažuje a navrhuje možnost zapojení sestry do předoperační přípravy pacienta k plánovanému resekčnímu výkonu na GIT, a to formou edukace v oblasti podpory nutričních funkcí a systémové enzymoterapie.

Abstract:

This bachelor?s thesis deals with the actual classification of wounds and the issue of the chronic wound treatment. In the preface of the theoretical part of the thesis, the term wound is defined and the wounds are subcategorized in the terms of their pathological traumatological origin. In the next chapters, the process of the wound healing is analysed from molecular biological aspect, the terms acute and chronic wound are defined and newly introduces the term non-healing wound for the chronic wound. In the special part, the particular pathological-surgical types of chronic wounds are described from their molecular biological, surgical anatomical and therapeutic point of view. Next, the paper specifies risky factors influencing wound healing process aiming their therapeutic influenceability. These factors are further divided into the system ones and the local ones. The thesis continues with the analysis of the therapeutic and nursing possibilities in the chronic wound treatment describing traditional bandages including sterile pieces of gauze and disinfectant solutions for the materials of the moist wound healing. This is followed by the chapters discussing modern methods of the debridement of the chronic wound such as ultrasonic hydrotherapy, negative-pressure wound therapy or larval therapy. Each chapter describes both the indications and the contraindications for the use of these methods, their advantages and benefits for the patient, aiming the role of the nurse in the chronic wound healing process using these methods. The end of the theoretical part of the thesis is devoted to the nutritional support and the systemic enzymotherapy, which ensures a sufficient energy intake to the organism and both all the macronutrients and micronutrients necessary for building the body tissues. The empirical part of the thesis is in the form of a qualitative research focused on the documentation of the role of the nurse in the care of the patients with a single type of the chronic wound ? more precisely the patient after laparotomy with an extensive resection of the digestive system and a subsequent secondarily healed chronic wound. The method of using case studies was used to accomplish this goal. The record of the chosen group of the patients and the process of the systemic therapy with the support of the cardiovascular, ventilatory and nutritional functions regarding the surgical performance is acquisited and it is completed with the description of the local therapy of the chronic wound, with the description of the role of the nurse in the healing process and with the enclosed photo documentation. Casuistries describe the regression, the stagnation or the progress of the wound healing process; they map the role and the participation rate of the nurse in this process and the use of alternative equipment in this process and the art of improvisation. The summary of the results brings up the conclusion that the scientific and technological progress opens up new possibilities to the patient with the chronic wound and introduces modern technological procedures into the chronic wound therapy though there is a group of patients after laparotomy surgeries with the conducted extensive resection of the digestive system and with the subsequent anastomosis dehiscence, which is contraindicated for the use of these methods. These patients are left to depend on the holistically provided care of a multidisciplinary team with irreplaceable role of the nurse. Biopsychosocial needs of the patient puts great demands on the nurse regarding both the personal and the professional side. The reasoning at the end weighs up and suggests the possibilities of the participation of the nurse in the preoperative preparation of the patient for the planned resection of the digestive system mainly in the form of the education in the support of the nutritive functions and the systemic enzymotherapy.

Klíčová slova

chronická rána, hydroterapie, larvoterapie, nutriční podpora, terapie řízeným podtlakem, vlhké hojení, sestra

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 5. 2013

Zveřejnit od: 3. 5. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Ivana Chloubová

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Všeobecná sestra