Porovnání podmínek prostředí a početnosti skokana štíhlého na vybraných výsypkách Mostecka

Bc. Kateřina Lauerová

Diplomová práce

Comparison of habitat features and abundances of the agile frog on selected spoil banks in Mostecko region

Anotace:

Výsypky vzniklé po těžbě hnědého uhlí se díky svému pestrému reliéfu a raně sukcesním stádiím stávají vhodným útočištěm pro řadu ohrožených druhů rostlin i živočichů. Po navezení se tato místa jeví jako měsíční krajina. Díky členitému terénu a nepropustnému podloží se zde však vytváří velké množství vodních ploch a pozvolnou sukcesí vzniká otevřená krajina s rozmanitými biotopy. Ty jsou vhodným místem například pro obojživelníky, kteří jsou celosvětově ohroženi. Téma této práce řeší porovnávání podmínek prostředí a početnosti modelového druhu obojživelníka, skokana štíhlého (Rana dalmatina), na Hornojiřetínské a Kopistské výsypce ve Severočeské hnědouhelné pánvi Mostecku. Byla použita data ze sčítání snůšek skokana štíhlého v letech 2019 a 2020. Hlavními cíli práce bylo porovnání počtu vodních ploch na obou výsypkách i mezi jednotlivými lety. Porovnány byly v tomto ohledu počty trvalých a periodických (v létě zanikajících) vodních ploch a dále počty/podíly vodních biotopů využívaných k reprodukci (s nalezenými snůškami) a bez nálezu snůšek skokanů. Kromě toho byly porovnány základní biotopové parametry vodních ploch mezi výsypkami, konkrétně zdali se výsypky liší v průměrné velikosti vodních ploch, jejich hloubce a zastoupení vodní vegetace. Více vodních ploch bylo nalezeno za oba roky na Kopistské výsypce, z nichž bylo 46 % zaniklých. Na Hornojiřetínské zaniklo pouze 19 %, tudíž se na ní vyskytoval ve finále vyšší počet vodních ploch vhodných pro reprodukci skokana. Ten obsadil na Hornojiřetínské výsypce 37 % a na Kopistské 38 % vodních ploch. Z výsledků biotopových charakteristik je zřejmé, že se výsypky mezi sebou významně liší pouze v podílu zastoupení vegetace.

Abstract:

Thanks to their varied relief and early succession stages, the dumps created after brown coal mining are becoming a suitable refuge for many species of plants and animals that are already endangered in our territory. After mining, the place appears as a lunar landscape. However, due to the rugged terrain and impermeable subsoil, a large number of water areas are created and a gradual succession creates an open landscape that hosts a large number of different interconnected habitats. These habitats are a suitable place for the lives of amphibians that are endangered worldwide. The topic of this work deals with the comparison of environmental conditions and abundance of a model amphibian species, the agile frog (Rana dalmatina), at the Hornojiřetínská and Kopistská dumps in the North Bohemian brown coal basin of Most. Data from the census of agile frog in 2019 and 2020 were used. The main objectives of the work were to compare the number of water areas on both dumps and between the years. In this respect, the numbers of permanent and periodic (disappearing in the summer) water areas were compared, as well as the numbers/shares of aquatic habitat used for reproduction (with found clutches) and without finding clutches. In addition, the basic habitat parameters of water bodies between landfills were compared, namely whether the landfills differ in the average size of water bodies, their depth and the representation of aquatic vegetation. More water bodies were found in both years at the Kopistská landfill, of which 46 % were extinct. Only 19 % of Hornojiřetínská disappeared, so in the final there was a higher number of water areas suitable for the reproduction of the frog. It occupied 37 % of the water areas in the Hornojiřetínská dump and 38 % in the Kopistská dump. From the results of habitat characteristics it is obvious that the dumps differ significantly only in the share of vegetation.

Klíčová slova

obojživelníci, ochrana obojživelníků, rekultivace, vodní plochy

Keywords

amphibians, amphibian conservation, reclamation, water bodies

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 12. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Jiří Vojar, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program / obor:
Inženýrská ekologie / Ochrana přírody