Je míra úspor citlivá na úrokovou míru? Případ vybraných zemí OECD.

Martin Mašek

Bakalářská práce

Is the saving rate sensitive to the interest rate? Case of selected OECD countries.

Anotace:

Tato práce analyzuje vztah mezi čistou mírou úspor domácností a krátkodobou nominální a reálnou úrokovou mírou. Využívá nevybalancovaného panelu dat z 23 zemí OECD za časové rozmezí 1995–2020 ve statických lineárních panelových modelech. Hlavním rozdílem od předešlých prací je zohlednění peněžních iluzí v úrokových mírách a rozdělení analýzy na nominální a reálné hodnoty. Při zkoumání těchto vztahů je využit soubor několika dalších proměnných, jimiž jsou očekávaná míra inflace, míra nezaměstnanosti, poměr celkového hrubého státního dluhu k HDP, index reálných cen nemovitostí zastupující bohatství domácností, poměr celkového daňového zatížení k HDP, roční míra růstu reálného HDP na hlavu, roční míra růstu disponibilního důchodu domácností a dummy proměnná zohledňující přítomnost pandemie nemoci COVID-19 a protiepidemických restriktivních opatření. Empirická analýza nenalézá jednoznačný statisticky významný vztah mezi nominální ani mezi reálnou úrokovou mírou a čistou mírou úspor domácností. U daňového zatížení a tempa růstu reálného HDP jsou naopak nalezeny jasné statisticky významné negativní efekty, zatímco tempo růstu disponibilního důchodu domácností a přítomnost pandemie mají statisticky významné pozitivní efekty.

Abstract:

This paper analyses the relationship between the net household saving rate and the short-term nominal and real interest rate. It utilizes unbalanced panel data from 23 OECD countries during the time range 1995–2020 in static panel linear models. The main difference from prior research is the consideration of money illusion in interest rates and the partition of the analysis on nominal and real values. When examining these relationships, a set of other variables is used, namely the expected rate of inflation, the unemployment rate, a ratio of the general gross government debt to the GDP, the real housing prices index representing household wealth, a ratio of the total tax burden to the GDP, the annual growth rate of the real GDP per capita, the annual growth rate of household disposable income and a dummy variable which quantifies the presence of the COVID 19 pandemic and the anti-epidemic restrictive measures. The empirical analysis does not show any statistically significant relationship between neither the nominal nor the real interest rate and the net household saving rate. On the contrary, the tax burden ratio and the growth rate of the real GDP are found to have clear statistically significant negative effects, while the annual growth rate of household disposable income and the presence of the pandemic have statistically significant positive effects.

Klíčová slova

míra úspor domácností, nominální úroková míra, reálná úroková míra, očekávaná míra inflace, peněžní iluze, míra nezaměstnanosti, bohatství domácností, zdanění příjmu a majetku, veřejný dluh, tempo růstu reálného HDP, tempo růstu disponibilního důchodu domácností, model s panelovými daty

Keywords

household saving rate, nominal interest rate, real interest rate, household wealth, public debt, growth rate of the real GDP, growth rate of household disposable income, panel data model, expected rate of inflation, money illusion, unemployment rate, taxation on income and wealth

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 12. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 1. 2022
• Vedoucí: Pavel Potužák
• Oponent: Martin Slaný

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program / obor:
Ekonomie a hospodářská správa / Ekonomie