Sociální rizikové faktory matek dětí zemřelých náhle, neočekáváně a násilně do jednoho roku života

Mgr. Ivana OLECKÁ

Disertační práce

Anotace:

Úmrtnost dětí v prvním roce života je považována za velmi citlivý ukazatel sociálně ekonomických poměrů. Cílem práce je identifikovat a analyzovat sociální rizikové faktory na straně matek u dětí zemřelých náhle, neočekávaně a násilně do jednoho roku života ve třech krajích ČR. Praktickým výstupem práce je komentovaný soupis možných sociálních rizikových faktorů na straně matek, který může sloužit jako návrh pro sběr informací na místě úmrtí dítěte pro lékaře ohledávající tělo dítěte. Design výzkumu byl koncipován jako sekundární výzkum založený na studiu spisů ze zdravotních a soudních pitev za dobu 10 let (2007 2016). Jednalo se o smíšený vícefázový design s více metodami (mix methods) sekvenční, kde kvantitativní výzkum předchází výzkum kvalitativní. V první fázi výzkumu byla realizována obsahová analýza (n=114). Ve druhé fázi výzkumu byly záměrným výběrem zvoleny případy, kde znalecký posudek připouštěl smrt v souvislosti se SIDS a zároveň obsahovaly dokumenty, ze kterých bylo možné identifikovat sociální rizikové faktory (n = 5). Tyto spisy byly zpracovány jako případové studie. V souboru bylo celkem 76% spisů z pitev soudních a 24% zdravotních. Nejčastěji diagnostikovanou příčinou úmrtí byly vrozené vývojové vady a infekce (obě diagnózy tvoří celkem 50 %). Nejméně se vyskytující příčinou úmrtí jsou stavy úrazové (5% případů), 45% jsou úmrtí bezprostředně související s porodem, úmrtí na udušení různého původu a úmrtí s diagnózou SIDS. Výsledky se neodchylují od statistických dat za celou Českou republiku. Významně častěji umírají chlapci než dívky. Děti nejčastěji náhle a neočekávaně umírají doma, a to nejčastěji ve věku 2-4 měsíce. Četnější úmrtí v chladných ročních (podzim a zima) měsících se ve výzkumném souboru potvrdilo, ale rozdíl není statisticky významný. Identifikované rizikové faktory byly rozčleněny do pěti kategorií: 1. nízký socioekonomický status, 2. nevyhovující bytové podmínky, 3. nezdravý životní styl, 4. pochybení v péči o dítě, 5. jiné problémy v rodinném prostředí. Nejčetněji se objevuje kategorie pochybení v péči o dítě (n=28), kde se jako nejčetnější rizikový faktor jeví ukládání dítěte na břicho (n=11) a nezájem o dítě (n=7). Druhou největší kategorií rizikových faktorů je kategorie nízkého socioekonomického statusu (n=19). Další významnou kategorii je nezdravý životní styl matek (rodičů) (n=19). Pravděpodobnost nalezení sociálních rizikových faktorů nebyla v rozporu s původními předpoklady vyšší u diagnózy SIDS než u jiných diagnóz. Nejvíce sociálních rizikových faktorů bylo odhaleno u případů udušení a případů infekce. Z analýzy dokumentů vyplynulo, že celkem 70 ze 114 spisů neobsahuje dokumenty, ze kterých by bylo možné usuzovat na vliv sociálních rizikových faktorů. U zbývajících 44 spisů byly nalezeny sociální rizikové faktory ve většině případů (n=35). Významným zjištěním výzkumu jsou rozdíly v metodice diagnostiky i mezi typy zjišťovaných informací mezi pracovišti, u kterých bylo možné vzhledem k jejich společné historii předpokládat vysokou podobnost. Jednoznačná shoda na diagnostice náhlých úmrtí neexistuje uvnitř jednotlivých států, ani napříč státy. Řada odborníků se podílí na vyvíjení různých doporučení a konstruuje formuláře určené pro sběr dat o příčinách a okolnostech smrti dítěte. Tyto formuláře nejsou standardně využívány. Vhodně sestavený formulář byl nejefektivnějším způsobem, jakým zajistit, aby mohla být k dispozici všechna potřebná data. Na jeho konstrukci se musí spolupodílet multidisciplinární tým. Komentovaný soupis rizikových faktorů by měl sloužit jako příspěvek

Anotace:

do diskuze o nutných informacích, které je třeba na místě zaznamenat.

Abstract:

The aim of the paper is to identify and analyze the social risk factors regarding the mothers of children who died suddenly, unexpectedly, and violently within the first year of life in three Czech regions. The practical outcome of the work is an annotated list of possible social risk factors regarding the mother, which could serve as a proposal for data collection at the place of the child's death for the physician examining its body. The research design was composed as a secondary research based on the study of records of medical and forensic autopsies covering a 10-year long period (2007-2016). The design was mixed, multi-stage, and included various methods (mix method) sequential, where the quantitative research preceded the qualitative one. The first stage of the research included a content analysis (n=114). In the second phase, by design there were selected the cases where the expert's opinion admitted possible death by SIDS and at the same time there were documents available which made it possible to identify the social risk factors (n=5). These files were then processed as case studies. The sample consisted 76% of records from forensic autopsies and 24% from medical autopsies. The cause of death diagnosed most often were congenital development defects and infections (both diagnoses together represented 50%). The least frequent cause of death were injuries (5% of cases); 45% represented deaths directly related to the childbirth, death of suffocation of various origin, and death of the SIDS diagnosis. The findings do not deviate from the statistical data for the whole Czech Republic. Boys die significantly more often than girls. Most often the children die suddenly and unexpectedly at home, mostly at the age of 2-4 months. The fact that the deaths occur more often in the colder season (fall and winter) was confirmed in the research sample, however, the difference is not statistically significant. The risk factors that were identified were then sorted in five categories: 1/ low socioeconomic status, 2/ poor living conditions, 3/ unhealthy lifestyle, 4/ faulty care for the child, 5/ other problems in the family. The category of faulty care for the child occurred most frequently (n=28), where most often the risk factor seemed to be the practice of laying the infant on its stomach (n=11), and lack of interest in the child (n=7). The second biggest category of risk factors was that of low socioeconomic status (n=19). The next significant category was the unhealthy life style of the mothers (parents) (n=19). The probability that the risk factors will be identified in the SIDS diagnosis was not higher than for other diagnoses, contrary to the original expectations. The biggest amount of social risk factors were found in the cases of suffocation and infection. The document analysis revealed that 70 out of 114 records did not include any documents that would suggest any impact of social risk factors. The rest of 44 records included social risk factors in most cases (n=35). An important finding of the research are the differences in the diagnostic methodology as well as the types of searched information among different departments, although due to their common history great similarity in their approach had been expected. There is no definite agreement in the diagnosis of sudden deaths in different countries, nor in different regions of the same countries. A range of experts work on various recommendations and compile forms for data collection regarding the causes and circumstances of infants' death. These forms, however, are not routinely used. An appropriately compiled form would be the most efficient tool to secure that all necessary data are available. In its construction, a multidisciplinary team would have to participate. An annotated list of the risk factors should serve as a contribution to the discussion about the necessary information that needs to be recorded on the spot.

Klíčová slova

kojenec, smrt, pitva, SIDS, sociální rizikové faktory, mateřství

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 3. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 27. 4. 2018

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Sociální lékařství / Sociální lékařství