Kognitivní impairment po cévní mozkové příhodě

Bc. Šárka MATĚJČKOVÁ

Diplomová práce

Cognitive impairment after stroke

Anotace:

Kognitivní poruchy jsou častým následkem cévní mozkové příhody. Nejčastějším kognitivním deficitem po cévní mozkové příhodě je poškození paměti, zejména v oblasti krátkodobé paměti. Dále běžné příznaky mohou zahrnovat změny nálady nebo chování, ztrátu motivace a snížené vnímání okolí. Kognitivní poruchy mohou bránit pokroku v rehabilitaci a ovlivnit celkové výsledky zotavení. Cílem bylo zhodnotit úroveň kognitivních funkcí u pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě a porovnat změny na úrovni kognitivních funkcí u pacientů s běžným rehabilitačním programem a u pacientů, u nichž proběhl i kognitivní trénink. Hodnocena byla úroveň kognitivních funkcí u 12 pacientů. K tomu byl použit Albertův test, Montrealský kognitivní test, Písemné pojmenování obrázků a jejich vybavení a Beckův inventář deprese. Měření bylo realizováno před zahájením rehabilitace a poté po 14 dnech na Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Ve výzkumu byly položeny 4 vědecké otázky. První dvě hypotézy hodnotili celkové skóre Montrealského kognitivního testu a Písemného pojmenování obrázku a jejich vybavení, kdy statisticky významné bylo skóre prvního testu. Následující hypotéza zabývající se rozdílem pacientů s/bez kognitivního tréninku nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Významný rozdíl dle statistiky nebyl také prokázán u dalších 7 hypotéz věnujících se jednotlivým subtestům Montrealského kognitivního testu (zrakově-prostorové a exekutivní úlohy, pojmenování, paměť, pozornost, jazyk, abstrakce a orientace). Poslední hypotéza hodnotící míru deprese u pacientů po cévní mozkové příhodě pomocí Beckova inventáře deprese se prokázala jako statisticky významná. Byly prokázány změny na úrovni kognitivních funkcí a míry deprese v důsledku cévní mozkové příhody před poskytnutím a po skončení rehabilitační péče.

Abstract:

Cognitive impairment is a common consequence of stroke. The most common cognitive deficit after stroke is memory impairment, especially in the area of short-term memory. In addition, common symptoms may include changes in mood or behaviour, loss of motivation and reduced perception of the environment. Cognitive impairment can impede progress in rehabilitation and affect overall recovery outcomes. The aim was to assess the level of cognitive function in patients after stroke and to compare the changes in cognitive function in patients with a conventional rehabilitation program and in patients who also underwent cognitive training. The level of cognitive function was assessed in 12 patients. The Albert test, the Montreal Cognitive Test, the Written Picture Naming and Equipment and the Beck Depression Inventory were used. The measurements were taken before the start of rehabilitation and then after 14 days at the Rehabilitation Department of the University Hospital Olomouc. In our research we asked 4 scientific questions. The first two hypotheses evaluated the total scores of the Montreal Cognitive Test and the Written Picture Naming Test and their equipment, with the score of the first test being statistically significant. The following hypothesis dealing with the difference of patients with/without cognitive training was not shown to be statistically significant. A statistically significant difference was also not demonstrated for the next 7 hypotheses addressing the individual subtests of the Montreal Cognitive Test (visual-spatial and executive tasks, naming, memory, attention, language, abstraction, and orientation). The last hypothesis assessing the level of depression in post-stroke patients using the Beck Depression Inventory proved statistically significant. Changes in cognitive function levels and depression levels due to stroke before and after rehabilitation care were demonstrated.

Klíčová slova

kognitivní funkce, cévní mozková příhoda, mírný kognitivní deficit, kognitivní trénink, deprese po cévní mozkové příhodě, Montrealský kognitivní test, Písemný test pojmenování obrázků a jejich vybavení, Beckův inventář deprese

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Kateřina Wolfová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta zdravotnických věd

Magisterský studijní program / obor:
Aplikovaná fyzioterapie / Aplikovaná fyzioterapie