Optimální sociální organizace v chovech skotu

Barbora Chotovinská

Bakalářská práce

Optimal social organization in breeding of cattle

Anotace:

Cílem této bakalářské práce bylo popsat, jaký vliv má technologie ustájení na sociální chování skotu, jak můžeme minimalizovat výskyt stresu vyplývající z konfliktů a agresivity mezi jednotlivci a čím zlepšit vztahy mezi zvířaty, které podporují jejich welfare a reprodukční úspěch. Většina telat chovaných v intenzivních chovech s tržní produkcí mléka jsou oddělena od matek během pár hodin po narození a umístěna do individuálních boxů. To narušuje sociální vývoj, zvyšuje výskyt agonistického chování a v několika případech může navodit akutní stres, který má dlouhodobé negativní účinky. Párový a skupinový odchov má pozitivní vliv na schopnost přizpůsobit se novým situacím, na rychlost učení, na nižší výskyt stereotypního chování a celkový welfare telat. Nemocné a poraněné krávy vykazují rozdíl ve fyzických aktivitách i v sociálním chování. Takto postihnuté krávy mohou být terčem agonistický střetů zdravých krav a vzhledem k jejich omezené možnosti se bránit, mohou být vytlačeny z míst pro odpočinek nebo z míst určených pro příjem krmiva a vody. Při onemocnění nebo zranění zvířata omezují sociální kontakt a hledají izolaci, mění dobu ležení, a proto poměr a četnost doby stání a ležení může být užitečné pro identifikaci nemocných krav. Chování bývá také ovlivněno přítomností či absencí rohů. Rohy mohou sloužit jako nástroj pro péči o tělo nebo k vyjadřování sociálních interakcí. Při rozhodnutí odchovu rohatého skotu je zapotřebí při systémech ustájení udělat určité úpravy, jako je například větší prostor na krávu nebo potlačení slepých uliček, aby nedocházelo k agresi a následnému zranění. Management ustájení musíme přizpůsobit i velikosti skupiny zvířat, aby nedocházelo ke konkurenčním bojům o zdroje. Obzvlášť při početnější skupině je důležité dodržovat při ustájení adekvátní počet míst pro odpočinek a dostatečný prostor na jedno zvíře nejen při krmení či napájení. Zároveň by nemělo docházet k častému přeskupování zvířat. Při přivedení skotu do nového stáda se může kvůli ujasňování hierarchie vyskytovat agonistické chování. U určování vůdčího postavení skotu může hrát roli například věk, velikost nebo plemeno. Pokud je skupina stabilní, vytváří se v ní často preferenční sociální vazby. Pozitivní interakce a vztahy mezi zvířaty jsou žádoucí, protože mají vliv na snížení stresu a v konečném důsledku přispívá k lepšímu reprodukčnímu úspěchu. Obohacení prostředí je dalším zásadním prvkem, který má vliv na podporu přirozeného chování a celkového welfare zvířat. Existuje řada metod, jak obohatit prostředí dobytka, a to jak při intenzivním chovu ve stájích, tak při extenzivním chovu na pastvinách.

Abstract:

The aim was to describe the effect of housing technology on the social behaviour of cattle, how we can minimise the stress of conflict and aggression between individuals and how to improve the relationships between animals to promote their welfare and reproductive success. Most calves raised in intensive dairy farms are separated from their mothers within hours of birth and placed in individual crates. This disrupts social development, increases the incidence of agonistic behaviour and in a few cases can induce acute stress that has long-term negative effects. Pair and group rearing has a positive effect on the ability to adapt to new situations, on the speed of learning, on the lower incidence of stereotypic behaviour and on the overall welfare of calves. Sick and injured cows show differences in physical activities and social behaviour. These affected cows may be the target of agonistic encounters by healthy cows and, due to their inability to defend themselves, may be forced out of resting areas or areas intended for feed and water intake. When sick or injured, animals reduce social contact and seek isolation, altering the amount and frequency of lying time and therefore the proportion and frequency of standing and lying time can be useful in identifying sick cows. Behaviour is also affected by the presence or absence of horns. Horns can serve as a tool for grooming or to express social interactions. When deciding on horned cattle behaviour, some adjustments need to be made in housing systems, such as more space per cow or suppression of blind alleys to avoid aggression and subsequent injury. We need to adapt housing management to the size of the animal group to avoid competition for resources. Particularly with larger groups, it is important to maintain an adequate number of resting places and sufficient space per animal for feeding or watering. At the same time, there should be no frequent regrouping of animals. When cattle are brought into a new herd, agonistic behaviour may occur due to the clarification of hierarchy. For example, age, size or breed may play a role in determining cattle leadership. If the group is stable, preferential social bonds often form. Positive interactions and relationships between animals are desirable because they have the effect of reducing stress and ultimately contribute to better reproductive success. Enrichment of the environment is another essential element that has an impact on promoting natural behaviour and overall animal welfare. There are a number of methods to enrich the environment of cattle, both in intensive barn rearing and extensive pasture rearing.

Klíčová slova

chování, welfare, skot

Keywords

behaviour, welfare, cattle

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Helena Chaloupková, Ph.D.
• Oponent: Olga Kracíková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Chov hospodářských zvířat