Ošetřovatelská péče u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra

Kateřina PRÁŠKOVÁ

Bachelor's thesis

Nursing care of children with cleft lip and palate

Anotácia:

Bakalářská práce řeší ošetřovatelskou péčí u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra. Práce se dělí na dvě části, teoretickou část a praktickou část. V teoretické části je popsaná anatomie a fyziologie oronasální oblasti, prenatální péče, klasifikace rozštěpů rtu a patra, historie léčby a současná chirurgická léčba, ošetřovatelský proces a multidisciplinární péče. V této bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči v oblasti výživy u dětí s rozštěpovou vadou rtu a patra. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči po operaci dítěte s rozštěpovou vadou. A posledním třetím cílem bylo zjistit informovanost rodičů o rozštěpové vadě rtu a patra u jejich dětí. Na získání těchto informací byla použita zdravotnická dokumentace k vytvoření podrobných kazuistik dítěte a rozhovor s rodiči dětí s rozštěpovými vadami. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaném pracovišti zaměřeném na léčbu vývojových vad rtu a patra u dětských pacientů. Všechny tyto informace, které byly zjištěny jsou zcela anonymní. Rozhovor obsahoval celkem 23 předem připravených otázek. Výsledkem empirické části bakalářské práce se staly dvě kazuistiky dětí, které byly hospitalizovány ve specializovaných pracovištích z důvodu operace rozštěpových vad obličeje. Jednotlivé rozhovory byly doslovně přepsány do programu MS Word a poté byla provedena analýza a kategorizace rozhovorů rodičů metodou tužka papír. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že péče je poskytována individuálně, dle vrozeného defektu v oblasti rtu a patra jeho rozsahu poškození. Od toho se odvíjí včasnost operační léčby a s tím spojená výživa. Byla provedena podrobná analýza ošetřovatelského procesu a vytvoření ošetřovatelských diagnóz vztahující se ke konkrétnímu pacientovi s vrozenou vadou v oblasti rtu a patra. U dítěte, které je popsané v kazuistice č.1, bylo zjištěno, že skoro žádné problémy s kojením neměly. Matka uvedla, že jim jen déle trvá, než chlapec začne sát, poté již vše probíhá bez problému. Chlapec z kazuistiky č. 2 není již kojený. Chlapec má umělé mléko, které mu matka podává pomocí kojenecké lahvičky. Matka mu již zkouší příkrmy, které toleruje. U chlapce je problém porušeného polykání v souvislosti s rozštěpem patra projevující se pomalou konzumací. Výsledky rozhovorů byly kategorizovány do 6 kategorií. Kategorie pohlaví, diagnostika vrozené vývojové vady, informace o vrozené vývojové vadě, průběh těhotenství a druh rozštěpu obličeje a edukace o kojení. Kategorie jsou dále rozdělené dle výsledných odpovědí respondentů a do dalších podkategorií. Výsledky jsou přehledně rozdělené do schémat a následně podrobně popsané. Z výzkumu vyplynulo, že se dbá na pečlivou odbornou informovanost rodičů. Přes to, že matky sdělily dostatečnou informovanost, některé vyhledávaly další informace na internetu anebo v letácích od lékaře. Z hlediska ošetřovatelské péče u dětí po operaci, jsou tyto děti hospitalizovány co nejdříve po narození. Tyto časné operace se uskutečňují z důvodů rychlejšího hojení a z psychického hlediska.

Abstract:

The bachelor's thesis discusses the nursing care provided to children with cleft lip and palate defects. It is divided into two parts: a theoretical part and a practical part. The theoretical part covers topics such as the anatomy and physiology of the oronasal region, prenatal care, classification of cleft lip and palate, the history of treatment and current surgical treatment, nursing process, and multidisciplinary care. The thesis has three objectives: to determine the nutritional nursing care required for children with cleft lip and palate defects, to identify the nursing care required after surgery for a child with cleft lip and palate defects, and to determine the level of awareness that parents have about cleft lip and palate defects in their children. To obtain this information, medical records were used to create detailed case histories of the children, and interviews were conducted with their parents. The research was conducted at a specialized clinic dedicated to the treatment of developmental defects of the lip and palate in paediatric patients. All the information obtained is completely anonymous. The interviews consisted of a total of 23 pre-prepared questions. The empirical part of the bachelor thesis resulted in two case studies of children who were hospitalized in specialized departments due to surgery for cleft facial defects. The individual interviews were transcribed verbatim using MS Word and then the parents' interviews were analysed and categorized using the pencil paper method. Based on the research investigation, it was found that care is provided individually according to the congenital defect in the lip area and the palate and its extent of damage. This determines the timeliness of surgical treatment and associated nutrition. A detailed analysis of the nursing process and the creation of nursing diagnoses related to the specific patient with a congenital defect in the lip and palate region was performed. The child described in case study 1 was found to have almost no problems with breastfeeding. The mother stated that it just takes them longer to get the boy to suckle, after which everything goes without a problem. The boy in case 2 is no longer breastfeeding and is fed with artificial milk, which the mother gives him with a bottle. The mother is already trying feeds, which he tolerates. The boy has a problem of impaired swallowing related to cleft palate manifested by slow swallowing. The results of the interviews were categorized into 6 categories: gender, diagnosis of congenital developmental defect, information about congenital developmental defect, pregnancy progress and type of facial cleft, and breastfeeding education. The categories were further subdivided according to the resulting responses of the respondents and into other subcategories. The results are clearly presented in diagrams and described in detail. The research revealed that careful professional information is being provided to parents. Despite the fact that mothers reported sufficient awareness, some sought further information on the internet and/or in leaflets from the doctor. In terms of nursing care for children after surgery, these children are hospitalized as soon as possible after birth. Early operations are done for reasons of faster healing and from a psychological point of view.

Kľúčové slová

Dětská sestra, dítě, chirurgická léčba, ošetřovatelská péče, oronasální rozštěpová vada, rodič, výživa

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 5. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: Mgr. Milena Mágrová

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Health and Social Sciences

Bachelor programme / odbor:
Paediatric Nursing / Paediatric Nursing