Smyčcové kvartety Janáčkových žáků z 20. let

Bc. Martin Čurda

Diplomová práce

The String Quartets of Janáček’s Pupils from the 1920s

Anotace:

Předkládaná práce zkoumá vybrané smyčcové kvartety čtyř nejvýznamnějších Janáčkových žáků, kteří prošli školením na Varhanické škole v Brně: Václava Kaprála, Viléma Petrželky, Jaroslava Kvapila a Osvalda Chlubny. Přestože tito skladatelé sdíleli rámcově shodné podmínky pro svůj umělecký rozvoj, nepředstavují zcela vnitřně soudržnou skladatelskou školu, která by organicky rozvíjela podněty Janáčkovy kompoziční metody. Analýzy se zabývají převážně otázkami formy, stavby fráze, tonality, modality a technikami lineárního vedení hlasů. Rozsáhlá úvodní kapitola usiluje o charakterizování kompozičního idiomu tří nejvýznamnějších skladatelů starší generace: Vítězslava Nováka, Josefa Suka a Leoše Janáčka. Kromě souhrnu informací získaných z dostupné literatury jsou zde obsaženy též analýzy Novákova II. smyčcového kvartetu D dur, op. 35 (1905) a Sukova II. smyčcového kvartetu, op. 31 (1910–11). Samostatná kapitola je věnována otázce spojení smyčcového kvarteta se sólovým zpěvem. Několik skladeb tohoto druhu vzniklo v Brně v druhé polovině dvacátých let. Posouzen je zde potenciální vliv Schönbergova II. smyčcového kvartetu, op. 10 se sopránovým sólem ve třetí a čtvrté větě, který byl proveden v Brně roku 1925.

Abstract:

This thesis investigates the string quartets written in the 1920s by the four most prominent composers who studied with Leoš Janáček at the Organist School in Brno: Václav Kaprál, Vilém Petrželka, Jaroslav Kvapil and Osvald Chlubna. Despite their common background these composers did not form a coherent compositional school developing organically the principles of Janáček’s compositional method. The analyses focus primarily on the issues of form, phrase structure, tonality, modality and the techniques of linear voice leading. An extended introductory chapter strives to characterise the compositional idiom of the three most notable composers of the older generation: Vítězslav Novák, Josef Suk and Leoš Janáček. Besides summarising the information compiled from relevant literature, this chapter also includes analyses of Novák’s String Quartet No. II in D major, op. 35 (1905) and Suk’s String Quartet No. II, op. 31 (1910–11). A separate chapter deals with the problem of compositions combining the string quartet ensemble with a solo voice. Several compositions of this type appeared in Brno in the latter part of the decade in question. The potential influence on Schönberg’s String Quartet No. II op. 10 with soprano solo in the last two movements, which was performed in Brno in 1925, has also been considered.

Klíčová slova

Janáčkova skladatelská škola, smyčcový kvartet, forma, modalita, tonalita, celotónová stupnice, Janáček’s compositional school, string quartet, form, modality, tonality, whole-tone scale

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 5. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 6. 2012
• Vedoucí: doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
• Oponent: prof. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Hudební věda